Co všechno potřebujete?

Ten, kdo by si kolečkové lyže rád vyzkoušel, nepotřebuje o moc více vybavení než v zimě na běžeckých lyžích. Běžecké hole a boty se používají totožné jako na sněhu. Pro lepší odraz holemi je však dobré zakoupit speciální hroty na asfaltový povrch. Nejlevnější nové kolečkové lyže můžete u nás sehnat již od 2500 Kč. Ten, kdo by si tento sport chtěl pouze vyzkoušet, nemusí nic kupovat. V České republice již existují půjčovny kolečkových lyží a také školy, které nabízí řady kurzů, kde vám pomohou s prvními krůčky.

Druhy kolečkových lyží

Druhy kolečkových lyžíKolečkové lyže se rozdělují stejně jako běžecké lyže, tedy podle stylu jízdy, na klasické a bruslařské. Dále je můžeme rozdělit do podskupin na závodní a tréninkové. Tréninkové lyže na bruslení jsou asi 60 cm dlouhé a jsou vyrobeny z různých materiálů, nejčastěji z hliníku nebo z vrstvené konstrukce (materiálové složení profilu jako u zimních lyží). Výška gumových koleček se pohybuje okolo 100 mm a šířka 24 mm a můžete si vybrat z několika druhů tvrdostí, které mají vliv zejména na rychlost lyží. Záleží na značce kolečkových lyží a použitém materiálu na výrobu koleček, ale většinou platí, že čím je jsou gumová kolečka měkčí, tím je jízda obtížnější, pomalejší, a naopak. Klasické tréninkové kolečkové lyže jsou cca 70 cm dlouhé a jsou vyrobené ze stejných materiálů jako lyže na bruslení. Gumová kolečka se používají nejčastěji o velikosti 80 x 40 mm a můžete si vybrat ze čtyř tvrdostí. U nás je nejvíce využívána střední tvrdost č. 2, na kterých se v České republice také závodí. Odraz na klasických lyžích umožňuje mechanismus, který zabraňuje proklouznutí buď předních, nebo zadních koleček dozadu. Při volbě předních odrazových koleček je odraz náročnější, ale více podobný klasickým běžeckým lyžím, v porovnání s variantou odrazových koleček vzadu. Závodní kolečkové lyže na bruslení jsou nejčastěji vyrobeny z jednoho kusu hliníku a mají kratší profil (cca 54 cm) pro lepší ovladatelnost. Gumová kolečka o průměru okolo 100 mm jsou vyrobena z nejtvrdšího materiálu, aby dosahovala co největší rychlosti. Využívají se ve většině případů pouze na závody, které umožňují start na libovolných kolečkách, nebo se používají na rychlostní tréninky sprinterů specialistů. Podobně jsou na tom i klasické závodní kolečkové lyže, které jsou vyrobeny především k závodní činnosti a které se u nás používají minimálně. Lyže jsou často vyrobené z hlíníku a jsou o něco delší než tréninkové klasické lyže. Mají tvrdou směs koleček a výškově se podobají lyžím na bruslení. Tyto lyže mají jednu zvláštnost. Lyže mají o jedno kolečko na zadních částech profilu více. Nachází se tam vedle sebe dvě odrazová kolečka pro lepší stabilitu. Proto se jim říká tzv. trojkolky.

Žádné z těchto lyží, ve většině případů, nemají brzdu. Brzdí se často do protikopce či do úplné roviny, v nejhorších případech se končí zastavením v příkopu. Součástí některých modelů klasických lyží je brzdicí systém nad předními kolečky, který je založen na různých principech. Nejčastěji jsou ovládána dotahováním šroubu, který tlačí váleček na valící se kolečko, a tím lyže dokáže přibržďovat. Používáním těchto brzdicích systémů se velmi rychle ničí gumová kolečka, a tím se tento sport i značně prodraží.

Na českém trhu se v dnešní době už objevují také kolečkové lyže, které mají hydraulické brzdy. Norská firma jménem RollerSafe jako první na světě přišla s bezdrátově ovládanými kotoučovými brzdami na kolečkových lyžích. Ano, je to úžasné. Jak to funguje? U zadních koleček se nachází hydraulické brzdy, které se ovládají přes bezdrátové ovladače, které jsou připojené k hůlkám. Ty po stisknutí vysílají signál k lyžím, kde se nachází přijímač, který informaci zpracuje a vyšle signál k zabrždění. Cena lyží se zatím pohybuje od 15 000 Kč. Pokud výrobci těchto lyží „vychytají mouchy“ jako například výdrž baterie, tak je právě tento druh kolečkových lyží slibnou budoucností.

Péče o kolečkové lyže

Z důvodu vlastní bezpečnosti je nutné o kolečkové lyže pravidelně pečovat. Občas promazat olejem ložiska, především po tréninku na mokrém asfaltu, a minimálně jednou za sezónu kolečka rozebrat, promazat a vyčistit. Pokud by se vám kolečka sjížděla na jedné straně, tak je dobré kolečkové lyže pravidelně prohazovat na pravé a levé noze, nebo vyjmout kolečka a vzájemně je vyměnit. V pozdějších fázích sjetí gumového běhounu už to však může být problém kvůli stabilitě. Choulostivým místem vybavení jsou hroty holí. Jsou vyrobeny z tvrzeného kovu, který je sice odolný proti opotřebování, ale poměrně křehký. V případě bočního kontaktu s asfaltem nebo zapíchnutí do praskliny může dojít k jeho odlomení nebo ulomení a vzniku komplikací.

Zákon a kolečkové lyže

Mnoho lyžařů využívá k jízdě na kolečkových lyžích mimo cyklostezky a kolečkové dráhy také silnice a jezdí po pravé straně krajnice stejně jako cyklisté. Mnozí z nich ani netuší, že při tom porušují zákon. Zákon totiž pohlíží na bruslaře (lyžaře na kolečkových lyžích) stejně jako na chodce, takže by se měli pohybovat na silnicích, kde není chodník, na levé krajnici. Ten, kdo vymyslel tento předpis, v životě nestál na bruslích, protože jízda vlevo je podstatně nebezpečnější. Ani policisté nenamítají, když se lyžaři pohybují po pravé straně. Zákon je prostě nedokonalý, především kvůli rychlosti, jakou se lyžaři pohybují. Běžně lyžař jede rychlostí kolem 20 km/h a případná srážka s protijedoucím vozidlem (při jízdě vlevo) v obci vychází v součtu přibližně na 70 km/h, a to se nedá přežít. Mimo obec či při jízdě z kopce je to pak ještě horší. Pokud se nevydáte na cyklostezku a půjdete najíždět kilometry na silnici, tak je podstatně bezpečnější jízda po pravé straně silnice s použitím helmy, reflexní vesty a jiných výstražných doplňků. Nadšenci tohoto sportu musí proto doufat v úpravu zákona, aby lyžaři měli stejná práva jako cyklisté a ohleduplnost mezi řidiči byla větší.

Závody a co na ně potřebujete?

Závody na kolečkových lyžích.Také závody na kolečkových lyžích u nás začínají nabírat na obrátkách a každým rokem se jich pořádá stále více. Největší seriál se jmenuje Silvini Skiroll Classics a letos obsahoval deset závodů, které mohli účastníci objet v rámci pěti víkendů v různých koutech republiky. Závodí se pouze na klasických kolečkových lyžích s tvrdostí č. 2, které jsou kontrolovány při prezentaci. Lepším závodníkům budou přiděleny kolečkové lyže od pořadatele, aby měli stejné podmínky a jejich výkon nebyl ovlivněn materiálem. Povinnou výbavou je helma a ve většině případů i brýle, a to kvůli ochraně očí před hůlkami soupeřů.

Závodů se účastní známí lyžaři jako Kateřina Smutná, Petra Nováková, Stanislav Řezáč, Lukáš Bauer, Petr Novák a další přední laufaři a reprezentanti České republiky. Startovní pole tvoří převážně amatérští závodníci z Čech, ale i řada účastníků ze zahraničí. Pro všechny startující je to hlavně zpestření léta a zvýšení fyzické kondice před nastávající zimní sezónou.