Klistry - Záhady a taje jejich mazání

Mazací komora

Mazaci komora pro klistry by měla být, stejně jako pro tuhé vosky vyznačena na lyži předem. To by pro vás měli udělat v jakémkoliv lyžařském servisu, nebo vám s jejím vyznačením může pomoci zkušený lyžař či trenér. Protože vrstva naneseného klistru je z pochopitelných důvodů oproti vrstvě tvořené tuhým voskem často výrazně silnější, je mazací zóna pro klistry kratší. Přesto záleží na konzistenci sněhu a je-li stopa extrémně vymrzlá, může se mazací zóna pro klistry až téměř přiblížit rozsahem té pro vosky tuhé. Naopak, měkká stopa a kašovitý sníh by nás měl přinutit namazat klistr v kratším rozsahu, než je tomu obvyklé. Podobně záleží i na množství naneseného klistru. Vrstvíme-li, nebo domázáváme-li před závodem dodatečnou vrstvu, je nutné zónu opět směrem ke středu s každou další vrstvou zkracovat. Výjimku tvoří skare (základový klistr), které se překrývá první vrstvou dalšího vosku (tekutého nebo tuhého) v plném rozsahu.

Ruce, nástroj králů

Klistry nanášíme jednoduše přímo z tuby. Můžete „čárkovat“ nebo „tečkovat“. Důležité je nanášet vosk stejnoměrně. Na roztírání klistru se používá historicky prověřený nástroj, tedy dlaň. Mažeme-li lyži nastojato, opřeme si ji patkou o špičku boty, aby se při přitlačení na vosk nesmekla, natočíme si ji bokem a vzdálenější polovinu skluznice roztíráme palcovým valem, bližší pak malíkovou hranu. Pozor na rukávy! Máme-li lyži upevněnou v kopytu, roztíráme pak opět palcovým valem, případně je-li vosk měkký, postačí k roztírání bříško palce.
Vzhledem k tomu, že se klistry často kombinují z několika druhů, je nutné věnovat roztírání vetší pozornost a vosky do sebe dobře rozetřít. Pokud se vám to nepodaří, vzniklé ostrůvky nedostatečně rozetřeného tužšího vosku ve směsi pak omezují skluznost a mohou i výrazně namrzat.
Důležité je pracovat s vhodnou teplotou vosku. Platí pravidlo, že se zvyšováním teploty vosk měkne a naopak. Mažete-li při venkovních teplotách pod nulou, klistr je v tubě ztuhlý a je nutné ho zahřívat horkovzdušnou pistolí, není-li po ruce zásuvka, pak plynovou letlampou. Nejdříve se musí nahřát tuba před aplikací, nejlépe od konce ke korunce. Pozor nepřehřívat, klistr vytéká, nedá se kontrolovat nanesené množství a navíc se skutečně může dostat všude. Pokud je vosk rychle ochlazován venkovní teplotou a vy ho nestihnete ihned roztírat, je nutné znovu nahřát tentokrát již nanesený klistr na skluznici. Opět kontrolujte délku nahřívání. V okamžiku, kdy již klistr stéká ze skluznice, je již příliš přehřátý. Navíc při používání otevřeného ohně hrozí spálení skluznice nebo si můžete spálit i dlaň příliš horkým klistrem a s puchýři se špatně lyžuje.
Je-li klistr nanášen v teplé místnosti, pak je nutné vynést lyži ven a nechat ji vychladit. Nedávejte lyži na sluníčko, opírejte ji vždy skluznicí přiklopenou ke stěně a nepokládejte ji skluznicí přímo na sníh. Důvody jsou prosté, slunce zpomaluje ochlazování a padající nebo ležící sníh se ve spojení s teplým klistrem nataví a následně zamrzne do vosku.
Tekutý vosk, stejně jako tuhý, nesmí přijít do žlábku. Pokud se tam již dostal, odstraňte ho následně plastickou škrabkou. Podobně by neměl přesahovat na boky lyže.

I žehlení je povoleno

Pokud nanášíme základní skare, pak by to mělo být v minimálním množství. Šetřete, to co se nepodaří rozetřít dlaní dokončí žehlička. Žehlit můžete oběma směry. K tomuto účelu si vyčleňte nějakou starší, pokud možno voskovací žehličku. Nepoužívat zpět na parafínování! Nastavte žehličku na nízké teploty, podobně jako u parafínování platí, příliš velký dým, vosk se již pálí. Nepřetahujte mazací zónu. Klistr pak musí následně plně vychladnout při venkovní teplotě. Nízké teploty skare většinou zmrazí do podoby keramické polevy, na kterou pak můžete bez obav z promíchání vrstev nanést dle potřeby další tekutý, nebo i tuhý vosk. Budete-li následnou vrstvu opět zahřívat pistolí nebo letlampou, rozhodně ji nepřehřejte, ať se nezačne rozpouštět již dobře vymrzlý předchozí základ.

Co když to lepí?

Ne vždy se podaří trefit správnou mázu na poprvé, nebo reagovat na proměnlivé teploty sněhu v průběhu dne. Vždy je lepší přemazat v plně vybavené mazací buňce, případně venku v příjemných jarních teplotách. Obtížnější je již přemazávat uprostřed lyžařské túry, při extrémně nízkých venkovních teplotách nebo pár minut před startem závodu, kdy již není čas na komplexní servis.
Pokud původní vosk nestoupá a smeká, začneme tím, že nejprve seškrabeme sníh, který se tam zachytil při testování vosku a to buď škrabkou, nebo rukou v rukavici. Nikdy neodstraňujte zbytky namrzlého vosku holou rukou, zvláště při venkovních teplotách pod nulou. Sníh tím pouze dočasně roztavíte, on následně namrzne a přidat další vrstvu na zledovatělou skluznici již bude obtížné. Pak naneseme novou vrstvu vosku dle potřeby stejného jako původně nebo měkčího, a rozetřeme. Roztírání dlaní v případě, že na skluznici není již žádný sníh, nevadí. Nově nanesený klistr by měl dostat opět šanci před vlastní vyjížďkou vymrznout.
Nejsou neobvyklé situace, kdy použitý klistr naopak nabaluje sníh, tedy lepí a namrzá, a je nutné ho překrýt klistrem tužším. Pak se vyplatí celou původní vrstvu vosku nahřát a opatrně stáhnout škrabkou, zbytek rozetřít dlaní, vyčistit žlábek a boky a nanést nový vosk. Často je nutné zopakovat i proces s domazáním základového skare. Rozhodně nepoužívejte v této fázi smývač vosků, narušíte základový vosk, který i po stažení škrabkou zůstal částečně zažehlený do skluznice a můžete ho využít. Navíc nový klistr na čerstvě nasáklou skluznici smývačem nechytá a vy musíte čekat několik minut na jeho odpaření.
Není-li čas ani prostředky na stažení nevhodného klistru a vy musíte vše dělat za studena, snažte se nejdříve alespoň zbavit plastickou škrabkou namrzlého sněhu a pokud možno i co nejvíce nevhodného vosku. Pak oproti původní zásadě sundejte rukavici a po co nejdelší dobu roztírejte zbytek klistru, až z něho začnete vytlačovat vodu. Nesnažte se ji odstranit žádným hadrem ani rukavicí a naneste okamžitě potřebný klistr a roztírejte. Přesto, že rozetřít vosk na mokré skluznici není jednoduché, pokračujte. Většinou můžete pozorovat „zbělání“ klistru, to však neovlivní jeho stoupavost. V takovémto nouzovém řešení se osvědčuje nasazovat lyži přímo ve stopě a neustále ji udržovat ve skluzu. I přesto počítejte s tím, že pár míst na skluznici zůstane po celou dobu lyžování pokrytých trvalým ledem. I s tím se dá lyžovat, ale vyžaduje to dobrou techniku „nakopávání“ a častou korekci v postavení na skluzné lyži.

Jak přežít mazání klistrů

Ve vašem tréninkovém či závodním kufříku by neměl nikdy vedle základní řady klistrů chybět smývač, hadr, role papírových utěrek, škrabky plastické i kovová a mastný krém na ruce (např. Indulona), případně některými výrobci speciálně vyráběný krém na odstraňování klistrů z rukou. Začátečník se od zkušeného servismana pozná již na první pohled tím, že má klistrem zalepené vše od držadla kufříku přes rukávy kombinézy až po vázání. Chce to praxi. Připravte si co nejvíce věcí před zahájením mazání včetně vytipování místa pro vymrznutí namazaných lyží. Špatně opřená padající lyže zachycená rukou od klistru vás může stát zbytečnou práci navíc na opětovném zprovoznění skluzné části. Mažete-li více párů či přidáváte-li novou vrstvu, ruce si průběžně čistěte hadrem namočeným ve smývači, mastným krémem je ošetřete až po závěrečném úspěšném vyzkoušení vosku, abyste omylem nepřenesli mastnotu na skluznici. Mažete-li před závodem a jste-li na všechno sami, dělejte vše s velkým časovým předstihem. Čeká vás opakované nasazování a sundávání rukavic, lyží i holí. Mázu, včetně více variant použitých vosků, zkoušejte nejdříve na tréninkových lyžích. Každou z testovacích lyží namažte jiným klistrem nebo jejich kombinací a porovnávejte navzájem skluznost i stoupavost.
Po skončení mazání je dobré všechny tuby zavřít a dobře utáhnout, po návratu z vyjížďky či závodu je můžete najít poloprázdné s vyteklým klistrem na dně kufru. Také se vyplatí ihned po závodě před zabalením vše, včetně ulepených tub, horkovzdušné pistole, žehličky i škrabek vyčistit. Znáte to, doma již na to není čas (ani chuť) a v předstartovním stresu před příštím závodem nebudete mít prsty zalepené hned při otevření první krabičky s klistrem. Vyplatí se i nahrubo stáhnout a vyčistit lyže před uložením do vaku. Při transportu i uskladnění lyží doma se nikdy plně nevyhnete vysokým teplotám, při kterých se roztékající klistr z lyže dostane na vše, s čím přijde do styku.