Souboj parafínů - Swix HF10 Black Wolf vs. Holmenkol Matrix Black/Yellow [článek] - Servis lyží

Protože Holmenkol nemá standardně nízkofluorové vosky, postavili jsme proti němu vosk vysokofluorový. Původní plán byl změněn z důvodu vysokých teplot a absence načatého adekvátního vosku od Skigo, tedy z cenových důvodů byl zvolen soupeřem Swix HF10 Black Wolf. Přísady, obvykle na bázi molybdenu, ve voscích způsobují lepší vlastnosti na špinavém sněhu.

Zdar, testy jsou ok. Můžete do tabulky pro příště přidat ještě p hodnotu testu. Tři měření je dost málo a třeba u testu swix vs. holmes je p víc jak 0.5… tudíž se skutečně nedá tvrdit, že swix jel za daných podmínek lépe…

>> cer_vit, 10. 01. 2012 10:30:58

Ahoj, děkuji za reakci, na kterou jsem čekal už když jsem rozhodl o finální formě testů.

Doufám, že i laikovi je zřejmé, že rozdíl „2%“ je natolik malý, že se nedá o vítězi testu s jistotou rozhodnout. P-hodnota mu stejně nic neřekne a ten koho to zajímá si ji dopočítá, nemáme ovšem aspirace na vědecké publikování výsledků a proto je tomu uzpůsobena i forma výstupu.

Pokud bychom chtěli měřit maximálně objektivně, bylo by to dosti pracné, a časově i finančně dost náročné. Například by bylo zajímavé měřit také rychlost v různých úsecích trati, ale to již s sebou nese mnohem vyšší nároky na vybavení, přípravu i vyhodnocení testu – navíc ale musíme jezdit stejnou stopu, což zase vnáší další prvek neobjektivity – ač při klasické technice by to nevadilo.

Více měření jsme s Ondrou dost dlouho diskutovali, ale shodli jsme se, že u více jízd už bude trať ke konci ujetá a rychlejší a objektivita se opět začne vytrácet. Naše testy nemají za cíl určit nejlepší vosky za každou cenu, ale spíš najít ty výrazně dobré a výrazně špatné, k čemuž je myslím vypovídající hodnota dostatečná.

OK, jasné. Zvyšovat počet měření nedává smysl, s tím souhlasím. Právě proto jsme myslel p hodnotu jako další informaci do mozaiky a to jestli je rozdíl mezi průměry “již dostatečný” při daném počtu měření a rozptylu.

Testování “na dojezd” je vůbec diskutabilní – může rozhodovat chování při malé rychlosti, která při reálné jízdě vůbec nenastane, dál stačí když foukne a jseš dva metry jinde… atd. Dávám přednost testování se sparingem podobných tělesných parametrů ve sjezdu – po vyrovnání rychlostí, které lyže odjedou rychleji. Má to taky své mouchy, ale je to hned hotové, můžeš jet po manšestru a ne ve stopě atd. Akorát musím mít toho sparinga po ruce:o)

Nechci působit jako kverulant. Nic není dokonalé a myslím že výsledky testů, které zveřejňujete jsou super. Ale nedá mi to a vznesu ještě jeden dotaz k metodologii. Jak pracujete s rozdílem mezi páry lyží které používáte při testu? Máte dva páry u kterých jste otestovali, že “jedou stejně” nebo to neřešíte? Je zřejmé, že struktura, tvrdost atd. můžou samy o sobě hrát nezanedbatelnou­ roli.

>> cer_vit, 10. 01. 2012 13:40:10

Vítku(?),

těch vnějších vlivů jsme si samozřejmě vědomi a děláme vše pro jejich minimalizaci (např. vajíčko, závětří). Ne vždy to ale jde na 100% (např. turisti v Jakuszycích v posledním testu na nás moc ohledy nebrali).

Rychlost je velmi obtížně měřitelná – potřebuješ fotobuňky, stopky nejsou na tuhle vzdálenost dostatečně přesné. Líbilo by se mi to, ale vzhledem k ceně a času to je v současnosti bezpředmětné.

Máme otestované dva páry lyží, které mají stejnou strukturu a na stejném parafínu při několika různých podmínkách dosáhli prakticky stejných výsledků v tomto testu (rozdíly v řádu centimetrů, občas vyhrál pár číslo jedna, občas pár číslo dva). Lyže tedy bereme jako totožné.

Hráli jsme si i s myšlenkou přeparafínovávat jedny lyže na místě, ale zvítězila jednoduchost a publikování více testů.

Každá metodika testování lyží se dá napadnout a věř, že jsme probrali mnoho možností. Změně se nebráním, ale zase nechci měnit metodiku každý měsíc.

Trochu jsem přepsal závěr toho testu, aby to nepůsobilo tak jednoznačně.