.=
Možná by vaše auto zvládlo i více, ale srnky nechtějí být rušeny a rakouští policisté jsou v této oblasti obzvláště nekompromisní. Postupně si povídáte o skvělém lyžování v Seefeldu, lanovce vedoucí z Innsbrucku, ledovci Stubai, Češích v Zillertalu, Kaiser Maxmilian laufu a v podstatě zrušeném König Ludwig Laufu. Auto je v tom okamžiku nacpané věcmi na lyže, v boxu jsou páry připravené závodní mázou, v kufru jsou po ruce boty a oblečení na běžky máte v podstatě stejně na sobě. A vám se při pohledu na všechen ten sníh kolem v tu chvíli zasteskne, jestli by se tady ještě nedalo trošku polyžovat, než spadnete do špinavého Mnichova a lyžování se vám z hlavy definitivně vypaří. A vězte, že právě v této oblasti se toho dá nalyžovat hodně. Následující řádky proto popisují pár lokalit, vhodných pro krátké sklouznutí při návratu z vysněných dovolených v Alpách.

.=
Nekonečná dálnice A12, tedy alespoň úsek, kde musíte dodržovat oněch 100 km za hodinu, se nachází mezi rakouským Kufsteinem a známým Innsbruckem. Byť vám připadá, že jste v hlubokém a suchém údolí, které zacpávají jen Češi a Poláci směřující do Zillertalu, není to úplně pravda. Tohle údolí nabízí nespočet možností i pro lyžaře na úzkých prkénkách, které by mohli závidět i kluci z Liberce. Přitom z Prahy jsou to do Kufsteinu přibližně čtyři hodiny, což je doba, za kterou se do jiných alpských destinací těžko dostanete.

.=
První lokalitou, která by vás měla přitahovat po cestě do Čech, ještě než opustíte Rakousko, je Achensee – Pertisau, která se nachází 15 kilometrů za dálničním sjezdem Wiesing. Necelých 20 minut od obvyklé autotrasy jste nadosah krásnému lyžování. Vzhledem k umístění na začátku pohoří Karwendel, které se line od Seefeldu až právě po Achensee, je lyžování zde spojeno s nádhernými výhledy na okolní kopce. Navíc stopy v Pertisau začínají v nadmořské výšce 930 m, což zpravidla zaručuje výborné sněhové podmínky od půlky prosince až do půlky dubna. Nástupním místem je parkoviště u restaurace Langlaufstüberl, kde se také vybírá poplatek 6 €.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49408582133_4c8bbb423f.jpg *]

.=
(Pohoří Karwendel se line od Seefeldu až po Achensee, lyžování je zde spojeno s nádhernými výhledy na okolní kopce, Foto: Achensee Tourism)

.=
Celou tuto lokalitu popisuje vlastně i závod, který se zde jezdí pravidelně na konci února – 3 Täler Lauf. I méně zdatnému němčináři dojde, že asi půjde o lyžování ve třech údolích. Jedná se o hluboká údolí obklopená kopci již zmíněného pohoří Karwendel. Velkým zpestřením je ale různá obtížnost těchto tří okruhů a nebývale časté občerstvovačky. Nejtěžší z okruhů vedoucí údolím Tristenau měří 6,5 km a velmi rychle jím vystoupáte do výšky 1150 m n. m. Dvě lehčí údolí mají sice mírnější profil, ale zase delší stopy, po nichž nastoupáte ještě o 100 metrů výš. Nejdelším údolím (Falzthurntal) tak najedete 14 km a dostanete se k chalupě Gramai. Ta je na spodní stanici lanovky a nabízí lázně i dobré jídlo. Cesta zpět je krásný pozvolný sjezd až k Achensee.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49409059231_5322985a7a.jpg *]

.=
(V lokalitě Achensee – Pertisau se pořádá v únoru závod, tzv. 3 Täler Lauf, který projíždí třemi údolími, Foto: Achensee Tourism)

.=
Mezi speciality této oblasti patří kromě tréninkové stopy také takzvaná Hundeloipe, neboli stopa určená pro lyžaře se čtyřnohými miláčky a bezbariérová stopa pro běžkování se sáňkami.

.=
Návštěva této lokality jistě nikoho nezklame. Spojuje v sobě téměř garantované skvělé sněhové podmínky po celou zimu, profesionalitu perfektně upravených stop a kvalitního zázemí s idylkou pohádkové zimní krajiny odlehlých horských údolí, kde táhlé pastviny s původními dřevěnými hospodářskými staveními střídají řídké modřínové lesy.
Pokud byste si chtěli z dálnice opravdu jenom odskočit do stopy a objet pár kilometrů bez velké časové a finanční ztráty (stopy nezpoplatněné), nabízí se čtyři menší oblasti mezi Wörglem a Kufsteinem.

.=
První z nich je noční a tréninková stopa v obci Angerberg, Nacht- und Trainingsloipe Angerberg, která se nachází 6 km od dálničního sjezdu Wörgl–Ost. Místní klub zde každou zimu natočí standardní 3,5 km dlouhý okruh kolem fotbalového hřiště, který je vzhledem k několika smyčkám a pár krátkým stoupáním velmi dynamický a hodí se jak na vyježdění, tak na potrénování nebo ladění techniky. Ve všední dny je okruh dokonce do pozdního večera osvětlen a jelikož zde navážejí sníh, dají se zde točit kilometry, i když je všude okolo zeleno. Pro vstup do stopy využijte nástupní místo a parkoviště Feuerwehrhaus Angerberg.

.=
Bílou stopu nabízí také malebná lázeňská obec Bad Häring, opět 6 km od dálničního sjezdu Wörgl–Ost, tentokrát jiným směrem. Asi 500 metrů za vjezdem do obce od Wörglu, u autobusové zastávky Feuerwehr, se vpravo nachází malé a dosti nenápadné parkoviště přímo u stopy. Pokud se chcete projet mírně zvlněným terénem místních luk, zvolte stopu Panorama-Loipe (5,9 km/ 100 m). Na trénování zatáček a odšlapů se nabízí Sprint-Loipe (2 km/ 21 m). Obec se nachází v nadmořské výšce 650 m n. m., sněhové podmínky je tedy nutné si ověřit, nicméně jakmile je to možné, místní sedláci nelení s upravováním a postarají se zde o velmi příjemné svezení.

.=
Pouhé 4 kilometry směrem dál na Kufstein se nachází obec Schwoich s 20 km udržovaných stop. Parkovistě, vstupní místo a menší sportovní prodejnu najdete u hostince Stöfflbräu v místní části Sonnendorf. Oblast je charakterem i nadmořskou výškou (580 m n. m.) Bad Häringu velmi podobná. Nejdelší stopou je příjemně zvlněná Schwoich-Runde (8 km/ 150 m) a nejdynamičtější pak Liftrunde (2,9 km/ 50 m). Nechybí zde ovál vhodný pro trénování techniky. Ohledně úpravy stopy platí to samé, co v případě Bad Häringu.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49409056786_1f1de6c912.jpg *]

(Obec Schwoich nabízí 20 km udržovaných stop, Foto: Archiv autorky)

.=
V neposlední řadě je třeba zmínit obec Mariastein, 6 km od dálničního sjezdu Kirchbichl. Zde doporučuji parkoviště 300 m za hotelem Schloßblick. Odtud skočíte přímo do stopy Schneerosental (7 km/ 30 m), která vede opět po místních loukách, tentokrát ale vesměs po rovině, ideální na soupaže nebo na pohodové svezení skatem. Na jihozápadním konci na stopu navazuje menší okruh Kaiserblick (3,3 km), který, jak již název napovídá, nabízí krásný výhled na Kaisergebirge. Stopa je opět lehká, s velmi mírným stoupáním. Pro zpestření doporučuji ze stopy Schneerosental odbočit na tzv. Foischingrunde (2,7 km), která je svým charakterem sportovnější a nabízí dvě dynamická stoupání. Z parkoviště se také dá vyrazit do stopy Mariastein (4,1 km), která vede vesměs po rovině směrem k obci a zpět. Velmi pěkné poježdění skýtá spojovací stopa Mariastein-Angerberg (4,7 km), která mírněji i prudčeji stoupá vesměs lesní krajinou až k již zmíněné noční a tréninkové stopě Angerberg. Bohužel (právě vzhledem k lesnímu charakteru) stopa bývá kvůli nízké sněhové pokrývce málokdy upravena, i když i sem místní naváží technický sníh. Proto pokud je spojovací stopa zrovna upravena a v dobrém stavu, určitě toho doporučuji využít. Nadmořská výška nástupního místa Mariastein je 575 m n. m.

.=
Dalším lyžařským střediskem stojícím za návštěvu je Langlaufszentrum Bayrischzell na bavorské straně. Ten se sice nachází již poněkud dále od dálnice, 25 km severozápadně od Kufsteinu, ale cestu do Mnichova přes Bayrischzell lze pojmout jako příjemnou změnu oproti Inntalské rutině. Najdete zde 100 km profesionálně upravených stop různé náročnosti na klasiku i na skate a vzhledem k nadmořské výšce přes 800 m.n.m. i tento areál skýtá kolikrát překvapivě dobré sněhové podmínky. Stopy jsou zpoplatněny 4 € za den, které lze zaplatit na čtyřech oficiálních nástupních místech (parkovištích). Hlavním nástupním místem je Sportalm – Nordic Aktiv Zentrum Bayrischzell přímo v obci, které nabízí kvalitní zázemí se šatnami, sprchami, obchodem, půjčovnou, mazacím a testovacím centrem. Výhodou tohoto nástupního místa je také jeho centrální poloha a tedy možnost vyrazit do obou částí areálu. Část severozápadní nabízí červenou stopu vedoucí z Bayrischzell po loukách podél Leutzachského potoka do Geitau, kde se napojuje na menší modrý okruh. Vzhledem k mírnému charakteru je tedy vhodná pro pohodové vyklouzání po závodech či užívání si sluníčka na rozlehlých pláních. Jižní část areálu je poněkud rozmanitější, a to jak náročností, tak střídáním lesní a luční krajiny. Kromě hlavní stopy vedoucí tentokrát již trochu užším údolím Aubachu z Bayrischzell až k Bäckeralm se zde nabízí krásný 9,4 km dlouhý napůl lesní orkuh Kloo-Ascher na kterém se dá nasbírat ca 100 výškových metrů. Kdo má rád prudká stoupání, nechť se vydá na okruh Nessler-Runde dlouhý 6,4 km, jehož celkových 86 m stoupání si vyberete vesměs v jednom místě, které pak ale opravdu stojí zato. Nabídka zimního vyžití kolem Bayrischzell není omezena pouze na běžecké lyžovaní. Východně od obce se nachází jeden z největších bavorských lyžařských areálů Skigebiet Sudelfeld s 31 km sjezdovek různé náročnosti.

.=
Nejvzdálenějším lyžařským střediskem při cestě z Rakouska je Walchsee. Těsně po vjezdu do Německa z A93 sjedete na Tiroler Straße u obce Oberaudorf a dáte se na východ. Walchsee je od dálnice jenom lehce přes 10 km a je opět v Rakousku. A nenechte se zmást tím, že údolí Innu je zelené jako na jaře. Už po pár zatáčkách na Walchsee poznáte, že míříte do krajiny sněhu. Je to malý zázrak, ale za 10 min od dálnice jste v 650 metrech nadmořské výšky a i v údolí opravdu leží sníh. Nejvyšší hory v okolí mají jen něco kolem 1000 metrů. Samozřejmě můžete nechat auto na „hulváta“ někde u silnice, nebo nějaké restaurace. Za tratě se ale oficiálně platí a taková auta Rakušáci s chutí odtahují.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49409060916_c525a303d4.jpg *]

.=
Úplně nejsnazší je zaparkovat u Langlaufzentrum Walchsee, zaplatit pár eur a pak se začít bezstarostně projíždět. Tratě u Walchsee se skládají v zásadě ze tří okruhů. Černého, červeného a překvapivě namotaného modrého. Černý je krásný kolem hory Miesberg a měří celkem 13 km. Červený je optimální 9 km okruh, na kterém najdete pár prudších stoupání, ale povětšinou se projíždíte údolím. A modrých okruhů je nespočet, jeden vede dokonce kolem jezera a měří 8 km. V blízkosti centra je i osvětlený okruh. Rolbaři v této oblasti se mi zdají velmi snaživí. I když je sněhu méně, tak navozí do míst, kde by odtál, nebo ho vzala voda, dostatečné zásoby, abyste to ani nepoznali. Velmi často je trať na louce podepřená dřevěným podložím, aby neodtávala. Nevýhodou jsou četné přejezdy silnice, které ale dokázali místní bravurně pokořit. Přes každou silničku vede přinejmenším koberec, přes který se dá velmi snadno přejít. Ale viděl jsem zde i pěknou raritu. Stopa plynule navazuje na dvě vyfrézované drážky v silnici, ve kterých jsou speciální válce. Osobně jsem to nezkoušel, tak špatné lyže nemám, ale místní důchodci přejíždějí silnice rychlostí světla a to mají na nohou nejnovější fišerky.

.=
Lokalitu velmi doporučuji, především díky příznivým profilům tratí, na regeneraci po laufech, nebo rozhýbání před jakýmkoliv lyžováním. I červená trasa se dá snadno odsoupažit a vzhledem k úpravě a většinou ledové stopě je to opravdu radost. Vlivem nižší nadmořské výšky se zde asi častěji mění počasí a stopy jsou přemrzlé. Hůlkami to připomíná píchání do asfaltu, ale také to pěkně odjíždí. To samé na skate, který v této lokalitě provozuje naprostá většina návštěvníků. Problém bude určitě mazání, protože to bývá často na zelený klistr. Pokud se Vám ale poštěstí a bude zamrzlé jezero, máte minimálně na jeden den o zábavu postaráno. V okolí jsou navíc i kratší sjezdovky vhodné pro děti. Dokázal bych si tak představit, že zde strávím idylický prodloužený víkend, ušetřím na ubytování, ušetřím čas za cestu a ještě si užiju prázdných běžkařských stop.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49409260107_03211060fd.jpg *]

.=
Trasy Walchsee navazují na ještě rozsáhlejší lokalitu Kössen, která by sama o sobě vydala na článek. Obě oblasti jsou spojené černou 23 km dlouhou okružní stopou Kaiserwinkelloipe, která bohužel momentálně kvůli sporům s vlastníky půdy není otevřena ve svém celém rozsahu. Nicméně i jenom jedna její polovina stojí za projetí. Stopa je vedena po zdejších mírně zvlněných loukách, které navíc skýtají krásné výhledy na Kaisergebrige, takže si zde můžete užít jízdu vskutku panoramatickou.

.=
A jeden bonus na závěr. Přímo v Kufsteinu doporučujeme ještě jednu atrakci, kterou byste si za suchých podmínek (ať už v zimě, či v létě) neměli nechat ujít. Jde o takzvaný Motorikpark. Zjednodušeně řečeno se jedná o lesní cvičiště skládající se se z převážně dřevěných stanovišť zaměřených na posilování a procvičení motoriky a rovnováhy zábavnou formou na čerstvém vzduchu. Stanoviště jsou vhodná jak pro děti, tak pro dospělé a pro nás běžkaře bych obzvláště vypíchla především balanční desky, na kterých můžete stojem na jedné noze (případně se zavřenýma očima) provádět velmi efektivní proprioceptivní trénink, ale také balanční cesty a lanové cesty, na kterých můžete zábavnou formou posílit i horní polovinu těla. V létě můžete také využít zdejšího Kneippova chodníku. Osvěžení v ledové vodě vás zregeneruje a skvěle nakopne na zbytek cesty. Vstup i parkování jsou zde zdarma, stačí jen v Kufsteinu zamířit na Pienzenaer Straße 24 a užít si trochu motorické zábavy.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49408584598_1749099bf3.jpg *]

.=
(V Kufsteinu můžete navštívit tzv. Motorikpark, lesní cvičiště skládající se z převážně dřevěných stanovišť zaměřených na posilování a procvičení motoriky a rovnováhy zábavnou formou na čerstvém vzduchu, Foto: Archiv autorky)

.=
Jak je z předchozího textu jasné, vaše dovolená rozhodně nemusí končit v sobotu a ani v neděli. Ještě před sjezdem do údolí najdete na cípu Rakouska nesčetně kilometrů stop pro pobavení i trénink. Stačí si vybrat. Potkáme se tam…

Autoři článku: Zuzana Weissová a Tomáš Kálal

Zdroj: Nordic magazín