.=
První ročník vyhrál Josef Driml, startovné tehdy bylo 5 Kčs a účastníci dostali 2 tatranky a čaj. Třetího ročníku závodu se zúčastnili i členové expedice na Huascarán r. 1970, která byla bohužel v základním táboře zastižena zemětřesením (31. května 1970, 15:23) o síle 7–9 Richterovy stupnice. V důsledku zemětřesení z vrcholků hor spadlo velké množství sněhových, ledových, kamenných i bahnitých lavin a ty zasypaly celý základní tábor. Bohužel, nikdo ze členů expedice nepřežil. Čtvrtý ročník (1971) již nesl název Jizerská 50 a přídomek Memoriál Expedice Peru 1970. Jde tedy o každoroční vzpomínku sportovců na horolezce a kamarády. 30. května 2010 (40 let od smutné události) proběhlo na lyžařském stadionu v Bedřichově, místě konání Jizerské padesátky, slavnostní otevření nového Památníku Expedice Peru 1970, aby mohl kdokoliv, kdykoliv vzpomenout na památku našich horolezců.

.=
Závod se během krátké doby (cca 10 let) rozrostl do obřích rozměrů, nabral na popularitě a překročil hranice Čech, Moravy i Slezska a Slovenska. Roku 1976 se na start postavilo 6 548 běžců na lyžích (došlých přihlášek bylo až 13 tisíc). Na startu jubilejního 10. ročníku stálo rekordních 6 974 lyžařů!

.=
Jizerskou 50 za dobu její existence okusilo více než 140 000 lyžařů a nenechali si ji ujít ani známé lyžařské osobnosti: Björn Daehlie, Thomas Alsgaard, Lukáš Bauer, Stanislav Řezáč je její stálicí a v r. 2012 ji vyhrál.

Více o historii J50 na http://www.peru1970.cz

.=
Říkáte si, že byste J50 rádi zkusili, ale nevíte, jak se na takový závod připravit? Anebo už jste ji absolvovali, ale nebylo to ono, nebo byste se rádi zlepšili? Určitě se nejedná o závod, který by „nešel zdolat jen tak z fleku“, ale také nepatří k procházce růžovým sadem. Samozřejmě obtížnost závodů v běhu na lyžích se hodně odvíjí od aktuálních podmínek – počasí a s tím spojená kvalita sněhu.

.=
Jak se tedy na takový závod připravit, abyste jej jen neprotrpěli, ale mohli si ho i užít?

[* https://farm5.staticflickr.com/4679/39164314801_8e68a89c30_z.jpg *]

(Foto: Rossignol)

.=
Příprava by samozřejmě měla být komplexní. To by ale bylo přes rámec tohoto příspěvku, a tak se dnes zaměříme na přípravu fyzickou – tréninkovou. Problematika stravování byla probírána v článcích:

https://bezky.net/clanek/1099-jidlo-pri-vasaku-aneb-jak-se-stravovat-nejen-pri-dlouhem-zavode-ale-i-pri-treninku

https://bezky.net/clanek/961-par-tipu-jak-se-obcerstvovat-behem-zavodu

.=
Trénink obecně by měl být souvislý, pravidelný, dlouhodobý. Rozhodně není ideální si vzpomenout, že za 10 dní jdu na start 50km závodu, a tak to pořádně „narubu“. To si pak narubete možná tak leda boj o život a ne užívání závodu. Předpokladem úspěšného vytrvaleckého závodu (což lyžařský maraton jistě je) je určitá fyzická výkonnost. Zima je krátké roční období, proto do přípravy běžců na lyžích patří kromě kolečkových lyží i kolo, běh, plavání, vysokohorská turistika či horolezení, anebo i hry (nemyslím šachy, deskové, únikové, laser apod.) a samozřejmě posilování. Spousta „samouků“, „samotrenérů“ trénuje tím stylem, že se prostě jde projet, proběhnout. I když si naloží poměrně hodně, většinu času stráví v nízkých TF intenzitách. Vyšší tepovky dosahují, jen když je vyleká pes, nebo se jim do cesty postaví kopec. NE!

Důležité je střídat intenzity, druhy tréninku, terén.

Pamatujte! Člověk je tvor přizpůsobivý a tělo si zvykne na všechno!

.=
Pokud se pro start na J50 rozmyslíte aspoň měsíc předem a nemáte toho mnoho natrénováno, pak **4. týden** do startu by měl být zaměřený na OBECNOU VYTRVALOST – najíždění kilometrů v nízké intenzitě (do anebo těsně okolo aerobního prahu). Tréninky by měly být alespoň hodinu a půl až 2 hod dlouhé, o víkendu nějaký delší výlet. Neměli byste zapomínat na sílu, ať obecnou (po tréninku na lyžích si doma dát půl hodiny jednoduchého posilování: kliky, shyby, leh-sedy, dřepy, výpady… vše v různých variantách) a také na sílu speciální – soupaž, jízda bez holí. Tu zakomponujte do tréninku jako takového. Se soupaží začínejte formou stříďáku; např. 5 min soupaž, 5 min bez holí, 5 min „normální“ jízda. Postupně intervaly soupaže a bez holí prodlužujte. Silové tréninky netrénujte každý den, ale obden, ať si svaly mohou odpočinout.

.=
**3. týden do startu:** v nízkých tepech jsme tělo přivykli na lyžařský pohyb, našli jsme alespoň trochu jistotu v technice jízdy a je třeba se „probudit“. Oživte své tréninky FARtlekem, STŘíďákem – zařaďte do souvislé jízdy v monotónním tempu rychlé úseky. Začněte kratšími na 10, 20, 30 sekund a prodlužujte na minutové nebo i delší. Opět by rychlostní tréninky neměly být v řadě za sebou, ale 2–3 v týdnu. Kratších úseků by mělo být více, delších potom méně. Udržujte délku tréninku na hodině a půl až dvou hodinách. Víkendový výlet je opět velmi dobrou tréninkovou záležitostí.

[* https://farm5.staticflickr.com/4738/39134108832_748f1a559a.jpg *]

(Foto: Rossignol)

.=
**2. týden do startu:** tréninky zkraťte a zintenzivněte. Co to znamená? Zařaďte do tréninku intervalový či opakovaný trénink. Vyberte si např. 2–3km okruh a ten absolvujte 2–3x (zdatnější jedinci mohou samozřejmě víckrát). Jeďte v maximálním tempu. Dobré je sledovat odchylky času jednotlivých kol mezi sebou. Že zpomalujete? Ano, pokud člověk netrénuje rychlostní vytrvalost, bude rapidně zpomalovat. Nějak se holt začít musí… Takovéto tréninky stačí bohatě v tomto týdnu: jeden ve středu, druhý v sobotu. Nemusíte nutně jezdit 3km úsek, udělejte jeden trénink s delším okruhem (3km) a druhý s kratším (1km, 2km). U kratších byste měli absolvovat okruh vícekrát (např. 6×1 km, 4×2 km atp.).

.=
A jak dlouhá pauza mezi okruhy by měla být? Pokud zvolíte variantu opakovaného tréninku, tak vždy vyčkejte, až TF spadne na 120 tepů/min a vyražte na nový úsek (doporučuji ke kratším úsekům). Pokud zvolíte variantu intervalového tréninku (u delších úseků) pevně si stanovte interval odpočinku. Obvykle se stanovuje asi polovina času, který strávíte na okruhu (např. pojedu okruh 10 min, pak pauza bude 5 min).

.=
Při tomto druhu tréninku je zapotřebí se dobře zapracovat – rozjet (asi 20 min), rozcvičit a po skončení intenzivního tréninku dobře vyjet (asi 15–20 min). Víc není potřeba vymýšlet.

.=
**Poslední týden před startem:** ODPOČÍVAT! Jděte ne trénink jen 2–3x v týdnu. Vozte se na lyžích v nízké intenzitě. Zdatnější, zkušenější si mohou ve středu dát „nažhavovací“ trénink – krátký intervalový trénink, aby tělo neupadlo do latergie. A den před závodem se také nebojte udělat pár rychlých kroků v rámci zapracování (např. 10 min na 90 %).

.=
Po celou dobu nezapomínejte na silové tréninky – sílu lze velmi dobře trénovat s tréninkem vytrvalosti a navíc trénink oživíte. Tréninky intenzivní musí být proloženy tréninky v nízké intenzitě. V případě, že vás intenzivní trénink „zdemoloval“ jděte se druhý den jen vyjet, vyjít. Pokud nejste příliš unavení, absolvujte vytrvalostní trénink.
Také nezapomínejte, že trénovat se sice musí, ale ne vždy platí, že čím víc, tím líp. V týdnu byste měli dodržet 1–2 dny volna, kdy se budete věnovat regeneraci (sauna, bazén, masáž…). Protahování (strečink) by měl patřit k tréninku automaticky (hlavně po těch intenzivních anebo hodně dlouhých).

Ať se na J50 daří!