Nemusíme zase tak moc pamatovat, abychom nevnímali, jak se mění využitelnost Vysočina Areny pro obyčejné lidi a děti. V roce 2011 byla podána žádost na čerpání dotací s tímto projektovým záměrem (bez jediné zmínky o vrcholovém sportu): Předmětem projektu je rozšířit běžecké trasy na Novoměstsku a zkvalitnit infrastrukturu pro milovníky zimního běžeckého lyžování a v letní sezóně pro turisty a cykloturisty. Projektem se vytvoří nové tratě o šířce 7m a délce 1859,17m… Tím dojde ke zvýšení atraktivnosti Novoměstska.

Uběhlo deset let a Arena slouží prakticky jen k pořádání světových pohárů a současnému soukromému podnikání sportovního klubu v čele s Jiřím Hamzou, který ale čerpá obrovské částky z financí daňových poplatníků. Veřejnost, na niž bylo ve výše zmíněném projektu odkazováno, je až na velmi vzdálené koleji. Co má tedy Novoměstsko z pořádání světových pohárů (SP)? Ano, můžeme se chlubit, že bydlíme v místě, kde se pořádají světové akce, ale nejen domorodcům z toho plyne celá řada omezení: zamezení průjezdu autem, na lyžích či procházkám, tréninku dětí i veřejnosti. Jistě by lidé byli schopni omezení tolerovat, kdyby jim byly zaručeny určité výhody. Místní občané a turisté jsou však v takové situaci, že si mohou pokládat otázku, zda by nebylo lépe, kdybychom tu měli jednu rolbu a skútr na úpravu tratí, vše schované pod plechovou střechou, určené pouze pro děti a veřejnost, a přestali se bít do prsou, že jsme světoví.

V červnu bude zastupitelstvo Nového Města n/M (NMNM) hlasovat o dalším novém projektu Areny, který spolkne stamiliony korun z dotací, ale s cílem, aby se areál ještě více zaměřil na vrcholové sportovce. Novoměsťští, mají sport v krvi, jsou schopni řadu věcí podpořit, ale investice musí být účelná, zaměřená zejména na rekonstrukci současných budov, a ne k neustálé výstavbě nových. Nechtějme být svědky toho, jak nám jednou obrovské budovy budou padat na hlavy.

**Minulost vs. současnost**

Nabízí se srovnání let minulých a současných. Obrovskou zásluhu na pořádání prvních světových pohárů na Novoměstsku měl bezesporu P. Honzl a L. Slonek. Za jejich éry nebylo dostatek financí, ale místní se snažili vlastními silami a bez odměn vybudovat areál, jež by byl schopný hostit velký sportovní podnik. Byli hrdí, že se tu koná SP a byli jeho součástí, chodili fandit na tratě. Množství fanoušků korespondovalo s nedávnými biatlonovými roky a všichni stáli u tratě bez jediné tribuny. Vstup byl zdarma. Ano, biatlon se odehrává na střelnici a tribuny jsou nutné, i doba je jiná a každý potřebuje za svou práci zaplatit, ale za poslední roky se nejen místní obyvatelé dívají na fungování areálu s rostoucí nedůvěrou. Někdo by oponoval, že po p. Honzlovi zůstaly dluhy, ale jen budoucnost ukáže, co zbude po odchodu současného vedení.

**Financování Areny**

Vysočina Arena je jedinou novoměstskou průmyslovou zónou. Putovaly do ní ze státních zdrojů, kraje, NMNM a Evropské unie stamiliony korun, ale benefity, které by mělo město dostávat zpět, jsou minimální. Například sousední Žďár n/S nebo Bystřice n/P investovaly do své průmyslové zóny výrazně nižší finance, ale současný příjem daleko převyšuje vstupní investici, a navíc garantuje trvalé pracovní pozice pro místní obyvatele, na rozdíl od Areny.

Pojďme se podívat na pár čísel…

Roku **2011** došlo k rozšíření závodních tratí s tím, že budou sloužit především veřejnosti (viz první odstavec článku). Celkem bylo vynaloženo na tuto akci **64 mil.** Kč, z čehož pokryla 57 mil. Kč Evropská unie, resp. Evropský fond pro regionální rozvoj, a zbytek necelých 7 mil Kč hradilo NMNM. (Zdroj: http://www.jihovychod.cz/rack/dotace/0000488)

Náklady na výstavbu areálu pro mistrovství světa v biatlonu **2013** dosáhly **306 mil.** Kč. Zahrnovaly výstavbu parkovišť, úpravu běžeckých tratí, opravu tribun atd. Na financování investic se podílelo Ministerstvo školství, Kraj Vysočina, NMNM a peníze z Regionálního operačního programu. (Zdroj: https://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/vysocina-da-na-ms-v-biatlonu–milionu-korun-.html).

O pět let později **2018** se v Areně konalo MS na kolečkových lyžích, na které získal sportovní klub dalších **35 mil.** Kč (28 mil Kč. Z MŠMT, 5 mil. Kraj Vysočina, 500 tis. NMNM a 1,5 mil. sportovní klub). Modernizovala se např. trafostanice a optické kabely v ceně téměř 8 mil. Kč, jež by se měly renovovat i nyní. Po 4 letech? Jaká je koncepce výstavby areálu do budoucna? Kolik peněz bude chtít vedení klubu za 10 let, až přestane opět vyhovovat? (Zdroj: https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwj-25qgvMnwAhV-wAIHHR-ABeMQFjAEegQIChAD&url=https%3A%2F%2Fsmlouvy.gov.cz%2Fsmlouva%2Fsoubor%2F7203644%2FKUJIP00Y59G0.pdf&usg=AOvVaw2yz03HMd1oFJNptPoUg8Sb

Každým rokem přispívá Nové Město sportovnímu klubu minimálně 750 tis. Kč. na provoz areálu, ale celkem za posledních 10 let (**2010-2020**) odsouhlasilo zastupitelstvo **24 mil.** Kč na různé „drobnosti“ týkající se údržby Areny, nákupu vybavení, pořádání závodů, atd., takže není veškerý provoz střediska hrazen sportovním klubem, jak bývá interpretováno (rozpis částek viz dokument v příloze). Navíc najíždění tratí v příměstském okruhu i mimo něj je slušně placeno mikroregionem, na nějž přispívá NMNM také velkým podílem. (Zdroj: Městský úřad NMNM)

Další výrazný příjem má sportovní klub ze soukromých akcí, kterých se od roku 2005 uspořádalo v Areně asi 300 (v průměru tedy jednou za 2-3 týdny). Jedná se nejen o světové poháry, ale i další, např. soukromé firemní akce. Organizaci si nájemníci ve většině případů zajišťují sami, na pozemcích, které vlastní NMNM. Město totiž pronajímá pozemky Areny sportovnímu klubu jen za **75 tis. Kč na rok** a žádný podíl ze zisku nedostává! (Zdroj: Městský úřad NMNM)

Naštěstí většina pořádaných podniků neomezuje tréninky mládeže. Největší problém ale nastává v zimě, když nenapadne přírodní sníh a děti jsou odkázány na technický v areálu, kam jim bývá vstup v době akcí zamezen. Sníh ze zásobníku je podle vedení klubu určen pouze pro potřeby SP a nepřichází v úvahu navézt mimo areál 1 – 2 km dlouhý okruh pro ostatní, když je Arena uzavřena. Pokud by se jednalo o uzavření střediska pouze ve dnech konání světových závodů, nikdo by situaci neřešil, ale například u SP v biatlonu je provoz areálu pro lyžaře, průchod chodců i průjezd aut po silnici byl zakázán i na 14 dní a déle.

[* https://live.staticflickr.com/65535/51179618620_201f2c70eb.jpg *]

**(Ne)jistota pořádání SP**

Plánovaná investice do Areny by měla být opět obrovská, ale megalomanský areál bude jako komplex využit pouze jednou za dva roky. Pan Hamza potvrdil, že SP v biatlonu je NMNM přislíben pouze ob rok a SP v horských kolech by se měl konat každým rokem, ale druhý zmiňovaný vyžaduje prakticky pouze tribuny, stadion a přilehlý les. Veškeré stavby současné i budoucí budou plně využity na cca 5 dní jednou za dva roky a po zbytek doby se budou muset udržovat a opravovat. Nikdo negarantuje, jak bude probíhat likvidace betonových monster, ale až jednou odejde současné vedení klubu, vše bude ležet na bedrech NMNM.

Velkou konkurencí NMNM je vyrůstající areál v polských Jakuszycích, 3 km za Harrachovem, kde se buduje další světový areál, který jistě bude hostit SP v běhu na lyžích a biatlonu. Jelikož jsou tato dvě střediska blízko sebe, lze předpokládat, že se budou v pořádání akcí střídat. SP v běžeckém lyžování se v NMNM konal loni, ale za poslední 3 roky byl 2x zrušen. A další disciplína, kterou hostí Arena a město je na ni náramně pyšné, je SP v horských kolech. Proslýchá se, že organizátoři stále řeší výši nájmu. Akci si zajišťují sami a stačí jim skromnější zázemí. Jeden rok dokonce uspořádali velmi úspěšně Mistrovství Evropy v Brně, takže disponují náhradní variantou pro pořádání SP.

**Nový projekt 2024**

V roce 2024 by se mělo v Areně konat MS v biatlonu a kvůli této akci byl podán další projekt, který navrhuje výstavbu 4 budov (nová tribuna s ubytovací kapacitou, nová budova s posilovnou/VIP místností, krytou střelnicí, prostory pro média a novináře a garáž pro techniku, přistavění stávající tribuny s místnostmi pro TV a nový podchod pod stadionem). Přestavba areálu by měla být pokryta z dotací státu (70 – 90 %), Kraje Vysočiny, NMNM a klubu. V projektu je uváděna částka 300 – 320 mil. bez DPH, z čehož město garantuje max. 20 mil. Kč. Jelikož ceny některých materiálů za poslední rok výrazně stouply, můžeme počítat, že tento odhad nemusí být finální částkou.

Podle vedení klubu je modernizace důležitá, aby se Arena udržela mezi top středisky, ale italská Anterselva a slovinská Pokljuka jsou daleko skromnější na výstavbu, a přesto se tam konala poslední dvě MS v biatlonu a patří mezi stálé pořadatele SP. U řady dalších slavných středisek, nejen biatlonových, byste ani při pohledu na areál neřekli, že se jedná o místo, kde se konají SP (např. Val di Fiemme, Hochfilzen, Toblach, atd.)

[* https://live.staticflickr.com/65535/51179369895_295b84f6f8.jpg *]

(Srovnání stadionu ve slovinské Pokljuce, kde se letos konalo MS v biatlonu, a současné Vysočina Areny s pevnými tribunami)

Jediným smysluplným návrhem v rámci projektu je výstavba garáží pro techniku. Vše ostatní se dá vyřešit zapůjčením či zakoupením, a to jak v případě lešení na výstavbu tribun, tak mobilních buněk, jako tomu bylo doposud. Navíc řada servisních týmů a televizních štábů vlastní kamiony, takže počet potřebných mobilních buněk se redukoval. Gymnastický sál, rozcvičovnu či novou posilovnu lze jednoduše vytvořit v současných prakticky celý rok nevyužitých místnostech stávající tribuny. Ubytovací buňky či krytou střelnici by bylo možné vybudovat v krajní tribuně, která ve svých útrobách nemá žádné využití.

[* https://live.staticflickr.com/65535/51179320539_2d32ccbf83.jpg *]

(Řada servisních týmů vlastní kamiony a servisní buňky nevyužívá)

Vedle finanční náročnosti stavby budeme muset počítat s rok a půl trvající modernizací areálu se zvýšeným pohybem nákladních aut a zátěží pro životní prostředí v CHKO i místní obyvatele. Omezení se budou týkat jistě i tréninku mládeže a nejspíš bude následovat úplný zákaz vstupu veřejnosti.

[* https://live.staticflickr.com/65535/51177828122_4fc991bf95.jpg *]

Celý projekt můžete najít „zde.“:https://ulozto.cz/tamhle/ddSCufDF4a0W/name/Nahrano-14-5-2021-v-17-31-38?view=gallery#!ZJR2AGR2ZGyyZmNlL2MxZzD0LmyzLIpjLGEhoSOXJQSzMTIwAN==

**Investice jen pro vyvolené?**

Jedním z důvodů přestavby Areny je vybudování centra vrcholového sportu, ale „novinku“, kterou areál přinese, bude prakticky jen krytá střelnice a rozšíření ubytovací kapacity. Venkovní i vnitřní posilovnou Arena disponuje a možnými prostorami na rozcvičovnu a gymnastický sál také.

A bude mít vůbec plánovaná speciální krytá střelnice takový význam a vytížení, aby se kvůli ní musela stavět nová budova?

Z jednání o projektu vyplynulo, že další pevná tribuna by se měla stavět proto, že v ní najdou levné ubytování ve 12 apartmánech vrcholoví sportovci (celkem 24 lůžek). V hlavní budově, kde jsou nyní situovány kanceláře, je v horním patře 5 pěkných apartmánů (celkem asi 20 lůžek). Další ubytování nad servisními buňkami je jednodušší, ale řada klubů z celé ČR je ráda využívá.

Biatlonová reprezentace má základnu v Jablonci nad Nisou. Kolikrát za rok sem přijedou? Přestěhuje se sem centrální příprava, když odsud nepochází žádný reprezentační trenér biatlonu, běžeckého lyžování ani horských kol? Bude se jednat o levné ubytování jen pro biatlonisty, anebo i ostatní sportovce?

V žádném projektu se ale dosud nemyslelo na veřejnost, jako v jiných běžkařských areálech. Vybudovat např. převlékárnu, kde je možnost se za vhozenou minci osprchovat či schovat oblečení do skříňky.

V novoměstském areálu je situace taková, že každou zimu berou lyžaři marně za kliku u zavřených veřejných WC. Čeká se, až se otevře sousední bufet a někdo z jeho provozovatelů se bude starat o úklid.

Hodiny lyžování pro veřejnost jsou nastaveny tak, že ti, co si nemohou po obědě z práce odskočit a zaběžkovat, mohou vyrazit až po 18. h. Jenže umělé osvětlení, které by mělo být garantováno a na které Město přispívá, nebývá pravidelně zapnuté. Lyžování s čelovkou, nedej bože bez ní, je v Areně nežádoucí. Kdy si tedy může pracující veřejnost zalyžovat?

[* https://live.staticflickr.com/65535/51178237423_09ab0938e3.jpg *]

**Covid a uzávěra závodních tratí**

Tratě v Areně byly celou zimu oploceny a uzavřeny veřejnosti i sportovcům, aby se někdo nenakazil covidem, ale řada běžeckých areálů v ČR byla otevřená. Kdo však udává hranice areny a v jakých místech je možné ji oplotit?

Vedení areálu moc dobře vědělo, že musí nabídnout upravené tratě v Areně aspoň po SP v biatlonu, jinak by se snesla na hlavy klubu obrovská kritika. Naštěstí bylo možné v lednu a únoru lyžovat na přírodním sněhu, ale nebýt jeho, vytáhli bychom běžky v kolébce běžeckého lyžování až v březnu. Těžko se vychovávají mladé talenty bez sněhu a střelnice.

Novoměstský starosta Šmarda i p. Hamza nabádají občany, aby nehodnotili letošní krizovou sezónu jako stěžejní. Ale v nouzi poznáš přítele. Právě tato zima nám otevřela oči a ukázala nastavení priorit ve vedení klubu. Letos zaznamenali trenéři mládeže největší neshody s klubem, kdy i přes úpravu organizace bylo možné absolvovat tréninky dětí, ale do areálu nebyl nikdo vpuštěn.

**Nejhorší tratě na loukách z celé ČR**

Systém úpravy tratí závisí na jednotlivých dodavatelích. Každý, kdo má rolbu může upravovat běžecké tratě v novoměstském mikroregionu a za každý najetý kilometr dostane zaplaceno, za najetí stop v příměstském okruhu 180 Kč a mimo něj 220 Kč. Z toho sice musí dodavatel hradit pohonné hmoty a další náklady, ale přesto se jedná o zajímavý honorář. Aby byla úprava kvalitní, měla by rolba jezdit podle podmínek rychlostí 7 – 12 km/h, takže za hodinu práce si přijde rolbař na cca 2500 Kč. Poruchovost stroje je prakticky nulová, pokud se jezdí v areálu. Jestliže vyjede do terénu a není uklizena a nachystána trasa (překážející ohradníky, větve, atd.), hrozí vyšší riziko poškození.

Úprava tratí na loukách byla letos jedinou věcí, čím mohl být až do poloviny března klub prospěšný veřejnosti. Z vyjádření p. Hamzy na dubnovém zasedání zastupitelstva vyplynulo, že najíždění tras mimo areál pro ně není zajímavé. Zřejmě jsou na tom po finanční stránce dobře, protože nepotřebují další zdroj příjmů. Dále komentoval situaci tak, že si vlastníci pozemků stěžují. Rolby tu však roky upravují prakticky totožné tratě a díky každoročnímu jednání mikroregionu dostávají od majitelů pozemků povolení. Problém je v tom, že z areálu nejsou na loukách vytyčené kolíky a pokaždé se najíždí stopa v jiném místě, i na pozemcích, kde by neměly projíždět. Stížnosti zemědělců však vyvolaly zejména čtyřkolky najaté hlídací agentury střežící areál, jež zničily část zemědělské půdy pod Černým rybníkem.
Dalším důvodem, proč technika vyjíždí z Areny na louky omezeně, je podle šéfa klubu nedostatečná pokrývka sněhu, sousední Žďár n/S opět ukazuje, že se dá upravovat i 10 cm vrstva sněhu, ale je třeba mít zkušenosti, vědět, jakou použít techniku a tratě najíždět v některých podmínkách i několikrát za den.

Úprava stop mimo areál se zlepšila oproti předchozím létům, kdy nenapadlo tolik sněhu, ale k ideálu chybí opravdu hodně. Nejkvalitnějšími tratěmi se může na Novoměstsku pyšnit p. Trnka, který upravuje trasy ve svém volném čase a jsou primárně cílené pro lyžaře s psími spřeženími, takže na nich není vyryta stopa pro klasiku. Mohou nám zbýt oči pro pláč, když vidíme sousední Žďár, kde se mohou lyžaři pravidelně spolehnout na precizně upravené tratě. Mají daleko horší klimatické podmínky pro úpravu než u nás. Nemluvě o nelyžařské Jihlavě. Kde je vůle, je i cesta. Rozhodně nebudeme lhát, pokud zařadíme turistické běžecké tratě na Novoměstsku za nejhorší ze všech horských oblastí ČR.

**Nejen s novým projektem vyvstává mnoho otázek…**

Je nutná další gigantická výstavba, když ostatní přední světové areály jsou daleko skromnější než současná Arena?

Kdo bude jednou likvidovat budovy a tribuny, až nebudou vyhovovat, nebo až odejde současné vedení klubu?

Co je hlavním přínosem Areny pro Novoměstsko a Kraj Vysočinu? Existuje rovnováha mezi vynaloženými financemi a přínosem? Nebylo by pro region efektivnější investovat přímo do sportujících místních dětí a úpravy tratí na loukách, jež nalákají davy turistů a podpoří, vedle nárazových světových pohárů, výrazněji místní ekonomiku?

Mělo by NMNM investovat 20 mil. Kč tímto směrem, když není schopné zajistit základní infrastrukturu, např. cyklostezku do Vlachovic, kde proudí mezi rychle jedoucími auty davy diváků, reprezentantů a v letních měsících i konvoje cyklistů?

Stojí nám za to, aby se investovaly takové částky nejen z novoměstských peněz na soukromé podnikání? Nebudou potom peníze chybět například ve školství či opravdové podpoře sportu naší mládeže?

Nejsmutnější na celé situaci je však postoj p. Hamzy, jenž se netají tím, že Vysočina Arena je střediskem zaměřeným na pořádání SP, tedy soukromé podnikání, a ostatní aktivity cílené na děti a veřejnost jsou vedlejší. Pozemky Areny sice vlastní Nové Město n/M, poskytuje je klubu za prakticky nulový nájem, ale nemá žádný podíl z příjmů ani vliv na chod areálu.

Autorem článku je skupina asi osmi lidí z Nového Města na Moravě.

Pro ty, kteří by měli zájem podepsat petici proti další výstavbě ve Vysočina Areně a apelovat pro narovnání vztahů mezi sportovním klubem, NMNM a veřejností, pište na email: petice.nove.mesto@gmail.com

Podpisová místa najdete i u několika místních prodejců v Novém Městě na Moravě