**Autor: Zdeněk Štantejský**


Historie a současnost úpravy Jizerské magistrály – skromné začátky
==========

Když se dnes řekne strojová úprava běžeckých tratí, tak si představíme rolbaře jak naskočí do vytopené kabiny rolby a uhání bez potřeby další asistence upravovat trať na bruslení i klasiku najednou. Většinou v noci, aby stopy do rána vymrzly.
To však v roce 1984, kdy se v Jizerských horách, na prvním místě na našem území, začaly stopy upravovat, bylo trochu jinak. Pod hlavičkou Ski clubu Jizerská 50 se do toho pustila parta nadšených a obětavých lidí. Šest řidičů mělo k dispozici tři rolby Lavina. Jednu PL 800 bez radlice a finišéru, a dvě PL 1000, ty již s radlicí i finišérem. Ale bez stopařů na klasickou stopu. Stopaře si museli tito nadšenci vyrobit svépomocí. Rolby vyrobené v Beskydsportu Frýdek Místek měly motory z ARO M 461. Byly velmi poruchové, traduje se, že na 1 hodinu provozu byla potřeba 1 hodina údržby nebo opravy. Myslím, že to je trochu přehnané, ale asi to nebude daleko od skutečnosti. Právě kvůli velké poruchovosti jezdili vždycky dva řidiči, neboť často se dělaly opravy přímo na trase, jinak by nedokončili úpravu a nedostali by se zpátky na základnu. Nemohlo se jezdit moc dlouho za tmy, jelikož když se pustilo topení, aby nezamrzala okna a bylo vidět ven, tak alternátor při zapnutých světlech nestačil dobíjet baterii. Pokud se jelo až na Jizerku, tak bylo potřeba vozit s sebou ještě benzin v kanystrech, jelikož jedna nádrž nestačila. Za PL 1000 se tahaly stopaře dva, za PL 800 potom tři. V roce 1996 byla pořízena PistenBully 100, stále ještě ale bez hydraulicky ovládaných stopařů, ovšem jízda s ní již byla o něčem jiném než s dosavadními Lavinami.

Upravovat se začínalo vždy ve čtvrtek odpoledne a jezdilo se dle potřeby až do neděle. Svépomocí vyrobené stopaře se tahaly za rolbou přivázané na provaze. V sobotu pak, pokud byly horší sněhové podmínky, zejména zmrzlý podklad, nastupovali pomocníci, dobrovolníci z oddílu, kteří jezdili stojící na stopaři jako zátěž a drželi se provazu upevněného na rolbu. Tito se museli střídat, takže dva vždy jeli a další dva se ve stísněném prostoru za sedačkami řidičů zahřívali a posilňovali. Také se stalo, že jeden z posilněných si na stopaři sedl a usnul za jízdy, naštěstí ho neztratili a vzbudili ještě než stačil zmrznout.

Úprava se dělala v rozsahu Hrabětická louka, kolem Královky, k U buku a pak dále na Novou louku a potom přes Kristiánov a Rozmezí, klasická Padesátka, tak jak ji známe dnes. Z Bedřichova se upravovala závodní “Pětka” a ”Desítka”. Dále se ještě dělala panelka od Točny na Kristiánov a Studené Údolí od Blatného rybníku. Všichni ti nadšenci, kteří se na této činnosti podíleli, by si zasloužili nějakou medaili, třeba ”Za zásluhy o rozvoj běžeckého lyžování”.

Jizerská o.p.s. v letech 2000 – 2015
==========

Koncem roku 1999 byla obcí Bedřichov založena Jizerská obecně prospěšná společnost. **Za tím účelem, aby mimo jiné, především upravovala trať Jizerské 50. A tím umožnila jejím účastníkům trénink nejenom v době konání této akce, nýbrž po celou zimní sezónu.** Začátky byly opět velice skromné. K dispozici byla pouze jediná rolba Kässbohrer PB 160. Jednalo se o repasovaný stroj, který byl z počátku zapůjčený, později potom zakoupen na leasing. Střídali se na něm dva řidiči. Upravovalo se vždy, když napadl nový sníh a na víkend se potom úprava ještě obnovovala. Přednostně se upravovala trať Jizerské 50, když byla tato hotová, tak se upravovaly ostatní úseky v podobném rozsahu jako v minulých letech.

Na běžkách jezdím již víc jak 60 let. Od roku 2000 v Jizerkách, předtím v Krkonoších a na Šumavě. Dle mého názoru, jsou Jizerky svým profilem určitě nejpříjemnější. Na lyže chodím z Mariánské hory. Většinou jsem tam býval jako první, takže 8,5 km na Knejpu jsem v čerstvě napadaném sněhu prošlapával, někdy ho bylo i po kolena. Potom jsem si dal pár kilometrů v upravené stopě, což bylo úplně o něčem jiném. Abych se pak v mé vlastní stopě, někdy trochu vylepšené jinými lyžaři, vracel zpátky na Mariánskou horu. V roce 2005 mne však tato činnost již přestala bavit, a napadlo mne, že bych tento úsek mohl upravovat skútrem. Tak jsem s touto myšlenkou zašel na Jizerskou o.p.s, v té době tam byla nová ředitelka, té se můj nápad líbil a zeptala se mne, jestli bych ještě jezdil k Hájence do Pekla a přes Protrženou přehradu na Kasárenskou, tak jsem jí na to kývnul. V Jablonci v Břízkách jsem si obkreslil z úplně nové rolby, jak by měl vypadat spodek stopaře, ještě mi tam poradili, jak by měl vypadat smyk, kterým by se upravil prostor mezi stopami. Obě tato zařízení jsme pak za vydatné pomoci mého syna vyrobili. Jednu sezónu jsem pak na výše zmíněných trasách úpravu osobně prováděl. Zjistil jsem ale, že pokud to chcete upravit pořádně, aby se dalo i bruslit, tak je to fyzicky a i časově velice náročné, neboť co udělá rolba najednou, musíte jet se skútrem 6x, a tím pádem již nejsem pro tuto činnost perspektivní. Tak jsem se potom snažil přesvědčit na OPS, aby tam také jezdili rolbou.

Na podzim roku 2006 byla zakoupena nová rolba Kässbohrer PIBU 100. Tím nastalo díky tehdejší pro věc zapálené ředitelce období velkého nárůstu délky upravovaných tratí a vzniku nových nástupních míst, z kterých se lyžař dostal na okruh J 50. V roce 2008 byla zapůjčena Kässbohrer PIBU 200 z areálů Vesec. Na podzim 2009 byla zakoupena Kässbohrer PIBU 200 a v lednu 2014 Prinoth Husky. V tomto období do roku 2015 parta řidičů, která v této době s rolbami jezdila, dovedla úpravu téměř k dokonalosti, prostě lépe již to dělat nešlo. Dalo by se říct, že taková úprava byla srovnatelná s předními Evropskými běžeckými lyžařskými středisky. Trať J50 se až na malé výjimky dělala prakticky stejně jako na vlastní závod. Stopy z nástupních míst a přilehlých okruhů se dotahovaly až do nejtěsnější blízkosti tratě a rolba, která jela na závěr, to již jen doladila. Takže lyžaři stačilo z jedné stopy do druhé udělat dva kroky.

[* https://live.staticflickr.com/65535/50428484606_05db458307_c.jpg *]


*Obr.1 – Takto by měly vypadat stopy. Foto: Zdeněk Štantejský*

Proč Jizerská o.p.s. nedělá to, kvůli čemu byla založena, aneb katastrofa kvůli generační výměně z roku 2016
==========

Koncem roku 2015 ukončil z osobních důvodů činnost v OPS starší zkušený rolbař a zároveň ukončil svou činnost zkušený lyžař, který do té doby úpravu metodicky řídil. Zodpovědnost za to, jak se úprava bude nadále dělat, převzal mladý ambiciózní rolbař, který nikdy na běžkách nestál, ten přišel s tím ”já to budu dělat líp”. Jenže jelikož do té doby se to dělalo, dalo by se říct, dokonale. Nebyl vůbec důvod způsob úpravy měnit. Přesto mladík, aniž by si nechal poradit, to začal dělat jinak a snaží se nás přesvědčit, že je to líp. Jednal jsem s ním a i s jinými zástupci OPS o způsobu úpravy několikrát. Ze začátku tvrdil, že je potřeba vynechávat stopy kvůli ”batůžkářkům”, takových lidí nikdy nebylo víc jak 2-3%, a dnes již je potkám jen zcela výjimečně, takže taková výmluva mi přijde poněkud divná. V roce 2018 jsem se snažil řešit problém s jiným zástupcem OPS v té době ”koordinátorem úpravy tratí” ten se během naší korespondence projevil jako ”prolhaný arogantní demagog”. Na mojí výzvu, abychom se sešli na Magistrále, mi odpověděl ”na takové blbosti nemám čas” a k tomu ještě přidal ”stopy se dělat nebudou i kdyby si přede mne kleknul papež”. ”Děláme to podle pravidel FIS”. Našel jsem si tedy pravidla FIS. Ty úpravy takovýchto tratí vůbec neřeší. Pro jistotu jsem ještě oslovil ”soudního znalce v oboru bezpečnost lyžování”, ten mi potvrdil, že žádná obecně závazná pravidla neexistují. A připojil k tomu, že ”pracovník, který úpravu provádí, by měl mít nutně vlastní lyžařské zkušenosti a jistou dávku zdravého selského rozumu, aby úprava mohla být provedena kvalitně. Bohužel výše zmíněné vlastnosti na OPS již několik let chybí.

Když jsem neuspěl u OPS, obrátil jsem se v půli ledna 2018 na Krajský úřad, tam jsem měl pocit, že je tato záležitost zajímá. 15. 3. jsem potom měl schůzku na Magistrále s jedním jejich pracovníkem. Ten přijel na lyžích od Hájenky z Pekla, se slovy “myslel jsem si, že si vymýšlíte, ale musím uznat, že by se to dalo dělat opravdu lépe”. Zápis z této schůzky jsem ovšem obdržel za více jak 2 měsíce. Mezitím již tento pracovník svůj názor na úpravu trochu pozměnil. A nejspíše z důvodu, aby se zbavil odpovědnosti za nějaké rozhodnutí, tak uprostřed léta obeslal několik institucí, aby se vyjádřily k této záležitosti od stolu, všichni oslovení se vyjádřili v tom smyslu, že stopy je nutné vynechávat jen v prudkých sjezdech a v místech křížení. Křížení tratí na Magistrále je zcela výjimečně a je potřeba jej řešit individuálně. Trasy z nástupních míst nebo přilehlých okruhů se k trase J 50 pouze připojují nebo z ní odbočují a tak není nutné v těchto místech stopu přerušovat. **Ředitelka OPS byla poté Krajským úřadem požádána ”o velmi citlivé a individuální posouzení míst kde k přerušování stopy dochází, a o důsledné poučení obsluhy roleb o těchto místech. K tomu však nikdy nedošlo, a stopy jsou nadále vynechávány i na místech, kde to pracovník Krajského úřadu označil za zbytečné.**

O rok později, kdy již byl za úpravu odpovědný jiný pracovník, byla moje nabídka ke schůzce na Magistrále a řešení situace přímo na místě, ze strany OPS ignorována. Nejspíš z toho důvodu, že si uvědomují svojí neschopnost obhájit na mnoha místech naprosto nesmyslné vynechávání stop, neboť pro tuto obhajobu nemají žádné argumenty. V té době OPS tvrdila, že stopy vynechává z důvodů zvýšení bezpečnosti uživatelů. To ovšem není argument, nýbrž pouze výmluva. Na moji otázku, co konkrétně pozitivního pro zvýšení bezpečnosti, vynechávání stop přináší, jsem nikdy nedostal žádnou odpověď.


[* https://live.staticflickr.com/65535/50427799863_a4473e4aee_z.jpg *]


*Obr. 2: Kasárenská u odbočky na Pašeráckou. Stopy vynechány v obou směrech, nepochopitelné a nebezpečné. Foto Zdeněk Štantejský*

Já jsem jim vypočítal všechny negativní důsledky vynechávání stop:


1. Úprava klasických lyžařských stop byla vymyšlená a dělá se proto, že jízda v upravené stopě je pro lyžaře (i turistu a hlavně děti) jednodušší a bezpečnější, neboť nemusí korigovat směr jízdy, když ho tato vede, a může si tím pádem lépe užívat jízdu ve skluzu. V místech, kde je stopa vynechána, je pak jízda nepříjemná, neboť lyže mají tendenci se rozjíždět do strany a z toho důvodu je pak i odraz méně efektivní.
2. Na místech kde je stopa vynechána a tím pádem zde neplatí pravidla o pohybu ve stopě, jelikož tam žádná není, si každý může zastavit a zůstat stát kde se mu zachce. Kvůli tomu zde pak dochází ke kolizním situacím, neboť není kudy projet. Pokud by tam stopa byla, tak lyžař, který zastaví, jí ve většině případů uvolní a místo zůstane průjezdné.
3. Vynechávání stop ve zdánlivě pomalých sjezdech (Kasárenská, z Rozmezí ke Kristiánovu), které se za určitých sněhových podmínek stávají velmi rychlými je vyloženě nebezpečné, neboť po vyjetí ze stopy na neupravený úsek a při následném trefování se zpět do stopy je velké riziko pádu, především pro méně zdatné lyžaře. Pokud je stopa souvislá, projedou tímto místem bezpečně.

V červenci, než jsem začal psát tento článek, jsem navštívil OPS s úmyslem pokusit se je opět přesvědčovat, že stávající způsob úpravy není úplně ideální. Setkal jsem se však s naprostou neochotou mně naslouchat. A novou výmluvou, proč to nejde dělat tak jak se to dělávalo do roku 2015. Prý proto, že dnes máme již čtyři rolby, a jejich pohyb nejde zkoordinovat. Nejdřív mne to zaskočilo. Ale když jsem se pak nad tím v klidu zamyslel, tak jsem došel k tomu, že je to opět jen trapná výmluva. Prostě rolba, která jede trať J 50, musí vyjet k úpravě později, když už jsou přilehlé okruhy a nástupní trasy hotové.

Musím se přiznat, že do psaní závěrečné části tohoto článku se mi vůbec nechtělo. Ovšem nějaký můj vrozený cit pro spravedlnost a pocit morální povinnosti k lidem, kteří mne podpořili pod článkem v MF v roce 2018 mne k tomu donutil. A také by tento článek jaksi ztrácel smysl. Není přeci možné, aby jedinec, který nikdy na běžkách nejezdil, pravděpodobně poněkud více ješitný než je zdrávo, a z toho důvodu neschopný přiznat svůj omyl. Aby donekonečna stovkám lyžařů a i turistů a dětí znepříjemňoval zážitek z jejich lyžování. A ”arogance moci” měla navrch nad ”zdravým selským rozumem”. Je smutné, že s technikou lepší než před 5 lety neumí OPS udělat úpravu tak jako se dělala v té době. Ne neumí, ale ona z nepochopitelných důvodů, nechce. Myslím, že by se to dalo považovat za plýtvání veřejnými finančními prostředky. Neboť za stejné peníze, by mohla být úprava mnohem kvalitnější.

Kdo jste dočetl až sem a souhlasíte se mnou, dejte mi prosím ”like”. Kdo máte na úpravu stejný názor jako já, trochu odvahy a času, podpořte mne tím, že svůj názor napíšete přímo na informace@jizerskaops.cz, a mně prosím kopii na z.strelec@seznam.cz. Kdo se mnou nesouhlasíte, pište prosím na můj mail, rád si s Vámi popovídám, případně sejdu na Magistrále. A doufám, že Vás přesvědčím, o tom, že vynechávat stopy je potřeba jenom v prudkých sjezdech, které končí ostrou zatáčkou, a ne jinde.

P.S.: Na připojených fotografiích je jen několik málo příkladů ”úpravy”, podobných míst je pak na celé Magistrále několik desítek.