Po příjezdu jsme byli rádi, že už jsem konečně na místě, můžeme se ubytovat a zbytek večera už jen odpočívat a připravovat se na sobotní závody. Vzhledem k tomu, že se bruslilo, tak se zdálo, že by neměl být s mazáním žádný problém.
Co se ale nestalo. Ráno po probuzení jsme zjistili, že připadl nový sníh, sice málo, ale na komplikace to bohatě stačilo. Nejistota a stres pozvolna narůstaly a atmosféra začala mít pořádné grády. Ještěže jsme měli k dispozici kvalitní zázemí v mazacím stánku, a tak jsme servis pořešili celkem slušně. V sobotu se jelo pouze 22km. Počasí bylo klasické božídarské, takže trochu mlhavo. Po startu mi lyže vystřelili úplně krásně, a tak jsme si to mohl svištět s první skupinkou. Asi na 3. km se mi ale přihodila nemilá věc. Při těsnějším kontaktu s kolemjedoucím kolegou jsem přišel o talířek na holi, a to mi zařídilo hendikep po zbytek závodu. Snažil jsem se s tím nějak vyrovnat, ale o nějakých větších zrychleních, kdy se člověk musí víc opřít do holí nemohla být řeč. Popral jsem se s tím, jak to bylo možné a závod dokončil celkem slušně. Za odměnu jsme si dopřáli parádní večeři na zvednutí nálady, a tím doplnili energii na další závodní den.
V neděli se počasí nezměnilo, jen mlha byla o něco hustší, ale to už nás nepřekvapilo. Jako první odstartovala delší 45km trať a tři čtvrtě hodinky po ní 22km. Vzhledem k profilu trati se většina závodníků, která se umístila na předních pozicích rozhodla opět pro soupaž, což byla jednoznačně výhoda. Absolvoval jsem kratší distanci, neboť v týdnu jsem se dostal trochu do únavy. V plánu byla původně ta delší. Tentokrát se mi žádný nešvar nepřihodil a mohl si pěkně zazávodit. Lyže jely také výborně, takže jsem si nedělní závody rozhodně užil o poznání lépe. V závěru sice trošku došly síly, ale i tak to stačilo zase po dlouhé době na bednu a bylo z toho alespoň 3. místo v kategorii. Za odměnu jsem si dopřál dezert a poté už nás čekala jen náročná a dlouhá cesta domů.
