Letos závodíš na MS v Lahti, ale také jsi startoval na náročné Tour de Ski. Překvapilo tě něco na tomto náročném etapovém závodu?
Tour de ski je velmi těžký a zvláštní druh závodů, které na sebe navazují. Tour se liší od světových pohárů v tom, že po závodě musíme hned odcestovat do další destinace, kde se třeba další den zase závodí. V tom je velmi obtížné zvolit správný druh regenerace a přípravy na další etapy.
Co se ti na lyžování líbí? Přemýšlel jsi někdy nad jiným sportem?
Na lyžování se mi líbí volnost v přírodě, proto moc nemám v lásce kolečkové lyže, protože na nich můžu jet pouze po silnici. V poslední době přemýšlím o svém sportu častěji než dříve, ale potom si vzpomenu na to, proč to dělám a jakou radost mi to už přineslo, a tím si vždy běžecké lyžování obhájím jako správně zvolený sport.
(foto: Petr má rád pohyb v přírodě)
Na jaký závod nejradši vzpomínáš a proč? Na který bys nejradši zapomněl a proč?
Nejradši člověk vzpomíná na závody, kde se mu nejvíce dařilo. Ten typ jsem i já, protože vzpomínám na skiatlon z MSJ ve Val di Fiemme, kde jsem obsadil páté místo. V ten den napadla hromada sněhu, a tak jsme zvolili lyže s mikrokontaktem, které naprosto zbožnuju. V klasické části jsem dominoval, bohužel v bruslařské mi došlo a stačilo to „pouze“ na 5. příčku. Nejradši bych zapomněl na 30 km hromadně v Arbersee, kde jsme jeli tento dlohý závod na 2,5 km kole. Náš servis udělal téměř vše, ale kvůli špatně zvoleným lyžím mi to nejelo. V polovině závodu mě začaly chytat křeče a dělaly se mi mžitky před očima, proto jsem dojel k trenérovi a vzdal. Nejraději bych na tento závod zapomněl, protože to byl můj první vzdaný závod v mé kariéře.
Vždy jsi byl lepší klasik než bruslař. Jsi pořád v klasickém stylu silnější?
Zvláštní je, že v mládežnických kategoriích jsem byl lepší bruslař, ale podle mého záleží na aktuální formě a je jedno, jestli se jede klasicky nebo bruslením. Myslím si, že mám oba dva styly dobré.
Kde ještě vidíš své rezervy?
Rezerv je mnoho, ale největší vidím v silové stránce. Přesněji bych to nazval využití síly na lyžích.
Jak se odměníš, když zajedeš dobrý závod? A co děláš, když se ti naopak nepovede?
Nejsem ten typ, který hledá výmluvy. Naopak vždy hledám chyby na sobě. Snažím se vždy poděkovat servisu a lidem na trati, protože dělají všechno možné pro to, abychom měli nejlepší mázu, a pokud se závod povede, je to bonus pro ně i pro mě.
Čím si čistíš hlavu od trénování?
V poslední době se bavím nad komentáři lidí na velkých sportovních zpravodajských serverech. Nejvíce mě baví nenávistné komentáře od lidí, kteří zřejmě nikdy nesportovali, ale občas to i zamrzí. Nejvíce v moment, kdy se nedaří a lidi do nás ještě kopou.
S klukama z reprezentace trávíš hodně času, míváte někdy ponorku?
Máme ji prakticky neustále, ale vše si snažíme vyříkat a potom je už zase vše v pořádku.
Když se ti nechce na trénink nebo závod, čím se motivuješ?
Nejhorší to je na podzim, kdy se už těším na sníh, ale pořád musím jezdit na kolečkých lyžích. V tu chvíli mě pomůže nějaký sparing partner, nebo rodiče.
(foto: Petr se svým tatínkem, který trénuje děti ve Ski klubu Jablonec)
Dodržuješ zdravou životosprávu? Dáš si někdy hamburger nebo pivo?
Zdravou životosprávu nedodržuji. Jím zdravá, ale i nezdravá jídla. Hamburger naprosto zbožňuju, ale do McDonaldu na něj nechodím, ale spíš do dobrých restaurací, kde jsou opravdu kvalitní a pochutnám si na nich.
Jakým způsobem regeneruješ po tréninku/závodě?
Nejvíce se uvolním při nějaké počítačové hře, nebo při různých seriálech a filmech.
Jaký máš lyžařský sen?
Můj sen je prosadit se do světové špičky a následovat mé sportovní vzory v jejich výkonech.
Nejlepší Petrovy výsledky:
- místo na Mistrovství Evropy juniorů – St. Ulrich
- místo na YOG (Olympiáda dětí a mládeže) - Innsbruck
- místo na Mistrovství světa juniorů – Val di Fiemme
