Domů Články Vybavení Jak vybrat správné běžky na klasiku

Jak vybrat správné běžky na klasiku

Vybavení | 12.12.2018 | Vít Fousek | počet komentářů: 0

foto: Adam Klingeteg

Snad každý lyžař někdy zapochybuje, že neumí mazat, nebo neumí lyžovat. Častokrát je však problém úplně někde jinde. Jedním ze základních předpokladů kvalitního lyžování klasickou technikou je správný výběr lyží.

Pokud si vyberete špatné lyže, můžete řešit několik problémů. Buď vám lyže smekají, nebo drhnou. Jestliže vám začnou smekat, většinou znejistíte a přidáte teplejší vosk, protože máte pocit, že jste neodhadli dobrou variantu. Vosk vám však bude namrzat a mohou se tvořit i nenáviděné „bakule“.

Jakmile se rozhodnete pořídit si klasické běžecké lyže, je třeba dodržet pár zásad správného výběru, a tím předejít následným problémům s mazáním. Často je pro nás důležitá především značka běžek, ale tím bychom opravdu začínat neměli.

Především si musíme sami odpovědět na několik otázek:

1. Na jaké podmínky budu lyže používat?
2. Jak jsem technicky zdatný lyžař?
3. Jaká je moje výška a zejména hmotnost?
4. A na konec – jakou značku lyží preferuji?

Až budete znát odpovědi na tyto otázky, tak můžete jít nakupovat. Další důležitou věcí je vybrat si správné místo, kde lyže koupíte. Doporučuji, abyste si vybrali obchod se zkušeným personálem, kde vám budou schopni odborně pomoci s výběrem, lyže konstrukčně změřit a přesně zvolit mazací zónu dle vašich parametrů. Toto proměření a přesné určení stoupací komory je zásadní podmínkou pro následný servis lyží a kvalitní odraz.

Jaké jsou druhy měření

Způsobů, jak se měří lyže, je více, ale ne všechny metody jsou vhodné. Například měření lyží v páru proti sobě nepatří mezi spolehlivý způsob. Každá lyže má totiž jinou tvrdost a mazací komora se při tomto typu měření prakticky zprůměruje. To má za následek, že měkčí lyže z páru nedosahuje tak dobrých skluzových vlastností a druhá tvrdší může smekat.

Další variantu, kterou si změříme tvrdost lyže, můžeme praktikovat i sami doma. Položíme lyže na rovnou podložku, závodník se na lyže postaví a snaží se rozprostřít svou váhu stejně na obě lyže. Asistent mu potom protáhne tvrdým výkresovým papírem nebo měrkou tloušťky 0,1 mm průchodnou zónu mezi lyží a podložkou a na straně u špičky a patky, kde se zasekne papír (měrka), vyznačí mazací komoru. Lyžař si však musí dávat dobrý pozor, aby opravdu stál na obou lyžích stejnou vahou a byl stabilní, jinak může zatížit o několik kilogramů více jednu lyži než druhou a měření je zkreslené.

Přístroj na bázi tlakoměru, kterým zjistíte umístění mazací komory, její výšku a celkovou tvrdost každé lyže

Třetím způsobem, tím nejpřesnějším, se proměřují lyže přímo ve výrobnách nebo u servismanů, kteří vybírají lyže pro špičkové závodníky. Jedná se o měření přístrojem na bázi tlakoměru. Tento přístroj měří každou lyži zvlášť. Můžete získat několik parametrů, zjistíte umístění mazací komory, její výšku a celkovou tvrdost každé lyže. Z těchto naměřených hodnot je zkušený servisman schopen vyčíst, na jaké podmínky je lyže nejvhodnější a jakou strukturu následně na lyže nabrousit. Měření tlakoměrem se dá provést dvěma způsoby. První způsob je zatěžování lyže postupným zvyšováním váhy, až do úplného uzavření lyže s podložkou, čímž se postupně znázorňuje mazací zóna (tento způsob jsem využíval při výběru lyží pro českou reprezentaci). Další možností je, že je lyže zatížena určitým počtem kilogramů, většinou přibližně polovinou váhy závodníka. Poté se postupně projíždí měrkami o různých tloušťkách mazací komorou. Začíná se od tloušťky měrky 0,05 mm, až do fáze, kdy jedna z tlustších měrek nepůjde mazací zónou mezi lyží a podložkou protáhnout. Oběma způsoby je možné se dobrat k téměř stejným výsledkům, kdy je kompletně znázorněný průběh mazací komory. Dále samozřejmě záleží na lyžařských schopnostech jedince, který lyže používá, a podle toho se snaží servisman lyže namazat. I tento způsob špičkového měření je u nás dostupný a není problém změřit jakémukoliv závodníkovi jakékoliv lyže.

Délka mazací zóny

Měření se provádí zejména z toho důvodu, že každá lyže nesplňuje správné parametry. Z mého pohledu je velmi složité vám vysvětlit, jakých hodnot dosahují ideální parametry pro každého z vás. Lyže, které mohou být pro jednoho nevhodné, tak pro druhého mohou fungovat dokonale. Cílem je najít ideální délku zóny, která by neměla být příliš krátká, ale ani příliš dlouhá. Uvedu vám jeden příklad. Lyže s délkou 202 nebo 207 cm by měly mít délku komory minimálně 53 a maximálně 65 cm. Při měření se nám znázorní kompletně celá mazací zóna, která je ve většině případů delší než náš příklad, ale je nutné se držet zásady, že mazací zóna vzadu za těžištěm se ukončuje bez ohledu na tvrdost lyží vždy zhruba v polovině paty, nebo maximálně na konci boty. Je to z důvodu toho, že protahovat zónu směrem dozadu je zbytečné, nepomůže to odrazu do kopce a ke všemu ve sjezdech vosk za patou brzdí.

Měření papírem je jednoduchý způsob, jak si můžete změřit délku mazací komory i sami doma