Neradi bychom někoho škatulkovali podle tabulek, ale pro přehlednost a snadnější orientaci ve výběru vhodných lyží jsme rozdělili lyžaře do tří základních skupin podle výkonnosti a běžkařských dovedností:


Lyžaři - turisté

Velká většina populace běžců na lyžích chodí do přírody relaxovat a často výlet na sněhu berou jako společenskou událost, kdy vyrazí do stopy s rodinou nebo přáteli, kochají se přírodou, zastaví v restauraci na párek nebo na kafe a jen tak něco je nerozhodí. Není cílem někoho urážet, ale v řadě případů se nejedná o žádné přeborníky v lyžařské technice a obratnosti, a proto by měli dávat přednost měkčím lyžím. Z nich se totiž snadněji odrazí a také nejedou příliš rychle ze sjezdů. Kvůli měkkosti nejsou vhodné na bruslení, respektive bruslit na nich můžete, ale hodně se nadřete.

Výrobci předpokládají, že je budete mazat stoupacím voskem a podle tvrdosti mazací komory a jakéhosi měřítka schopnosti turisty je stanovená optimální hmotnost lyžaře a vyznačena na štítku lyže. Držte se pokynů výrobce a prodejce a zvolte lyže na svou váhu, protože budou-li příliš tvrdé, nebudete se schopni odrazit a výlet „prosmekáte“. Pokud zase příliš měkké, budou více drhnout.

Délka lyží by měla být v případě klasických lyží asi o 15 až 25 cm delší než je výška postavy a na volnou techniku zhruba o 5 až 10 cm. V případě bruslení si s horšími lyžařskými schopnostmi můžete delšími lyžemi šlapat na patky, a tím si zadní část běžky ničit. Takže jestliže jste začátečníci, volte radši kratší, třeba jen o 5 cm vyšší, než jste sami.

Výletníci velmi často sahají po tzv. No-wax běžkách, tedy lyžích, na které se nemusí nanášet stoupací vosky. Jedná se o lyže se šupinami, nebo mohérem (tzv. skin lyže). Tyto dva druhy lyží by měly fungovat na všech typech sněhových podmínek, kromě ledové stopy, a lyžař se nemusí rozčilovat, že špatně namazal. Typickým rysem, zejména v případě lyží se šupinami, je pomalejší jízda s kopce, kterou však lyžař – turista většinou ocení.


(Lyže se šupinami jsou vhodné pro děti, pro turisty či do terénu mimo stopy/ Foto: Maloja)



Mylně si řada lyžařů myslí, že když si koupí bezúdržbové lyže, že se o ně nemusí vůbec starat. Sice na ně nemusíte nanášet stoupací vosk, ale o skluznou část musíte pečovat stejně jako o kterékoliv jiné lyže. Takže jednou za čas naparfinovat část lyže před stoupací komorou a část za ní. Mazací zónu vynecháváme u všech druhů běžek na klasickou techniku, a to i v případě skinů nebo lyží se šupinami. O šupiny nemusíte vůbec pečovat a na lyže se skinem si pořiďte speciální sprej, který nastříkáte před vyjížďkou na mohér, aby vám nenamrzal.


(No-wax lyže jsou někdy prezentovány jako bezúdržbové lyže, ale potřebují také péči. Musí se parafinovat ve skluzných částech lyže a ošetřuje se i stoupací zóna různými spreji a vodičkami proti namrzání /Foto: Fischer Sports GmbH)



Někteří běžkaři chtějí jezdit jak klasickou, tak volnou technikou, ale nechtějí se jim pořizovat dva sety a investovat do vybavení moc peněz, a proto sáhnou po univerzálních tzv. kombi běžkách. Jedná se o jakýsi hybrid v délce a tvrdosti mezi klasickou lyží a bruslařskou. Možná máte zkušenosti i s jinými univerzálními věcmi, nejsou výborné, ani chvalitebné, ale jen dobré, na všechno a na nic. Při bruslení bude jízda s měkčími lyžemi náročnější a naopak na klasickou techniku budou tvrdší a můžete mít problém se z nich odrazit. Podobnou situaci můžete zažít také v případě univerzálních bot na běžky: na klasiku příliš tvrdé podrážky a obtížnější odraz, na bruslení měkčí, a tudíž nedostatečně zpevněný kotník při odšlapování.

Někdo se rád toulá mimo běžecké stopy a těmto běžkařům je určený další typ běžek, tzv. backcountry (BC) lyže, vhodné pro jízdu mimo běžeckou stopu ve volné přírodě, podobně jako skialpové lyže. Lyže jsou širší než ostatní druhy běžek, takže byste se do stopy ani nevešli a díky větší ploše lépe drží na povrchu hlubšího sněhu. BC lyže jsou vyzbrojeny ocelovými hranami na zledovatělý povrch, takže počítejte s vyšší hmotností běžek. Délka BC lyží by měla být asi o 10 až 15 cm delší než je výška postavy.


Sportovní lyžaři

Další skupinou běžkařů jsou výkonnostní lyžaři, kteří často sportují, ať už kvůli zdraví, pěkné postavě, nebo si chtějí po práci vyčistit hlavu v tiché přírodě. Mají rádi, když jim lyže jedou bez obrovské námahy, kterou by museli vynaložit na turistických lyžích a ocení dobrý skluz při jízdě do kopce i s kopce.

Neřeší-li sportovní lyžař finanční stránku, určitě doporučuji investovat do závodních modelů, nebo alespoň do sportovních, které se díky kvalitnější skluznici vyznačují lepší skluzností a máte šanci objet stejnou trasu s menším úsilím za lepší čas a jízdu si rozhodně více užít.

Poměrně často jsem se setkala s názory, že závodní lyže jsou určené pouze pro závodníky, vyznačují se speciální konstrukcí a dalšími parametry, které nejsou pro normálního smrtelníka vhodné. Samozřejmě že některé závodní lyže jsou tvrdší, protože závodník vážící například 70 kg, může jezdit na běžkách o tvrdosti odpovídající 100kg člověku s menší fyzickou kondicí a slabším odrazem při klasickém či volném stylu. Tudíž těžší lyžaři nemusí mít problém sehnat kvalitní lyže na klasiku či bruslení. Závodní modely běžek se vyrábí i pro lehčí lyžaře či lyžařky, takže také nižší váhová kategorie si přijde v závodním oddělení na své.


(I pro sportovní lyžaře jsou vhodné závodní lyže. Umožní jim lepší skluz při jízdě do kopce i s kopce/Foto: Maloja)



Délka lyží by měla být na klasiku asi o 20 až 30 cm a na bruslení o 5 až 15 cm delší než je výška postavy. Opět zejména v případě volné techniky záleží na vaší fyzické a technické zdatnosti. Čím jste horší bruslaři, volte kratší délky.

Univerzálním lyžím by se tato skupina lyžařů měla rozhodně vyhýbat a raději i běžkám se šupinami. Čeho se bát nemusíte a naopak jsou skvělou volbou, jsou lyže s mohérem. Vyrábí se jak ve sportovní, tak v dražší závodní verzi, přičemž oba modely se od sebe liší konstrukcí a kvalitou skluznice. Jen pozor na správný výběr! Bohužel žádný výrobce, ani prodejce vám neumožní, abyste si lyže se skinem vyzkoušeli v terénu, a když vám nebudou sedět, tak je vrátili. Dbejte na hmotnostní štítky na lyžích a dle nich nakupujte. Jestliže se cítíte po technické stránce silní, můžete zvolit lyže na postavu o 5 kg těžší, než jste sami. Výrobci se drží tabulkových hodnot hmotností lyžaře a neznají vaše lyžařské schopnosti a sílu odrazu.


(Lyže s mohérem, tzv. skiny, jsou hitem poslední doby. Kdo by se mazal se stoupacími vosky, když existují lyže, které vám budou fungovat téměř ve všech podmínkách/ Foto: Fischer Sports GmbH)



Závodníci

Málokterý profesionální či amatérský závodník by si pořídil nižší model než závodní. Elitní závodníci si vybírají z mnoha párů lyží podle aktuálních podmínek, což si většina hobby lyžařů nemůže dovolit. Většina z nich si tedy koupí lyže s univerzální skluznicí a strukturou vhodnou do podmínek kolem -5/+5°C, které u nás s nejvyšší pravděpodobností v zimě panují. Musí však počítat s tím, že je lyže mohou zradit při velkých mrazech na jemnozrnném sněhu či na hrubozrnném v případě teplejších podmínek. S prašanem se v našich končinách setkáme málokdy, s hrubozrnným sněhem častěji. V jeho případě můžeme místo nákupu „teplých“ lyží zauvažovat nad pořízením ručního strukturovače, kterým se dají dočasně narýt do lyží hrubší drážky.

Kombi lyže jsou v případě této skupiny lyžařů zakázané slovo. A stejné platí i pro lyže se šupinami. Ke zvážení je pořízení skinů, ale ani ty nejsou k závodění optimální. Přestože seženete mohérové lyže přesně na svoji váhu, nemůžete konkurovat závodníkům, kteří si skvěle namažou klasické lyže, nebo dokonce objedou závod soupaží. Pokud se vám nechce mazat, mohérové lyže jsou praktické na trénink, nebo závod, kdy jsou podmínky na trati proměnlivé a je velmi obtížné namazat. Samozřejmě soupažáci se vám budou smát a vy budete naštavní, že těžce ztrácíte ve sjezdech.

Před pár lety frčel další typ no-wax lyží, ještě v době, než přišly na scénu skiny, a to tzv. zero lyže (někdo zná pod označením mikrokontakty), které se vyznačují speciální strukturou v oblasti stoupací zóny. Jedná se o lyže používané i ve Světovém poháru, ale jsou využitelné pouze ve stopě s čerstvým mokrým sněhem, tedy ve specifických podmínkách, které sice můžeme zažít, ale kupovat si extra jeden pár kvůli těmto okamžikům, je pro hobby lyžaře poměrně vysoký standard. Podobně jako skiny se ošetřují speciálním sprejem proti namrzání a obdobně jako mohérové lyže nemusí být superrychlými střelami z kopce v porovnání s dobře trefenou mázou.


(Zero lyže na specifické podmínky - čerstvý a mokrý sníh /Foto: Fischer Sports GmbH)



Délka lyží na klasickou techniku by měla být u poslední skupiny lyžařů přibližně o 25 až 30 cm delší než je výška postavy a na bruslení o 10 až 15 cm. Pokud závodník zvládne delší lyže, může být na nich rychlejší, ale musí je technicky dobře ovládat.



Pokud byste hledali další informace o výběru vybavení na běžky, přečtěte si související články:


Jak vybrat vybavení na běžky pro začátečníky

Jak vybrat správně běžky na klasiku

Jak vybrat běžky na klasiku, se správnou délkou a tvrdostí

Jak vybrat závodní běžky

Jak vybrat boty na běžky

Jak si vybrat hole na běžky

Jak vybrat vybavení pro děti