Jizerská 50 odstartuje na bedřichovském stadionu v neděli 10. února, uvidí vás fanoušci na startu?

Samozřejmě, počítám s tím. Bude to pro mě jeden z vrcholů zimní sezóny.


Co říkáte na to, že se můžete nesmazatelně zapsat do historie závodu a být prvním účastníkem, který ho vyhraje počtvrté za sebou?

Bylo by mi ctí mít v historii tak významného závodu své místo. Vážím si všech soupeřů, ale rád bych je i letos porazil.


V seriálu Visma Ski Classics máte tři vítězství, všechna tři jsou právě z českého závodu. Čím to, že jinde jste zatím první nikdy neskončil?

Trať v Jizerských horách mi sedí, je hodně kopcovitá, relativně úzká. Jede se hodně mezi lidmi, atmosféra je tam bezvadná. Vše mi na Jizerské 50 vyhovuje. Možná to bude tím, možná štěstím. Budou to spojené nádoby.


Víte něco o České republice kromě samotného závodu?

V minulosti jsem byl na školním výletě v Praze. Na to mám krásné vzpomínky. Kromě Jizerské 50 jsem se zúčastnil také například mistrovství světa v běhu na lyžích v roce 2009.


Při posledním vítězství na Jizerské jste v cíli ukázal tři prsty. Máte připravené gesto pro rok 2019?

(smích) O tom jsem vůbec nepřemýšlel, ale rád bych ukázal k nebi prsty čtyři. Znamenalo by to, že jsem to dokázal. To bych si přál.


Kdo bude vaším největším soupeřem?

Stejně jako v minulých letech dva až tři závodníci z týmu Ragde (Aukland, Nygaard, Gjerdalen), Tore Berdal z týmu Koteng a Ilja Černousov od Lukáše Bauera. Naštěstí jsem v týmu se Simenem Østensenem a Pettem Eliassenem, kteří na Jizerské 50 v minulosti předvedli dobré výsledky. Věřím, že i oni mi pomohou náročné soupeře opět porazit.


Znáte nějaké české konkurenty? Jak těžkými budou soupeři?

Lukáš Bauer a Stanislav Řezáč jsou oba úžasní borci, mám je moc rád a fandím jim. Lukáš ale už asi nepojede a Standa nepatří mezi favority. Ale pojede doma a stát se může ledacos. Bude to zábava.