Nechci tady vyjmenovávat různá doporučení, desatera zásad a pokynů, co se smí a co ne. Obecně ale většinou platí, že na strojově upravovaných běžeckých cestách platí zákaz vstupu se zvířaty, jak to známe dobře i z alpských zemí. Hlavním důvodem je především provozní bezpečnost lyžařů, a proto platí zejména výslovně i zákaz nechat se táhnout na běžkách ve stopě psem (těm patří speciální tratě pro psí spřežení). Sám jsem několikrát potkal v protisměru borce se spřežením, který ještě křičí na bruslaře, ať uhnou z bruslícího pruhu!

Poslední dobou se množí i počet opravdu vážných úrazů při srážce se psem, protože pro některé sebestředné jedince prostě tyto zákazy neplatí. Moji dva přátelé měli v nedávné době poměrně vážné úrazy při srážce se psem ve stopě. Dotyčný majitel měl v obou případech obrovskou kliku, že se poškození nedomáhali odškodnění. Kdyby se to stalo mně, určitě to nenechám být a je zcela na místě jít do sporu i soudně, protože se bude jednat o nezanedbatelnou částku.

Nezanedbatelnou roli samozřejmě hraje také finanční náročnost úpravy, která se při jednom projetí tras v Jizerkách pohybuje v řádu desítek tisíc korun. V neposlední řadě tu máme navíc ty nepěkné věci, které projdou trávicím traktem mazlíčka a o kterých si páníček myslí, že to rozemele rolba anebo že si to odneseme na lyžích domů.

V Bedřichově je největší koncentrace běžkařů v České republice, vzít si sem do upravené stopy (a je jedno jestli v týdnu či o víkendu) svého mazlíčka, může jen sobecký blb, který bude ohrožovat nejen svého Žeryka, ale především ostatní a ještě se bude zpravidla ohánět lacinýma kecama o demokracii… Jenže to neznamená, že člověk může dělat všechno, co chce, ale že musí být také tolerantní k ostatním.