Jak se celkové devětadvacáté místo rodilo?

Průběh celého závodu byl vlastně fajn, všechno šlo jako po másle. Ale ve čtvrtfinálové rozjížďce jsem to tam trošku svojí vinou zvrtala. Neměla jsem dost ostré lokty, abych se propracovala do zatáčky a spadla jsem. Dost mě to mrzí.

Co přesně tomu pádu přesně došlo?

Bylo to v první zatáčce. Myslím, že Jessica Digginsová tam nějak škobrtla, druhá Američanka Sophie Caldwellová za ní potom taky a navalila se na mě. Já jsem to bohužel neustála a už jsem ležela na zemi.

Přesto, převládá po postupu do čtvrtfinále spokojenost?

Jsem moc spokojená. Jsem vlastně de facto i tak trochu ráda, že jsem spadla. Protože si myslím, že mi to ukázalo, že tenhle sport je strašně zákeřnej. A že musím nadále tvrdě makat. Je to hrozně dlouhá cesta, propracovat se až na vrchol k těm nejlepším.

Letos jsi pronikla z kvalifikace ve Světovém poháru i mistrovství světa. Je to pro tebe zatím životní sezona?

Určitě, ale hlavně je to pro mě obrovské překvapení. Vůbec jsem nečekala, že bych mohla postoupit do finálových rozjížděk ve Světovém poháru, natož pak tady na šampionátu.

Je to tvoje první seniorské mistrovství světa. Jak si ho užíváš?

Snažím se to moc nevnímat. Neřeším, jestli je to velký nebo malý závod. Ale rozhodně je to neskutečná a moc pěkná akce. Jsem strašně ráda, že jsem tady mohla startovat a přála bych každému, aby se na takovou akci někdy podíval.

Další start na mistrovství letos už nepřidáš. S jakými pocity z dějiště svého prvního šampionátu budeš odjíždět?

Asi se za chvíli rozbrečím, protože ten pád fakt mrzí. (smích) Myslím, že se dalo vybojovat alespoň ještě to semifinále. Ale čert to vem, hodím to za hlavu a chci se soustředit na další program. Zítra odjíždím na City Cross Sprint do Ostravy a příští středu letíme na sprinterské závody do Číny.

Zdroj: https://www.czech-ski.com