Dokončil jsi 188x Ironmana a z toho ses 80x umístil v nejlepší desítce na oficiálních Ironmanech WTC. Neskutečné. Moc lidí na světě asi nezaběhlo 188 maratonů a ty sis k tomu v každém závodě navíc přidal ještě 180 km na kole a 3,8 km plavání.
Není mým cílem vytvořit světový rekord v počtu absolvovaných Ironmanů, byť jsem v tuto chvíli asi druhý za jedním Kanaďanem. Prostě rád závodím. A místo Ironmanů si rád občas pro zpestření střihnu třeba nějaký horský běh, ultramaraton nebo cyklomaraton.
Je ještě něco, co tě může na tomto druhu vytrvalostních závodů překvapit?
Kdykoli jsem někde řekl, že ne, tak se to stalo. Zažil jsem toho opravdu dost, ale určitě to ještě není všechno. Je to dlouhý závod ve venkovním prostředí a třech různých disciplínách. Zradit může počasí, příroda, technika, zdraví, pořadatel. Na posledním Ironmanu v Austrálii nám hodinu před startem zrušili plavání, protože na trati kroužili až 2,5 m dlouzí žraloci a byla zrovna jejich doba snídaně.
Neměl jsi už někdy halucinace během Ironmana?
Tak daleko jsem to nikdy zajít nenechal. Závodím podle plánovaného tempa, výkonu a tepové frekvence. Když je extrémní vedro, tak prostě přizpůsobím intenzitu tak, aby to tělo ještě zvládlo. Sport dělám pro zábavu, ne pro sebezničení.
Prý by závodník měl absolvovat maximálně 3 maratony za sezónu, aby stihl zregenerovat. Ironman je asi ještě někde jinde. Kolik bys měl jít Ironmanů za rok a kolika se ve skutečnosti účastníš?
Optimum by bylo někde kolem 3–4 Ironmanů ročně, ale to by mě prostě nebavilo. Představa, že mám v průměru 3 měsíce tvrdě trénovat s vidinou jednoho závodu, mě úplně nenaplňuje. A bylo by to časově mnohem náročnější. Díky pravidelnému víkendovému závodění se přes týden mohu tréninku věnovat výrazně méně a výkonnost se neztrácí.
Jakého typu regenerace nejčastěji využíváš?
Plavecký trénink. Plavu 4–5x týdně a přestože makám naplno, tak z pohledu cyklistiky a běhání je to skvělá regenerace. Jednou týdně chodím na masáž k Laďovi Vojtkovi (dříve masíroval národní reprezentaci fotbalistek) a po plaveckých trénincích si dávám 10–15 minut v páře nebo sauně s ledovou sprchou.
Cítíš, že s přibývajícím věkem je čím dál pomalejší regenerace? Nedostavují se nějaké zdravotní problémy typu únavových zlomenin, přetížení apod.? Co bývá nejčastějším zraněním u sportovců, co se účastní Ironmana?
Řekl bych, že u Ironmana je výrazně méně zranění díky jeho pestrosti a tomu, jak se jednotlivé disciplíny mezi sebou vzájemně kompenzují. Pokud je problém s během, nemusíme to nutně pokoušet a dá se pokračovat i delší dobu v plavání a cyklistice, aniž by celková fyzička výrazně utrpěla. Sám jsem nikdy únavovou zlomeninu ani přetrénování neměl. Ale nepatřím k těm, kteří to s tréninkem přehánějí, a po každém závodě si umím odpočinout. S věkem je ale pozávodní regenerace citelně pomalejší, a tak je tréninku mezi závody ještě méně než dříve. Závody se mi ale zatím moc omezovat nechce.
(FOTO: Často se během závodů musí Petr vypořádat s extrémním vedrem. Musí kvůli tomu zvolit pomalejší tempo, aby nedošlo k selhání organizmu)
Jak dlouho po sezóně odpočíváš? Máš vůbec nějaký čas na zimní přípravu?
Volno od systematické zátěže si dávám obvykle v prosinci, a to 2–3 týdny. Typickou zimní přípravu už léta neprovozuji, protože už koncem ledna obvykle opět závodím, takže po pauze naskakuji zpět do pestrého tréninku všech tří disciplín. Na dlouhé tréninky, které bývají v zimě základem, prostě nemám čas. Snažím se každý den co nejvíce času trávit se svou rodinou. Nějaký objem jsem za 35 let sportování už nakumuloval a tělo si snad něco pamatuje.
Kde nejčastěji trénuješ? Zůstáváš v zimě doma, nebo jezdíš do teplých krajin?
Trénuji výhradně doma ve Zlíně. Do tepla jsem v zimě jezdíval i s rodinou, než šel syn Filip do školy. Je mu 18, takže už 12 let jsem na soustředění v teple nebyl. Z hlediska výkonnosti to samozřejmě optimální není, ale opustit rodinu a někde v teple jen sám trénovat, jíst a spát mi přijde jako nesmyslné zabíjení času.
Dostaneš se někdy i na běžky?
Vzhledem k tomu, že manželka i děti holdují výhradně sjezdovkám, tak se na běžky dostanu čím dál méně. O zimním soustředění na běžkách platí totéž, co o tom letním. Ale už jako veslař jsem před 30 lety na běžkách jezdíval hodně a když je příležitost, tak neopovrhnu. Dokonce jsem jel i nějaké závody.
Jezdíš radši klasicky nebo bruslením?
Jsem triatlet, takže nejradši střídám oba styly. Klasika je skvělá pro běhání a bruslení zase pro cyklistiku. Plavání rozvíjím pro změnu v posilovně na běžkařském Concept ergometru.
Zaměřuješ se v rámci tréninku také na rychlost, nebo to už na tento typ závodů není potřeba a musíš trénovat pouze vytrvalost a sílu?
S tím jak stárnu, tak je trénink rychlosti čím dál důležitější. Jde také o ekonomiku pohybu. A právě tyto schopnosti se ztrácejí ve vyšším věku rychleji než vytrvalost. Velkou roli u mne hraje také to, že trénink rychlosti (a síly) zabírá méně času než vytrvalost. Tu tedy nechávám hlavně na delší víkendové závody.
Sedí ti víc Ironman nebo dlouhý triatlon (4 km plavání, 120 km kolo, 30 km běh) a proč?
Určitě Ironman. Čím delší, tím lepší. Letos bych se chtěl zaměřit na Ultramana. Pokud se kvalifikuji na Floridě, tak se zúčastním listopadového mistrovství světa na Havaji. Jde o třídenní závod v této kombinaci: 10 km plavání + 176 km kolo (první den), 276 km kolo (druhý den) a 85 km běh (třetí den).
Účastníš se také polárních maratonů, co to obnáší?
Především trošku jinou přípravu než na obvykle tropické Ironmany. Zimní běhání na lehko, delší návstěvy kryokomory, testování vybavení a navykání průdušek při dlouhém pobíhání uvnitř mrazicího boxu, zařadit do tréninku hodně dřepů, aby nohy zvládly propadající se sníh.
(FOTO: Petr se zaměřuje nejen na Ironmany, ale i další ultrazávody v tropických podmínkách, ale i v mrazech)
Čím se stravuješ během takto dlouhého závodu? Nemáš někdy místo gelu chuť na rohlík se salámem?
O chuti to v závodě moc není. Prostě piju a jím to, co tělo v tu chvíli potřebuje a snadno stráví. Na vývoji tyčinek, gelů a nápojů, které při závodě používám, se díky nadstandardním vztahům se svým partnerem už léta osobně podílím. V závodech tedy volím odzkoušenou jistotu.
Jaký věk je optimální pro nejlepší výsledky v Ironmanovi?
Záleží, v jakém věku začnete, ale bude to někde mezi 30–35 lety. Pokud ale dáte prvního Ironmana třeba v 50, můžete se klidně zlepšovat až do 60.
Co se ti na Ironmanovi líbí?
Obecně na triatlonu se mi líbí ta pestrost a dostupnost pro každého. Desetiboj je sice pestřejší, ale kolik z nás má možnost skákat o tyči a vrhat oštěp? Objemy Ironmana jsou pak krásné tím, že jakkoli se zpočátku asi každému jeví jako nepřekonatelné, opak je pravdou. Jen se musí člověk kousnout a jít do toho.
Petr Vabroušek
Narozen: 27. září 1973
O Petrovi: Začal se sportem v 10 letech, a to s veslováním. V 16 letech přidal triatlon a v 19 se naplno věnoval pouze triatlonu. Nejprve krátkému a ve 26 letech absolvoval prvního Ironmana. Tyto distance mu učarovaly a už u nich zůstal. V posledních letech si každý rok sezónu zpestřuje novými výzvami (maraton na 100 km v Antarktidě, maraton na Severním pólu, etapový Marathon Des Sables, World Marathon Challenge, Horská výzva, B7,…).
Vzdělání: Mgr. (Ekonomicko-správní fakulta MU Brno), Ing. (Fakulta managementu a ekonomiky UTB Zlín)
Jazyky: angličtina, němčina, základy španělštiny, ruštiny a francouzštiny
Oddíl: Titan Trilife Zlín
Stav: ženatý, dvě děti
Míry: 184 cm, 77–80 kg
Záliby: rodina, cestování, jazyky, dobré jídlo, triatlon
Manažer: on sám
Nejlepší výsledky (stav k únoru 2018): 40 vítězství na tratích Ironmana
13x mistr ČR na trati Ironmana
2x celkový vítěz Světového poháru v dlouhém triatlonu
Celkový vítěz seriálu Horská Výzva (se Zbyňkem Cyprou)
2x 2. na B7 (se Zbyňkem Cyprou)
Vítěz maratonu v Antarktidě
Vítěz 100km ultra v Antarktidě
Vítěz maratonu na Severním pólu
2. na World Marathon Challenge
