Kdy je podle tebe lepší se na Vasáku vykašlat na stoupací vosk a jet na „hladkých“ lyžích?

To je těžká otázka. Hrozně záleží na každém lyžaři, kolik má nalyžováno, jestli je lepší klasik nebo soupažák. Každopádně jestli chce člověk zajet dobře na Vasáku, měl by trénovat hodně soupaží, protože pokud nemá vytříbenou klasickou techniku a bude to víc tahat rukama, mohou mu brzy odejít a potom je těžké se dostat do cíle. Pak může mít pocit, že Vasák je jeden dlouhý kopec.


Co by měli ještě hobíci vyladit, než se vydají na trať Vasáku?

Určitě doporučuji si zkusit nějaký delší trénink a otestovat si, jaký iontový nápoj a gel mu vyhovuje a jak často je potřebuje konzumovat. Dále je dobré si zaplatit výuku lyžařské techniky, protože správná technika dělá při dlouhém závodě hodně a s lepší technikou vás to bude víc bavit. Lidé mají často těsně před závodem pocit, že musí vše změnit, jsou z toho nervózní, chtějí všechno na poslední chvíli dotrénovat, místo aby odpočívali, a pak se vzbudí den před závodem s bolestí v krku.


Co děláš ty poslední týden před závodem? Musíš hodně jíst?

Taky mě přepadá nervozita. Vím, že není dobré být nervózní, ale stejně jsem. Nijak se nepřejídám, ale snažím se, abych měla neustále dostatečný přísun jídla, ale nejdůležitější je přísun energie při samotném závodě, jeho správné množství a načasování.


Jak často přijímáš energii během závodu? Vezeš si bidon s pitím, nebo tě vždy někdo občerstvuje?

Každých 5 km si něco dám, na Vasáku zhruba 20x, takže se o mě musí starat hodně lidí. Musím taky počítat s tím, že se někdy nepodaří občerstvit, a proto si vozím i bidon. Délka závodu se pohybuje u elitních lyžařů okolo 4 hodin, pokud někdo jede Vasák dvojnásobný čas, rozhodně není dobré vynechávat občerstvovací stanice kvůli pár vteřinám, přestože nemá žízeň. Později v závodě se to může vymstít. Určitě jde objet Vasák na vodu, ale pokud chci podat nejlepší výkon, musím se správně občerstvit.

Často lidé chtějí znát nějaký tip, jak být lepší na Vasáku. Když jim řeknu, ať nepodceňují občerstvení a nevynechávají občerstvovačky, řeknou mi, že to není žádná rada. Přitom je strašně moc závodníků, co to dělají.


Víš, kolik tekutin do sebe během takového závodu dostaneš?

Přesně ne, ale používám lahvičky, kde mám smícháno až 90 g iontového nápoje. Mám vyzkoušené, že v tomto množství to můj žaludek zvládne. Každý má jinak „tolerantní“ žaludek, a je důležité si to vychytat.


Jak je dobré si rozvrhnout tempo z hlediska profilu Vasáku?

Hned po startu se snažím dostat do nejlepšího balíku. Možná se to zdá bláznivé, jakou rychlostí se jede prvních pár kilometrů. Kluci z týmu mívají nejvyšší tepy z celého závodu právě na prvních 3 km a potom zajeli třeba do 10ky. Když se jede takhle rychle a dostanete se k ceduli 87 km do cíle, není to zrovna pozitivní pocit, ale pak přijde část, kde se tempo trochu zklidní a člověk má šanci se trochu zotavit. Obecně však můžu říct, že se jede rychle od začátku až do konce.


Často se stalo, že nejlepší holky jedou s nejlepšíma chlapama...

Záleží na sněhových podmínkách, jak rychle první balík jede. Většinou dojedou do cíle nejlepší ženy 20-30 min za prvními muži. Myslím, že nejvíc holky ztrácí v poslední části závodu. Může se stát, že nějaká žena se vyveze s rychlejší skupinou mužů a dožene další holky, které jsou více vepředu. Do poslední chvíle pak nemusí být jasné, jak to dopadne.


Takže je to náročné i po taktické a mentální stránce?

Letos jsem jela svůj 6. Vasák, tak už nějaké zkušenosti mám.


(FOTO: Vasaloppet: Ve středu, čtyři dny před Vasovým během si dávají některé závodnice jako testovací závod 30 km Vasův běh pro ženy. Na fotografii je vidět vpravo také Kateřina Smutná)

A jaké oblečení bys na Vasák doporučila? Je asi lepší se obléct tak, aby ti zpočátku byla spíš zima, že?

S oblečením je to vždy těžké. Nejtěžší je správný výběr rukavic, protože prsty snadno promrznou. Doporučila bych asi tenčí rukavice a s sebou mít tlustší, které lze přes tenčí obléct. Případně si na start vzít na ruce staré ponožky nebo punčochy a až se prsty prokrví, tak je zahodit. Co se týče prstů na nohou, existují návleky přes boty a pokud jsou nohy stále zmrzlé, tak s nimi jet i závod. Když se pak během závodu zahřejou, je také možné je sundat. Také existují různé zahřívací polštářky, které když si dáte do bot, vydrží hřát 4-6 hodin. Doporučuji je vkládat ke kotníkům, ne pod chodidlo. Používám je velmi ráda, když vím, že bude během závodu zima. Když je větrno, používám termo oblečení s neprofukavou vrstvou. Ideální jsou co nejtenčí a zároveň nejteplejší vrstvy, aby oblečení nebránilo pohybu. Na závody se oblékáme opravdu málo. Pokud je těsně pod nulou, vozíme často jen závodní kombinézu a startovní číslo. Na rozdíl od amatérských závodníků jsme ve výhodě, že máme na startu přidělený startovací blok a nemusíme na něm stát dlouho dopředu.


Právě na Vasáku musí stát závodníci několik hodin předem, aby nepřišli o své místo. Loni v ranních hodinách byla na startu neskutečná zima -25°C.

Přesně, není žádná sranda mrznout už před startem, protože je pak těžké rozmrznout.


Co bys ještě doporučila lidem, co jedou svůj první Vasák?

Aby si vyzkoušeli oblečení ještě před závodem, jestli jim v něm není vedro či zima, zda netlačí, atd. Také aby si nechali namazat lyže od profíků. Stojí to poměrně dost, ale určitě je to efektivní. Důležitá je i průběžná péče o své lyže, pravidelně je parafínovat, čistit. Myslím, že není tak nutné mít ty nejlepší boty a hole, často i ty levnější sednou lépe. Do čeho bych ale zainvestovala, jsou lyže. Dle mého je nejlepší investice do lyží a jejich servisu.


Stává se někdy, že na dlouhých závodech jedou závodníci bez bidonu a občerství se jen 2-3x?

Může to tak někdy být, ale většinu závodů jezdíme s bidonem a máme k sobě přitejpované gely. Nejčastěji je tejpujeme na oblečení a hlavně ke startovnímu číslu. Možná by to šlo i na lyžařské boty, ale může to být riskantí, gel byste mohli ztratit.


(FOTO: Jizerská 50: Vítězství na Jizerské 50 v roce 2018 s Mortenem Eide Pedersenem)