Beskydy rozhodně nejsou jen párem polozapomenutých oblin kdesi za Frýdkem-Místkem, ale velmi krásnou a důležitou částí Karpat. Jméno Beskydy můžete v celém karpatském oblouku najít na více místech, své Beskydy mají i Poláci a Ukrajinci. Právě ukrajinské Východní Beskydy mají majestátní Hoverlu s 2061 m.n.m, která je nejvyšší beskydskou horou vůbec. Bohužel není nejvyšší horou celých Karpat, protože do nich patří i Vysoké Tatry a jejich Gerlachovský štít s 2655 m.n.m. Když se vrátíme do Česka, naší beskydskou (a tím pádem zároveň karpatskou) královnou je Lysá hora, jejíž výška 1323 m.n.m. nás vůbec nemusí mrzet, protože nám přece nejde o výšku, nýbrž o intenzitu zážitku a magii místa. A obojí tahle kráska nabízí měrou vrchovatou. Právě o ní a o tom, jak se žije pod ní, u ní i na ní si „povídáme“ s pány Lubomírem Carbolem (dále jako LC), šéfujícímu úpravě běžeckých stop na Lysé hoře příznačně přímo z Lysé hory, a Petrem Pavlíkem ml. (dále jako PP), členem představenstva a závodníkem Cyklistického klubu Racing Olešná.
TK: Pane Carbole, mockrát děkuji za všechny, pro které jste zachránil Šantán. Pro neznalé: to bývala - nebojím se použít to slovo - “kultovní“ bouda na vrcholu Lysé hory. Jakožto vzdálený Pražák jsem tam byl jen jednou, ale už tehdy mne nadchl tou správně "neučesanou" vizáží. Netušil jsem tehdy, že jsem tam poprvé a naposledy. A netušil jsem, že je stěhovatelný.
LC: Šantán se zatím nepodařilo znova postavit, existují ale architektem zpracované plány na postavení případné kopie Šantánu. Je to na velmi dlouhé povídání, nedá se to shrnout objektivně v několika větách.
TK: Nevadí, tak příště někde u piva. I přes velkou úctu k Šantánu jsem stejně nechtěl popisem v údolí složené boudy zdržovat ty, kteří se na tomto webu těší hlavně na ve výškách stříkající adrenalin. Takže zpátky do výšek. Našel jsem si, že nejlepší z lysařů (správně Klubu přátel Lysé hory) pan Jaroslav Doležal v roce 2015, ve svých 73 letech, docílil neuvěřitelného čísla 6000 výstupů na Lysou horu. Zdá se, že měl jako správný drsňák v úmyslu pouze trochu zvolnit, nikoli končit, což obrovsky obdivuji, ale nijak mne to nepřekvapuje. Nevíte náhodou, jaké je jeho aktuální skóre?
LC: Pan Jaroslav Doležal přestal pravidelně chodit na Lysou horu zhruba před dvěma lety, kdy měl 6196 výstupů. Další, který má nejvíce výstupů, je 75letý Peter Balko, nyní překonal hranici 4000 výstupů na Lysou horu.
TK: Obojí jsou to neuvěřitelná čísla, smekám a tímto zdravím všechny lysaře. Mimochodem, jste sám lysařem?
LC: Lysařem nejsem, protože na Lysé profesionálně pracuji a to jejich stanovy vylučují. I když mám hory velmi rád, asi by mě nebavilo chodit pořád na stejný kopec.
TK: Aha, mám to stejně, také raději ty kopce střídám. Ale zpět k naší krásce, v tomto rozhovoru jde totiž jen o ni. Přes cyklistiku tu máme člověka nejpovolanějšího, člena Cyklistického klubu Racing Olešná pana Petra Pavlíka ml. Takže dotaz na něj zní: na jednom diskuzním fóru jsem viděl vtipné popíchnutí, že z Papežova na Lysou (700 m převýšení na 8,3 km) by měl cyklista starší 27 let vyjet za tolik minut, kolik let mu je. Když já ten úsek jel, o této informaci jsem nevěděl, ale i kdybych věděl, nevěřím, že bych svůj čas 56 minut příliš zlepšil. Spíše bych se tam uvařil. Pro neznalé: je to jediná asfaltová cesta na Lysou a zcela logické místo soupeření místních i přespolních cyklistů. Já to jel skoro celé na převod 36×28 na krosovém/trekingové kole.
(Foto: Petra Tomanová)
PP: Z našeho oddílu tuto trasu jezdí mnoho členů každý rok. Nejlepší čas, který jsem za své působení v tomto klubu zaznamenal, se pohyboval na hranici 30 minut - jednalo se o muže přes 30 let s váhou kolem 60 kilo a velmi dobrou výkonností. Převody Vám již ale neřeknu. Já (26 let, 76 kg) měl letos jeden z lepších časů za posledních pár let. Čas byl 37:49 s převody 39×28. Svůj nejlepší čas Vám již ale neřeknu, bohužel jsem tato data již ztratil, ale dle paměti se pohyboval na úrovni 34 minut a nahoru jsem tehdy střídal převody 39×21/23/25 podle sklonu. Ale většinu jsem jel na 39×23.
LC: Myslím si, že ta informace ohledně času vyjetí z Papežova na Lysou asi mohla vzniknout na základě nejlepšího času, který tady někdo vyjel. Byl tu kdysi dávno i dojezd etapy Závodu míru, takže je možné, že to nějaký závodník vyjel za 27 minut. To by se snad dalo dohledat. Na takové informace jsou docela dobří kolegové na meteorologické stanici, kteří si vedou kroniku místních událostí.
TK: Meteorology jsem kontaktovat zkoušel, ale neporadili. Nevadí, mají dost své práce. Pane Pavlíku, klobouk dolů, evidentně jezdíte na klasický převodník a ne na módní compact jako já. Já jsem za jeho 34 zubů občas docela rád, hlavně v horách. Ale hlavně se považuji za dálkoplaze a obdivovatele přírodních krás, vaší výkonosti závoďáků se ani nepřibližuji.
PP: Výkonnostně jsem na tom letos byl poměrně dobře, i když do června jsem měl omezený čas trénovat kvůli jiným povinnostem a letošní čas jsem právě zajel přibližně v půlce června, pak jsem to již nezkoušel. Čas pod 39 min letos zajeli tři členové ve věku 48, 54 a 65 let. Ti jsou výkonnostně na tom vzhledem k jejich věku na velmi dobré úrovni, na kole jezdí či trénují téměř každý den. Co ale měli za převody Vám přesně neřeknu. Až na první údaj se jedná o výčet z letošního roku. Kvůli rekordům nebo zajímavým statistikám bych musel pátrat hlouběji někde v archívu, který již nějakou dobu nemůžeme v klubu nalézt. Podle Strava.com je nejlepší čas na Lysou horu 28:02. I když se v klubu povídá i o rychlejším čase z dob před internetem. Méně trénovaní cyklisté (z našeho klubu) jezdí na vrchol kolem hodiny a převody se pohybují 34/39 × 23/25/27/28 a možná i 30.
(Foto: Luděk Figalla)
TK: Vida, takže těch zhruba 27 minut, které zmiňoval pan Carbol, bude asi správně, každopádně je to výzva pro čtenáře. Je jasné, že Lysá hora těch výzev nabízí daleko více, takže které Vás ještě napadají?
PP: I kvůli povolení se zde pořádá více turistických a běžeckých závodů než cyklistických. Prochází tudy trasa Beskydské sedmičky, pořádá se zde LH24, což je extrémní zimní 24hodinovka, dříve z vrcholu startovali i paraglidisti, když zde byl pořádán závod Adrenalin Cup. Každý víkend v zimě se na vrchol běhá Lysacup. Slezský pohár amatérských cyklistů měl na vrcholu cíl jedné z etap etapového závodu, ale pohár se zde již nejezdí kvůli povolení. Co se pořádá, je akce Peklo Moravy, která zde má poslední vrchol trasy. Také zde byl cíl mistrovského závodu amatérských cyklistů v roce 2015. Na vrcholu je pořádána výzva 3×TOP a jezdí zde i časovku. Letos tudy procházel i extrémní triatlonový závod Grizzlyman a já zde letos na kole zdolal výzvu Everesting. Z profíků je zde možné potkat třeba Adama Hansena, který to vyjíždí v tréninku až pětkrát, nebo Jaroslava Kulhavého.
TK: Díky za dokonalý přehled výzev, co jsem měl možnost vidět, hodně šílená mi přijde zejména ta LH24, kdy v zimě pěšáci pendlují, aby zaznamenali co největší počet výstupů, a Everesting, kdy cyklisté několikanásobným vyjížděním hory musí dosáhnout výšky Mt.Everestu, tedy 8848 m. Jelikož se už konečně blíží to, čeho se už nemůžeme dočkat, tedy zima a sníh, podíváme se nyní trochu na to, co Lysá hora nabízí běžkařům. Pane Carbole, podle webu jste přímo Vy osobně zodpovědný za úpravu stop v úseku Papežov - Lysá, navíc za trasu Albínovo náměstí - Lysá a přilehlou trasu Vyšní Mohlenice - Ježánky - Morávka - Bílý kříž. Kdy jste s tím začali a jak vás to napadlo?
LC: My jsme začali upravovat stopu zhruba po dvou letech od otevření chaty Maraton, kdy to majitel chaty přestal dělat, protože to bylo pro něj údajně nevýnosné.
TK: Pardon, ale odkdy to vlastně je? Já tu chatu viděl poprvé letos, ale netuším, jak dlouho už stojí. Byly ty vaše začátky náročné?
LC: My jsme začali upravovat od loňské sezóny. Zažádali jsme si o dotaci z příspěvku Moravskoslezského kraje, která nám byla přidělena. Po vyřízení potřebných dalších formalit na Agentuře ochrany přírody Beskydy a Lesy České republiky bylo zahájena úprava trasy A a trasy B Lysohorské běžecké magistrály.
TK: Na vysvětlenou pro neznalé: Trasa 1A je úsek Lysá hora – Papežov a Trasa 1B pak Lysá hora - Albínovo náměstí. Ale ten úsek Vyšní Mohlenice - Ježánky - Morávka - Bílý kříž ale děláte také, že?
LC: Ten úsek Vyšní Mohlenice - Ježánky - Morávka - Bílý kříž jsme loni ještě neupravovali. Za dobu kdy se to neupravovalo, tam začali místní v některých úsecích prohrnovat cestu a ta naše první rolba na to není uzpůsobená. Letos jsme pořídili další rolbu, takže se otvírají možnosti, jak toto řešit. Taky v těch nižších polohách je menší vrstva sněhu a kratší dobu. Kdežto trasu A a B jsme upravovali letos do začátku května.
TK: Jakou máte vlastně výbavu? Na to převýšení čekám nějakou pořádnou mašinu…
LC: Úpravu v zimní sezóně 2018-2019 jsme začali provádět starší rolbou Kässbohrer PB 200 dovybavenou frézou s jedním stopovačem. Začátek sezóny byl poměrně obtížný v tom, že napadalo spoustu mokrého sněhu a na trase bylo nutno odstranit velké množství napadaných stromů. Nyní používáme větší rolbu, protože v těchto podmínkách se vytváří velké závěje, například na trase A na sedmém kilometru a taky na trase B bývají dost složité podmínky. Větší rolba je také výhodnější při odstraňování napadaných stromů a upravená trasa je širší.
(Foto: Luděk Figalla)
TK: Jak často rolbujete?
LC: Každý pátek večer až do konce dubna.
TK: Podle fotografie z webu se zdá, že v zimě z Papežova upravujete stopu i na bruslení.
LC: Ta větší rolba je výhodná právě i pro to, aby bylo dost místa na bruslení vedle klasické stopy. Pokud jsem si mohl všimnout, stále více lidí bruslí.
TK: Pánové, myslíte si, že to dokázal někdo celé vybruslit z Papežova až na Lysou?
PP: Já osobně na běžky moc nejsem. Byl jsem na Lysé na běžkách jednou z donucení . Jestli nahoru dokáže někdo čistě jen vybruslit vám tedy neřeknu, i když si myslím, že spíš ne, ale nechci se mýlit. Každopádně by to byla dobrá výzva.
TK: To tedy! Já bruslím často a rád, ale tady jsem si téměř jist vlastním neúspěchem.
Tímto vyzývám čtenáře, ať dá vědět ten, kdo to buď sám vybruslil, nebo o někom takovém ví. Zpět k úpravě stop: daří se na úpravu najít dostatek financí nebo je úprava nějak dlouhodobě ohrožena? Máte také ten jinde rozšířený model, kdy část peněz dává kraj, část přilehlé obce, část se vybere formou samolepek, DMS a jiných příspěvků? Máte představu, jaká část peněz se vybere jakou formou? A nač jste aktuálně potřebovali nejvíce peněz?
LC: Finance z dotací pokryjí asi 80 % provozních nákladů. V tom není započítána amortizace strojů, případné opravy atd. Takže bude nutné hledat i financování z jiných zdrojů. V uplynulé sezóně nám přispěla menší částkou místní firma SAFT Ferak Raškovice, které bych chtěl touto cestou poděkovat za podporu. Na letošní sezónu jsme zakoupili, jak už jsem říkal, novější rolbu Kässbohrer PB 330, která je vybavena frézou, která lépe kopíruje terén a tím pádem stopa by měla být rovnější.
TK: Nejsem nijak extra zběhlý v rolbách, ale pro představu čtenářů, co jim to jezdí po kopci a upravuje stopy: rolby Kässboher Piston Bully řady 300 mají šestiválcový motor zdvihového objemu přes 7 litrů a výkonu 240 kW, tedy hodně podobný tomu, který šlape v autobuse, který nás do těch hor vozí. Takže, nechci to zakřiknout, peněžní zdroje na výbavu a úpravu jsou, ale jak jste na tom se zdroji lidskými? Musíte sedat do rolby i Vy sám?
(Foto: Luděk Figalla)
LC: Mám momentálně dva rolbaře, ale samozřejmě, když je potřeba, jezdím taky. Ti rolbaři, kteří se mnou spolupracují, jsou dlouholetí, velmi zkušení řidiči a mnohdy se dostanou do komplikovaných situací. I z dřívějších zkušeností vím, že posadit do rolby někoho po krátkém zaučení, nedopadlo dobře. Je třeba si taky uvědomit, že rolbař jezdí většinou sám a v noci, tak je důležité, aby někde nezapadl.
TK: A kde má vlastně rolba základnu? A jaké těžké situace musí rolbař zvládat?
LC: Rolbu parkujeme přednostně na místě zvaném Rozcestí Lysá hora - Papežov. Ale pak podle potřeby, na vrcholu Lysé hory, na Zimném a podobně. Jak jsem už posledně psal, některé úseky těchto tras se docela zafoukávají a tvoří závěje. Avšak větší rolby, které vlastníme, si s tím poradí. Samozřejmě nemáme dvě stě různých výrazů pro slovo sníh, jako Eskymáci, nicméně jednou z důležitých schopností rolbaře je nastavit správně parametry stroje při úpravě podle vlastností sněhu. Zjednodušeně rolba funguje tak, že dieslový motor vyrábí potřebný výkon pro pohon hydraulických agregátů, což je pojezd stroje, pohon frézy, radlice. Takže řidič musí podle podmínek nastavit poměr, jaký výkon použije na pojezd, na frézu a radlici. Při jízdě musí sledovat cestu před sebou a srovnávat ji radlicí a zároveň sledovat frézu a stopovač. Takže ono to často vypadá docela jednoduše, že si tam řidič sedí a veze se, ale je to tak, že musí být stále maximálně pozorný. Což, když se upravuje většinou v noci, je hodně únavné. Pokud někdo třeba uvažuje o práci rolbaře, tak je to o práci při opravách v zateplených montérkách za mrazu a o tom, že pracujete v noci a chodíte spát ve dvě hodiny ráno.
TK: Já jsem si nemyslel, že to bude snadné, ale že je to až takováto řehole, jsem netušil. Smekám před rolbaři, děkuji jim za tu práci odvedenou pro naše potěšení i utrpení. A vám oběma, pánové, mnohokrát děkuji za váš čas a budu se těšit někdy na viděnou ať na kole či běžkách, každopádně na Lysé hoře. A kdo se na Lysou nechystáte, můžete si při pohledu na webovou kameru na http://www.lysahora.cz říci, jak moc by se vám na ni dnes chtělo, případně na http://www.racingolesna.cz sledovat, jak se panu Pavlíkovi a ostatním závoďákům z Olešné daří a alespoň na dálku jim držet palce.
Na úplný závěr jsem chtěl říci, že obdivuji drsňáky a pokořitele výzev, absolutně nesouměřitelně s nimi se aspoň občas i já rád trochu potrápím, ale pořád chodím a jezdím do hor hlavně s tím, abych se nechal fascinovat jejich neopakovatelnou přírodou a energií. Na tomto místě nechci neúčelně žehrat na to, že my sportovci přispíváme zdoláváním různých výzev k neúměrnému zalidňování hor a zatěžování přírody vůbec, když já sám se toho procesu účastním, ale myslím, že je dobré se občas zastavit. Zastavit, slézt z kola, odepnout lyže, zastavit stopky a chvíli vnímat genius loci, magii místa, sílu přírody. Ptát se sám sebe, jaké byly mé pohnutky k tomu sem vyrazit. A poslouchat, jakou mi hory i mé nitro daly odpověď. Howgh.
