Český servisní tým tvoří hlavní „servisák“ Jan Pešina, který na svých bedrech nese tíhu konečného rozhodnutí, Vít Fousek, osobní servismen Lukáše Bauera, Jan Baranyk, specialista na tzv. prášky, Václav Korunka testující především parafíny, šéftrenér a specialista na stoupací vosky Miroslav Petrásek a v neposlední řadě testovací jezdci Tomáš Kašpar a Josef Kučera.
Týmový duch, důvěra, tolerance
Práce servismenů začíná v brzkých ranních hodinách, kdy se celý tým
přesune do lyžařského areálu. Vždy je potřeba zjistit vlhkost a teplotu
vzduchu, kvalitu a teplotu sněhu (může být rozdílná na různých místech
trati – v lese, na louce…), nezbytné jsou informace o předpovědi
počasí. Následně se vytvoří testovací dvojice, které vyrážejí na
trať. Jeden servismen vždy zůstává v buňce a zapisuje výsledky testů.
Pro každý test si dvojice připravují přibližně 6 párů lyží s
různými parafíny (4 – 5 variant) a sledují rychlost a skluznost lyže.
Místa závodů světového poháru se nemění. Servismeni mají tedy podrobné
zápisky s informacemi o jednotlivých tratích z předchozích závodů, podle
kterých volí jednotlivé varianty mazání. První testy probíhají pouze na
krátkém úseku trati. Veškeré informace o jednotlivých variantách se
nahlásí servismenovi do buňky, který vše zapisuje. Na závěr se vyberou
dvě varianty, které znovu otestují speciální testovací jezdci. Ti už
projíždí celou trať, aby zjistili, zda se vosk nesjede a vydrží po celou
délku závodu. Prvně se testují skluzné vosky (parafíny a prášky),
následně se stejná procedura opakuje se stoupacími vosky. Konečné
rozhodnutí padne přibližně 45 minut před začátkem závodu, kdy se dvě
vybrané varianty aplikují na závodní lyže.
Konečný výběr je buď na samotném závodníkovi, nebo o něm rozhodne
hlavní servismen. Závodníci svým servismenům maximálně důvěřují.
Úspěch jednotlivce je zároveň úspěchem celého týmu. I nejlepším
týmům se někdy stane, že tzv. promažou. V takové chvíli je důležitá
tolerance.
Servis lyží je hra – důležité je zmást soupeře
Přestože je postup při mazání stále stejný a všichni mají k
dispozici stejné vosky, každý servisní tým má své fígle a zvolenou
„mázu“ se snaží udržet v tajnosti. Existují proto různé způsoby, jak
„ošálit“ konkurenční tým. Někdy se na trať vyrazí s vosky, které
jsou uložené v krabičkách s označením jiného vosku, jindy závodník
těsně před startem zkouší lyže na „mikrokontakt“ a na poslední
chvíli zvolí lyže s klasickými stoupacími vosky. Je to zkrátka taková
psychologická válka.
Současné běžecké lyžování je logisticky i finančně nesmírně
náročné. Každý tým má speciální mikrobus určený pouze na přepravu
lyží – testovacích lyží bývá okolo 30 páru na klasiku a 30 párů na
bruslení (čeští závodníci využívají značky Fischer, Rossignol a
Atomic), navíc každý závodník dostává od sponzorů přibližně 60 párů
závodních lyží na sezónu. Veškerý servisní materiál - servisní stoly,
stojany, žehličky, škrabky, čističe, kartáče, parafíny, urychlovače,
strukturovače, atd. stojí každoročně český tým statisíce korun.
Příprava lyží je opravdová alchymie a každý servismen má svá
tajemství. Jejich mnohdy nedoceněné umění je však nedílnou součástí
úspěchu.
