Technika „dva-jedna“ je tak trochu zrádná. Na první pohled jednoduchý pohybový cyklus skrývá v sobě jedno úskalí, které můžeme zjednodušeně nazvat – nedostatek času. Ač stojíme z velké části jednoho pohybového cyklu doslova oběma nohama na zemi, musíme toho dost stihnout, protože se zvyšující strmostí kopce nám to jede čím dál pomalejí. Proto začínáme nácvik nejdříve do mírného stoupání, abychom to měli trochu jednodušší.
Klíčovým prvkem je princip tzv. „tří bodů“. Což je souhra daná položením jedné z lyží na sníh současně se zapíchutím obou holí. Nejjednoušší nácvik tohoto prvku je skutečné „pochodování“ s výrazným přidupnutím lyže současně s energickým zapíchnutím obou holí do sněhu. Vypadá to srandovně, ale funguje to! Je nutné si uvědomit, že pokud nestihnete zapíchnout hole současně s pložením lyže a ta se opozdí, sklouzli jste již do techniky „houpavého“ oboustranného bruslení. A ta skutečně do kopce nefunguje.
Jízdě do prudších kopců se samozřejmě nevyhnete, ani když si techniku „dva-jedna“ ještě nestačíte dobře osvojit. Proto se důsledně vracejte na menší kopečky a pilujte všechna nabízená cvičení. Až po jejich zvládnutí přidávejte nácvik do prudších kopců. Čím prudší svah, tím platí menší předklon trupu, ale o to více se zvyší jeho rotace mimo jiné i z důvodu většího odvratu lyží. Důležitý je rytmus, pokud ho nejste schopni do prudších kopců udržet, zkraťte krok na minimum a vraťte se k „pochodování“.
Užívejte zbytku zimy a příští rok naviděnou u video školy klasickou technikou.
