Pro běžkaře je nejatraktivnější oblastí tzv. Jesenická magistrála, 55 km dlouhá trasa vedoucí z Malínské rokle u Šumperka přes sedlo Skřítek, Ovčárnu, Červenohorské sedlo, Keprník do sedla Ramzová. Přejezd Jesenického hřebene na lyžích je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejdrsnějších horských výletů, které můžete u nás podniknout. Hlavní hřeben hor vystupuje často nad hranici lesa a otevírají se z něj skvělé rozhledy po okolní krajině.


Ráno na hřebenech


V nižších polohách také najdeme lyžařské trasy v okolí vyrovnávací nádrže Dlouhé stráně, Rejvízu, Karlovy Studánky, Rýmařova nebo Bělé pod Pradědem. Širší Jeseníky dále zahrnují podoblasti Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor nebo Králického Sněžníku s dalšími kilometry běžkařských tras, mezi nimiž vynikají zejména upravované tratě v okolí chaty Paprsek. V tomto popisu se ale budeme věnovat Jesenické magistrále.


Živý úsek nad Ovčárnou


Ze Skřítku na Praděd

Většina výletníků nastupuje na jesenickou magistrálu na Ovčárně, přicházejí tak ale o nádhernou a liduprostou část hřebene mezi Jelením hřbetem a Vysokou Holí. Aktuálně vede trasa magistrály ze Skřítku přes Alfrédku a vyhýbá se cestě přes Ztracené kameny a Pecný – tato část totiž vede náročným terénem, nicméně při postupu od jihu k severu (tedy do kopce) je zvládnutelná. Nic ale není zadarmo, kdo se vydá na tento odlehlý úsek, musí počítat s často neprošlapanou stopou a také s velkým převýšením.


Hřebenovka u Jeleního hřbetu


Tyčemi značená hřebenová cesta pokračuje od Jelení studánky s nouzovou útulnou příjemně houpavým profilem mezi jednotlivými vrcholy a pozvolna stoupá k Vysoké Holi. Napravo pod cestou zeje hluboká a lavinézní strž Velkého a Malého kotle, na opačné straně vystupují vrcholy Vřesníku a Mravenečníku a v dálce uvidíte lesnatý masiv Keprníku.


Pohled z Šeráku k rychlebským horám


Pohled na nejvyšší vrchol Jeseníků od Petrových kamenů je impozantní. Skála Petrovy kameny leží v přírodní rezervaci mimo turistické trasy a mimo zimní období je přístup k nim zakázán. Často teprve tady potkáte první lidskou bytost a několik horských chat ležících mezi Petrovými kameny a Pradědem představují po dlouhé době první civilizaci.

Ovčárna, lyžařský areál a vrchol Pradědu jsou oblíbeným cílem mnoha návštěvníků. Na vrcholu nejvyšší moravské hory stojí mohutný vysílač, který zároveň slouží jako rozhledna, v přízemí najdete restauraci a malé informační středisko.


Vysílač a rozhledna na vrcholu Pradědu


Nejstarší moravskou rezervací na Keprník

Z Pradědu vede magistrála po červeně značené trase na chatu Švýcárna s možností občerstvení a odtud klesají upravované stopy až do Červenohorského sedla. V sedle Velký Jezerník lze za vhodných podmínek z magistrály uhnout na alternativní červenou hřebenovku, kde opravdu mnoho lidí nepotkáte; trasu přes Malý Jezerník a Výrovku s oblibou využívají skialpinisté, občasní pěší turisté nebo vyznavači sněžnic.

Z Červenohorského sedla vás čeká celkem 400 m převýšení až na čtvrtou nejvyšší horu Jeseníků Keprník. První 4 km k Vřesové studánce vedou po upravené běžkařské trase. Ve strmém svahu pod Červenou horou, stojí kaplička s pramenem, ze kterého podle pověsti vytéká zázračná voda. Vřesová studánka působí v zimě osaměle a jen železný kříž trčící ze sněhu připomíná místo, kde stával kostel a vedle něj turistická chata.


Pramen ve Vřesové studánce


Závěrečné stoupání na Keprník vede nejstarší moravskou rezervací, rezervaci Šerák-Keprník založili v tehdejším panství Lichtenštejnů již v roce 1903!

Řídnoucí les značí blížící se oblý vrchol Keprníku. Z jeho vrcholu lze spatřit nejenom Praděd, ale za dobrého počasí i celý masiv Králického Sněžníku, Rychlebské hory, Krkonoše se Sněžkou, Beskydy a někdy i Malou Fatru a Vysoké Tatry. Dlouhý sjezd vede nejprve k chatě na Šerák a pak po červené značce přes Černavu až na konec magistrály do Ramzové.


Chata Švýcárna je mezi běžkaři oblíbená