Mírně zvlněný profil a nádherná příroda s lesy, rašeliništi a horskými loukami předurčují tuhle oblast k tomu, abyste zde strávili několik dní na běžkách. Trasy vedou často po zasněžených silnicích, rozestup klasických stop je tedy velkorysý a doprostřed se tak pohodlně vejdou i bruslaři.


Neobvyklá restaurace Červená jáma


Zvláštností zdejšího pohraničí je bohatá hornická minulost a také spousta zaniklých obcí, které dnes připomínají jen kříže u cest nebo osamocené chalupy. Krušnohorský hornický region byl v roce 2019 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Opuštěnost tohoto kraje jakoby přetrvávala dodnes, turistů tu oproti jiným českým horám tolik nepotkáte, takže si můžete užívat klidu a skvělého běžkování.


Pohled na Boží Dar


Z Perninku na Boží Dar

Ideálními nástupními místy jsou Boží Dar, Pernink, Blatná nebo Přebuz. Nejcentrálněji leží Pernink, bývalé královské horní město, dnes horská obec, ležíčí skoro přesně uprostřed Krušnohorské magistrály. Odtud můžete jeden den vyrazit k Božímu Daru a druhý den na opačnou stranu, na Bublavu.


Běřkařské tratě na německé straně


Trasa z Perninku stoupá z údolí úbočím nad Abertamy k občerstvení Červená jáma. Zajímavá stavba připomíná chaloupku „z mechu a kapradí“ a leží hned u největší propadliny po důlní činnosti u nás. Odtud to není daleko k loukám nad Hřebečnou, kde najdete další pozůstatky po dolování, důl Mauritius, který byl největším cínovým dolem v českém Krušnohoří. Hornická kulturní krajina Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná je jednou z lokalit Krušnohorského hornického regionu UNESCO.

Stopa míjí kiosek „U maringotky“ a vine se střídavě lesy a po loukách směrem k Božímu Daru. Ze zasněžených plání vystupuje lesnatý kužel Božídarského Špičáku, naší nejvyšší sopky a na nedalekém rozcestí „Za Špičákem“ se octnete ve výšce 1038 metrů, v nejvyšším bodě Krušnohorské magistrály.


Stopy u Jelení


Boží Dar patří mezi jedno ze středisek zimních sportů v Krušných horách. Naše nejvýše položené město leží ve výšce 1000 metrů pod horou Klínovec a v zimě sem směřuje spousta vyznavačů sjezdového i běžeckého lyžování. Okolí Božího Daru nabízí přibližně 120 kilometrů běžkařských tratí všech náročností, včetně závodních okruhů na německém území pod horou Fichtelberg. Boží Dar je nejvýchodnější část Krušnohorské magistrály, upravované stopy ale ještě pokračují asi 9 km z Klínovce k Horní Halži.


Široká cesta u Zaječího vrchu


Z Perninku na Bublavu

Z Perninku k západu vás čekají dlouhé úseky vedoucí hlubokými lesy úbočím Liščí hory směrem k Jelení. Jen dopravní značky, trčící z tlusté sněhové peřiny, napovídají, že lyžařská stopa tu vede po silnici.


Ráno v Perninku


Jelení je další ze zaniklých obcí Krušnohoří; bydlívalo tu přes tisíc lidí a ještě v padesátých letech zde stával kostel, dnes tu vidím jen pár chalup. Nyní tu najdete skvělou občerstvovací zastávku, zdejší restaurace je koneckonců jediná v širokém okolí a jejich segedínský guláš nemá chybu!

Kdo chce prozkoumat další zaniklou obec, může v Jelení odbočit doleva a přes Jelení vrch dojet do bývalé obce Chaloupky. Magistrála ale pokračuje na vrchol zaobleného návrší s rozlehlými rašeliništi, krajina je tu tajuplná, opuštěná a opředená mnoha mýty a pověstmi. Tady, uprostřed divoké přírody, byla za druhé světové války u dolu Sauersack postavena továrna na zpracování cínové rudy; dnes tu najdete jen torza budov zarůstající lesem.


Sauersack - torzo továrny na zpracování cínové rudy zarůstá lesem


Z lesa vyjedete nad Rolavou, další zaniklou obcí. Mimochodem – věděli jste, že nedaleká Přebuz je město s nejmenším počtem obyvatel u nás? Žije tu pouhých 69 obyvatel. Posledních 10 km do Bublavy vede přes vrchol Přední Ostružník, odkud bývá česká trasa magistrály málokdy strojově upravovaná.


Tratě vedou často po zasněžených silnicích