Nejvyšší část hor protkávají široké cesty s upravovanými běžkařskými stopami na klasiku i bruslení, nabízející daleké výhledy do Čech, na Moravu i na polskou stranu. Mezi Olešnicí a Rokytnicí je za ideálních podmínek upravováno celkem 174 km stop. Strojově upravované stopy tak najdeme nejenom na hřebenech, ale také v nižších partiích hor – například u Deštného, v Říčkách nebo nad Sedloňovem. Samostatnou oblast pak tvoří nejvýchodnější výběžek Orlických hor areálu Buková hora – Suchý vrch, kde je strojově upravováno dalších 65 km stop.


Pohled z Anenského vrchu k Bukové hoře


K rozhledně na Velké Deštné

Výlet na běžkách můžete zahájit v některém ze středisek – od západu je to Olešnice, Sedloňov, Deštné, Říčky a Rokytnice. Ideálním nástupem do hřebenových běžkařských stop je vysoko položený Šerlich, obsluhovaný autobusovou linkou z Deštného. Nedaleká Masarykova chata byla postavena Klubem českých turistů a otevřena v roce 1925 za účasti Aloise Jiráska. Dodnes je to jediné místo, kde lze na hřebenech pohodlně poobědvat v restauraci, dále už je na hřebenu k dispozici jen několik provizorních bufetů.


Rozcestí a bufet pod Velkou Deštnou


Ze Šerlichu směrem k jihovýchodu před vámi leží téměř celý hřeben. Kdo ale nechce přijít o jeho nejsevernější část, může si odskočit na 5 km vzdálené Vrchmezí, pátou nejvyšší horu Orlických hor s kamenným pomníkem a hezkou vyhlídkou.


Chata Šerlich


Táhlé stoupání vás přivede ze Šerlichu na plochý vrchol Velké Deštné, nejvyšší bod celého pohoří. Nově postavená dřevěná rozhledna je hlavním cílem mnoha výletníků, a to i pěších, proto je třeba na tomto úseku počítat s čilým provozem a často rozšlapanými stopami, eventuelně využít západněji vedenou stopu na Velkou Deštnou. Rozhledy z Velké Deštné jsou vskutku famózní a můžete tak obdivovat pohledy na polské Gory Bystrzyckie, pozorovat Králický Sněžník i Rychlebské hory, na severu potom Krkonoše nebo polské Gory Stolowe s typickou siluetou plochých vrcholů.


Podled z Velké Deštné k jihu


Krajem bunkrů

Panoramatická cesta klesá do sedla Pod Homolí, odkud k Pěticestí vedou dále dvě upravované trasy, každá po jiné straně hřebene. Přímo po hřebeni pak můžete putovat po neupravované červeně značené trase, která vás přivede přímo ke Kunštátské kapli.


Lyžařské trasy Pod Homolí


Barokní kruhová kaple stojí přímo na hřebeni od roku 1760 a sloužila původně jako místo k bohoslužbě zdejších dřevorubců. Málokde jinde v našich horách přímo na hřebenech najdeme sakrální stavbu podobné velikosti a elegance jako právě tady.

Pěticestí tvoří významnou turistickou křižovatku Orlických hor a vlastně by se mělo jmenovat „šesticestí“ – cesty, které se odtud rozbíhají, bychom totiž opravdu na prstech jedné ruky nespočítali. Jedna z bunkrovek odtud vede k sedlu Mezivrší, odkud můžete sjet do Říček nebo pokračovat kolem přístupného bunkru Průsek na Anenský vrch s dřevěnou rozhlednou.


Vojenské bunkry jsou pro Orlické hory typické


Odtud můžete obdivovat překvapivě blízký masiv Králického Sněžníku, Rychlebské hory i jihovýchodní cíp Orlických hor s masivy Suchý vrch a Buková hora.

Cesta z Anenského vrchu klesá k poslední zajímavosti, kterou je vojenská tvrz Hanička. Rozsáhlý vojenský komplex byl součástí systému předválečného opevnění budovaného zejména proti Německu, dnes slouží jako muzeum a kulturní památka. Odtud bývají stopy protažené až do Rokytnice v Orlických horách.


Rozhledna Anenský vrch


Buková hora – Suchý vrch

Nejjižnější část Orlických hor, Bukovohorská hornatina, leží mezi Mladkovem a Štíty. Trasy vedou v okolí Suchého vrchu a Bukové hory a celkem tady najdeme 65 km strojově upravovaných běžkařských tras. Ideálním nástupním místem je centrálně položené Červenovodské sedlo s parkovištěm a informačním centrem, případně lze využít lanovku na Bukovou horu nebo velké centrální parkoviště v Čenkovicích. Zajímavým cílem v této oblasti je rozhledna Suchý vrch, která je v provozu také v zimním období.


Kunštátská kaple