To vše sem láká velké množství lyžařů, kterým pohledy na lesknoucí se sníh nikdy nezevšedněly, přesto ale málokdy budete mít na rozlehlých šumavských pláních pocit přelidněnosti. Klasické běžkařské výlety míří do centrální Šumavy a nejvyšší části hor, do oblasti mezi Modravou, Kvildou, Zadovem a přes Knížecí pláně až ke Strážnému.


Modrava


Modravsko

Modrava je pro běžkaře jednou z nejlepších základen, z této malé obce na soutoku Modravského a Roklanského potoka se lyžařské stopy rozbíhají doslova do všech světových stran, jen si vybrat! Můžete tu strávit klidně i dva týdny a pořád budete mít některé stopy neprojeté. Modravou také prochází šumavská magistrála, 140 km dlouhá páteřní trasa vedoucí od Železné Rudy až k Lipnu.


Na Březníku, pohled na Luzný


Západním směrem vede z Modravy magistrála přes Javoří pilu a sedlo Předěl do Prášil, odkud stopy pokračují do regionu Železnorudsko. Z Předělu můžete vystoupat na vrchol Poledníku, který je výškou 1 315 m nejvyšším bodem, kam se na Šumavě na běžkách dostanete. Jen pozor na to, že bufet i rozhledna na Poledníku jsou v zimě uzavřené, rozhledy jsou díky vrcholovým holinám i tak perfektní.

Opačným směrem vede z Modravy magistrála podél Modravského potoka k Březníku a pak stoupá přes Černou horu k prameni Vltavy. Odtud se od magistrály lze odklonit a sjet po velmi oblíbené trase podél Teplé Vltavy na Kvildu.


Poledník


Třetím oblíbeným směrem výletů z Modravy jsou cesty vedoucí k Srní. Tady se již dostanete do nižších poloh, je tedy dobré zjistit si stav sněhu – na Šumavě totiž není neobvyklé, když na hřebenech leží 2 metry sněhu a v Srní se zelenají louky. Oblíbené stopy k Srní vedou podél Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu k Hauswaldské kapli, od Tříjezerní slatě po tzv. Hakešické cestě nebo z Antýglu přes Hrádky kolem vlčího výběhu.


Filipova Huť, v pozadí Roklan


Šumavské pláně

Když z Modravy zvolíte čtvrtý směr a vystoupáte na Filipovu Huť, octnete se vzápětí na šumavských pláních. Vrcholové louky tu střídají lesy a rašeliniště a relativně placatá krajina nabízí ideální podmínky i pro méně zdatné běžkaře.


Ve stopě u Javoří pily


Stopy z „Filipky“ klesají k Horské Kvildě ležící u kdysi zlatonosného Hamerského potoka. Roztroušené horské chalupy, louky a zaoblené kopce vytvářejí typický obraz klenotu šumavských plání. Obec leží ve výšce okolo 1 070 metrů nad mořem a dnes zde žije zhruba 60 stálých obyvatel. Na pastvině pod horou Sokol u Horské Kvildy můžete i během drsné zimy spatřit dobytek, plemeno „Highland“ pocházející ze Skotska.


Louky a solitérní stromy na Knížecích pláních


Z Horské Kvildy si opět můžete vybrat z mnoha směrů: můžete jet po upravovaném okruhu přes Zhůří na Zadov se závodními tratěmi nebo vyrazit přímou cestou k rozcestí Zlatá Studna, případně zvolit směr na Kvildu. Kvilda je nejvýše položenou obcí v České Republice a jedním z hlavních turistických středisek Šumavy.

Lyžařská stopa mezi Kvildou a Horskou Kvildou patří mezi nejvytíženější na Šumavě, bylo by ale škoda vynechat tenhle úsek, vedoucí kolem slatí a po nádherných šumavských pláních. U Jezerní slati vystoupejte na dřevěnou rozhlednu s hezkým výhledem na rozsáhlé rašeliniště a horu Sokol.


Horský skot na Horské Kvildě


Z Bučiny do Strážného

V nejvýchodnější části oblasti vás běžkařské stopy přivedou do osady Bučina, kam se dostanete buďto po magistrále od pramene Vltavy nebo po stopách z Kvildy. Kdysi to bývala nejvýše položená osada na Šumavě, dnes tu najdete hotel, kapli a repliku železné opony. Z Bučiny můžete za dobré viditelnosti spatřit Alpy a na turistickém hraničním přechodu přejet do Německa a vyzkoušet jejich stopy vedené okolo obce Finsterau.


Populární úsek mezi Kvildou a Horskou Kvildou


Táhlé klesání z Bučiny vede k další zaniklé obci, na Knížecí pláně. Odtud se můžete po magistrále vydat dál až ke Strážnému, nebo u restaurace Hájenka stočit směr ke zpáteční cestě. Při dostatku sněhu lze také sjet k Borovým Ladám a odtud pokračovat přes Nové Hutě na Zadov.


Roklan od Zhůří