Pro nepříliš kopcovitý terén je tato oblast vhodná i pro začátečníky nebo rodiny s dětmi. A nemusíte ani škrábat skla auta nebo shánět střešní nosiče – do sídliště Báně nad Zbraslaví totiž jezdí městská autobusová linka, z jejíž konečné už vede značená trasa směrem k Cukráku. Ty opravdové Brdy však najdeme až za Příbramí, hory jsou tu vyšší a leží zde často více sněhu, než byste čekali.
Snadná dosažitelnost pro Pražany vyváží absenci strojově upravovaných tratí, většinou se tu budete pohybovat po vyšlapaných stopách, jen u Těškova a Strašic najdeme menší areály s upravovanými tratěmi.
Klasická brdská cesta s prošlapanou stopou
Hřebeny – od Cukráku na Skalku
Přírodní park Hřebeny tvoří nejsevernější výběžek Brdské vrchoviny, od Zbraslavi po údolí Litavky. S objevováním Hřebenů můžeme začít už na zmiňované autobusové zastávce „Báně,“ od které vede červená turistická značka směrem na Jíloviště. Nedaleký vrchol Cukráku nabízí několik kilometrů lesních cest, na kterých se dá dobře lyžovat, od Černolic jej ale odděluje nepříjemně hluboké údolí Černolického potoka.
Běžkování na Skalce
Nádherná oblast pro běžkování leží o něco dále, asi
nejpopulárnější úsek najdete mezi Černolicemi a Kytínem a patří mezi
oblíbené trasy nejenom pro lyžaře. Nejoblíbenějším výchozím bodem pro
výlety v této části Hřebenů je parkoviště v sedle u silnice Mníšek –
Řevnice, za víkendových dní tady budete těžko hledat místo na
zaparkování.
Skalka, křížová cesta s kaplí a budovou kláštera přitahuje spoustu
výletníků
Po červené značce vystoupáte do nejvyššího bodu trasy, ke kapli svaté
Máří Magdalény, ležící nedaleko 550 m vysokého vrchu Skalka. Křížová
cesta s kaplí ze 17. století a budovou kláštera sem po právu přitahuje
spoustu výletníků. Za hezkého počasí se odtud otevírá nádherný výhled
na město Mníšek a za ním vystupující kopce Povltaví a Sedlčanska.
Vyhlídka na Třemošné
Červená značka vás od Skalky po 2 kilometrech klesání přivede k rozcestí
„U Červeného kříže“ a dále na Kytínskou louku s hezkými výhledy.
Odtud lze dle chuti dále pokračovat po červené hřebenové cestě směrem na
Stdený vrch a Plešivec.
Kytínská louka
Středobrdská magistrála
Tzv. Středobrdská magistrála vás zavede do nejvyšších oblastí Brd s bezpočtem lesních cest a krásnými vyhlídkami. Tato trasa spojuje na 23 kilometrech Orlov a Zaječov, přičemž překonává nejvyšší vrchol Brd Tok. Bývalé dopadové plochy pod Tokem a Houpákem jsou holé a v zimě tu panují stejně drsné podmínky jako na horách. Pozor je také třeba dát na uzavřené armádní oblasti a místa dosud neasanovaná od vojenské munice.
Loveská bouda Carvánka
Začít můžete na okraji obce Orlov, kam zajíždí i autobusová linka z
Příbrami, výškou 650 m n. m. je to jeden z nejvýše položených
nástupních bodů Brd. Výše leží například Teslíny u Padrťských
rybníků, což je další z oblíbených výchozích míst.
Cesta kolem dopadové plochy Jordán
Po Buršovské a Káňské cestě vystoupáte k Carvánce, lovecké boudě, kde
kdysi stávala nejvýše položená hájovna Brdských lesů. Odtud je to už
jen skok na nejvyšší vrchol celých Brd, 865 metrů vysoký Tok. Největší
zajímavostí Toku je bezesporu bývalá dopadová plocha, odkud se otevírají
nádherné výhledy až k hlavnímu městu. Po červené sjedete k asi
nejslavnější lesní cestě Brd, k Aliance. Tato cesta z 18. století klesá
do Obecnice, ale byla by škoda hned sjet dolů a nepodívat se na vrchol
Houpák a k nedalekému pěchotnímu srubu Benešák, který je známý
například z filmu Obecná škola. Z vyhlídky Houpák se podle znalců
otevírá jedno z nejhezčích panoramat v Brdech. Obdivovat můžete pohled na
blízké brdské vrcholy i daleké výhledy severním směrem až ke Krušným
horám. Odtud se můžete vrátit zpět nebo dokončit přejezd Brdské
magistrály přes letiště Hejlák až do Zaječova.
Bývalé dopadové plochy pod Tokem a Houpákem jsou holé a v zimě tu
panují stejně drsné podmínky jako na horách
