Po magistrále do Prášil a zpátky

Železná Ruda je oblíbené centrum turistiky a zimních sportů v západní Šumavě. Městečko leží v těsné blízkosti státní hranice, pod kopci Pancíř a Špičák, který je známý mezi sjezdovými lyžaři. V Železné Rudě také začíná Šumavská magistrála, která od lyžařského areálu Samoty vede kolem rozcestí Zámecký les do sedla Gerlova Huť a pak přes Novou Hůrku do Prášil. Kdo chce vynechat úvodní stoupání, může využít parkoviště na Gerlově Huti nebo na Nové Hůrce a do stop naskočit zde.


Magistrála u Nové Hůrky


Stopa z Nové Hůrky příjemně stoupá směrem ke hřebeni a zakrátko dojedete k rozcestí u zaniklé obce Hůrka. Za zastavení určitě stojí jediná dochovaná budova, kterou je hřbitovní kaple sv. Kříže, vedle níž stojí základy kostela sv. Vincence Ferrarského.


Hřbitovní kaple sv. Kříže na Hůrce


Odtud do Prášil lze jet buďto po magistále, nebo oklikou přes jezero Laka. Výlet od tohoto nejmenšího a nejvýše položeného šumavského jezera pokračuje na Zlatý Stoleček, do sedla na jihozápadním svahu Ždánidel. Tady kdysi měnili čeští a bavorští pašeráci zboží, údajně jim k tomu sloužil kámen v podobě stolu, pod nímž byl podle pověsti zakopán zlatý poklad. S pohledy na mohutný masiv Poledníku sjedete k zaniklým sklářským a dřevařským obcím Horní Ždánidla a Gsenget a dále do Prášil.

Návrat do železné Rudy můžete vzít alternativně z Hůrky po příhraniční Polomské cestě. Při dostatku sněhu i v nižších polohách se také nabízí varianta přes Skelnou a Slučí Tah, vedoucí na Novou Hůrku hezkým údolím Křemelné


Stopa u zaniklé obce Gsenget


Hřeben Můstku

Trasa přes Pancíř a Můstek patří mezi šumavskou klasiku, za doby železné opony to byla jedna z mála možností, kam jste mohli ze Železné Rudy na běžkách vyrazit. Na okruh se lze vydat ze Železné Rudy a vystoupat na Hofmanky, nebo se napojit z Gerlovy Huti. Trasa vede hlubokými lesy přes Nový Brunst, přejede prameniště Křemelné a od rozcestí U Obrázku začnete stoupat úbočím Jedlové k Mariánské kapličce na suchostudánecké planině. Skromná stavba v nadmořské výšce 1 050 m je nejvýše položenou kapličkou na české straně Šumavy.


Prameniště Křemelné


Cesta vás přivede na hřeben Můstku, odkud vede stopa až na jeho vrchol ve výšce 1235 m. Do roku 1995 tu stávala chata s rozhlednovou věží, dřevěná stavba ale bohužel vyhořela, takže dnes tu najdete jen skromný přístřešek a jen omezený výhled.


Přístřešek u vrcholu Můstku


K rozhledně tak musíte pokračovat ještě pár kilometrů na vrchol Pancíř. Upravované stopy ale přímo na vrchol nevedou, kdo chce k rozhledně, musí odbočit za Tomandlovým křížkem na červenou značku. Rozhled z Pancíře ale za zajížďku stojí, otevírá se tu jeden z nejhezčích výhledů na západní část Šumavy, horu Velký Javor a za pěkného počasí dohlédnete až na vrcholky Alp.


Rozhledna na Pancíři


K Černému jezeru a ledopádu Bílá Strž

Poslední tip vede ze Železné Rudy severozápadním směrem: kolem Černého jezera můžete po širokých lesních cestách dojet k Bílé Strži s ledopády nebo až k Zadním Chalupám. Stopy začínají ve Špičáckém sedle, kde také najdete parkoviště. Prvních 3,5 km k Černému jezeru patří mezi oblíbené trasy pro pěší, cesta je ale dost široká na to, aby se sem vešli všichni – ať už s lyžemi nebo bez nich.


Pohled z úbočí Jedlové k obci Onen Svět


Od největšího šumavského jezera vystoupá cesta do sedla, odkud sjedete k Bílé Strži. Najdeme tu třináctimetrový, nejvyšší vodopád na české straně Šumavy, který v zimě vytváří nádherný ledopád.


Rozcestník na Zlatém stolečku


Vrstevnicová cesta záhy mine rozcestí Stateček s odbočkou na letní cestu na vrchol Ostrý a pokračuje dál úbočím pohraničního hřebene. Je jen na vás, zda dojedete až k turistickému přechodu Zadní Chalupy nebo se otočíte ke zpáteční cestě dříve. Při dostatku sněhu lze využít níže položené paralelní cesty nebo sjet do údolí a vrátit se vlakem z Hojsovy Stráže.


Magistrála na Hůrce