Centrální Jizerské hory jsou poměrně malé svou rozlohou a zdatnější běžkař je bez problémů za den přejede tam a zase zpátky. Koneckonců, právě trasa známé Jizerské padesátky vede ze západní vstupní brány Jizerek, Bedřichova, k protilehlé osadě Jizerka a vrací se zpět. Na kompletní poznání oblasti ale budete potřebovat spíše týden, celkem mají totiž běžkaři k dispozici téměř 200 km upravovaných tras tzv. Jizerské magistrály a dalších cca 100 km nabízejí přiléhající tratě na polském území u osady Jakuszyce.
Izolovanost Jizerky a horší přístup nahrává těm, kteří hledají
klid a nádherné horské scenérie
Kolem Bedřichova
Bedřichov představuje hlavní vstupní bod do jizerskohorských stop. Dostatek velkokapacitních parkovišť a pravidelná veřejná doprava přispívá k velké popularitě tohoto místa. Oblíbenost je tak veliká, že o víkendech tu skutečně bývá „hlava na hlavě“ a kdo chce najít klid pro lyžování, vyráží na běžky dokonce v noci.
Stadion v Bedřichově je místem startu a cíle Jizerské padesátky, dříve se ale startovalo z nedaleké Hrabětické louky. Kolem Bedřichova také najdeme nejhustší síť upravovaných turistických tras i závodní okruhy. Hlavní páteřní trasa odtud stoupá přes Novou louku a Kristiánov k rozcestí U Knejpy s vyhlášeným kioskem, ležícím v téměř tisícimetrové výšce. Pokud máte hlad nebo žízeň, rozhodně se zastavte tady a ne na neskutečně předražené Smědavě! Z Knejpy se můžete vrátit zpět přes další kiosek Hřebínek a oblou Olivetskou horu sjet zpět do Bedřichova.
Nejlepší bruslařskou „magistrálu“ najdete na zasněžené silnici
mezi Souší a Smědavou
Další oblíbené trasy kolem Bedřichova vedou kolem chaty Královka s rozhlednou na již zmiňovanou Hrabětickou louku. Případně můžete objet kolem dokola vodní nádrž Josefův Důl, stavba dokončená v roce 1980 je jednou z našich nejmladších přehrad.
Mrazivá Jizerka a skalní výhledy
Na opačné straně Jizerských hor najdeme unikátní osadu Jizerka, ležící v mělkém údolíčku ve výšce 860 m. Izolovanost Jizerky a horší přístup autem po úzké silničce nahrává těm, kteří hledají klid a nádherné horské scenérie. Zdejší meteorologická stanice často hlásí rekordní mrazy a sníh zde leží většinou nejdéle v Jizerkách.
Protržená hráz na Bílé Desné
Z Jizerky se stopy rozbíhají doslova na všechny strany – můžete vyrazit směrem na Smědavu, kam vedou tři souběžné trasy, stopy směřují i opačným směrem ke Kořenovu, pokud sjedete k vodní nádrži Souš nebudete to už mít daleko k protržené hrázi na Bílé Desné a dá se využít i přeshraniční cesta na polské trasy.
Trasy jsou většinou dostatečně široké a upravované pro klasiku i bruslení, nicméně nejlepší bruslařskou „magistrálu“ najdete na zasněžené silnici mezi Souší a Smědavou. Kdo naopak má rád lyžování po přírodních cestách nebo toulání mimo upravované trasy, může z Jizerky vyrazit na panoramatickou hřebenovku vedoucí k vyhlídkovým skalám Jelení stráň a Pytlácké kameny. Skalních vyhlídek nabízejí Jizerské hory více, určitě byste neměli vynechat Paličník s monumentálními výhledy na Frýdlantsko.
V Jizerských horách najdete spoustu skalních vyhlídek, na foto je
Jelení stráň
Polské Jizerky
Na polské straně Jizerských hor můžete využít dalších přibližně 100 km upravovaných tratí, které se rozbíhají ze silničního sedla Jakuszyce. Do Jakuszyc se dostanete i po železnici z nedalekého Harrachova a využít můžete i turistický přechod mezi Jizerkou a osadou Orle.
Jestliže na české straně bývají stopy často plné lyžařů, v Polsku bývá lyžníků o poznání více. Zdejší tratě jsou ale široké a rovněž perfektně upravované. Populárním cílem je bývalá sklářská osada Orle s tradiční restaurací, opačným směrem vedou trasy k horskému městečku Szklarska Poręba.
Na polské straně najdete horskou louku Hala Izerska
Kdo hledá klid, může se vydat na horskou louku zvanou Hala Izerska. Sousedící rezervace s názvem Rašeliniště Jizery je největším rašeliništěm Jizerských hor a byla organizací UNESCO zařazena do sítě nejvýznačnějších evropských rašelinišť. Chata Górzystów s občerstvením, která stojí v místě bývalé osady Velká Jizera, dnes široko daleko tvoří na této krásné louce jediné stavení. Odtud můžete pokračovat po neupravovaných trasách směrem na horu Smrk nebo vystoupat na úbočí nejvyšší hory Jizerských hor, kterou je 1126 vysoká Wysoka Kopa.