Letní olympijské hry byly přesunuty na další rok, Tour de France se jela v netradičním zářijovém termínu, většina sportovních akcí je organizována bez přítomnosti diváků a řada sportovních akcí je rušena nebo přesouvána. Odhadovaný globální celoroční propad osobní letecké dopravy, který činí 66 %, má v důsledku dopad na celou řadu navazujících odvětví, logistiku sportovců nevyjímaje.
Podobný scénář byl zatím vidět jen v katastrofických filmech, z
historie lze vzpomenut na pandemii španělské chřipky, která vypukla na
konci 1. světové války. Předpovídaná ekonomická krize, která byla
očekávána dříve nebo později nehledě na koronavirus, se zatím naplno
neprojevila. Vlády prozatím tuto problematiku řeší „kurzarbeitem“ a
např. v Norsku byl k letošnímu září menší počet bankrotů než ve
stejnou dobu v minulém roce. Na druhou stranu sportovní odvětví se zatím
drží. Prodej sportovního vybavení v prvních třech kvartálech v ČR
stoupal. Sportovní oddíly, závislé na příjmu ze vstupného, pronájmů či
sponzorských peněz, musely začít s utahováním opasků. Sport ale nezůstal
na holičkách, vláda schválila speciální dotační program COVID-Sport, kde
je k dispozici miliarda korun. Ta je přidělena pro potřeby sportu navíc nad
rámec aktuálních programů ministerstva školství. Problémy se jistě
projeví až za delší dobu. Sekundárně se s určitými problémy potýká
řada rodin s dětmi. Zavřené školy, sportovní oddíly a zařízení
fungující v náhradním režimu, to je aktuální obrázek posledních
měsíců. V tomto ohledu panoval na jaře nevídaný chaos poukazující na to,
jak málo stačí k zastavení celé ekonomiky. V řadě zemí včetně ČR se
veškeré aktivity omezily na základní potřeby. Povinné nošení roušek
bylo a je pro mnohé velice kontroverzní. Roušky mají dle mého názoru svůj
význam, ale zavedení plošného používání na čerstvém vzduchu s
minimální interakcí s ostatními lidmi, nedává sebemenší smysl. V Norsku
sice nebyly roušky povinné, ale řada lidí se starala hlavně o to, zda
sportovci dodržují předepsané dvoumetrové rozestupy a maximálně určený
počet osob ve skupině.
Lze předpokládat, že společnost by se uklidnila, pokud by již byla na trhu
dostupná vakcína. Problematické je nejen pro sportovce zejména cestování,
při uplatňování deseti a vícedenní karantény je mezinárodní cestování
téměř nemožné. Letecká doprava se takřka zastavila a z pravidelných
linek zůstalo jen torzo. V současné době je tedy nejjednodušší
alternativou cestování autem, kde ale většina zemí uplatňuje karanténu. V
Norsku, kde jsou poměrně velké vzdálenosti zejména od jihu na sever, byla
do června uplatňována karanténa dokonce mezi jednotlivými kraji. Z těchto
důvodů norský reprezentační výběr trénoval po určitých skupinách a do
konce září měli stále zakázáno cestovat do zahraničí. S blížící se
zimou bude zajímavé sledovat, jakým způsobem budou organizovány závody
světového poháru nebo různé laufy. Nejde ani o závody samotné, ale o
celkovou problematiku jako logistika, karanténa, ubytování atd.
Obr. 1.: Cestování do zahraničí je omezeno, ale o to více můžeme
prozkoumat krásy okolí. Foto: archiv Jakuba Opočenského (Poznámka
administrátora: Autor píše o Norsku, takže "okolím" je zde myšleno jeho
norské okolí)
Koronavirus má jednoznačně negativní dopady, ale lze najít i nějaká
pozitiva. Velkou část komunikace „face to face“ lze nahradit videohovory s
použitím dalších doplňkových aplikací včetně online verzí
tréninkových deníků. Komentáře pod jednotlivými tréninky a subjektivní
hodnocení tréninků je v tomto ohledu daleko důležitější. Samozřejmě
osobní kontakt jak pro sportovce, tak sportovce s trenéry je nenahraditelný,
ale ukázalo se, že je to řešitelné i touto cestou. NTG (norská sportovní
gymnázia) dokonce některé tréninky odtrénovaly pomocí online aplikace
Teams. Obrovský zájem byl o různá sportovní vybavení, která lze spojit s
TV či PC a člověk si tak může vytvořit domácí fitko. Pozitivní vliv by
koronavirus mohl mít i na osobní hygienu zejména na umývání rukou a
kýchání do rukávů.
Výhodou běhu na lyžích a takřka všech individuálních sportů
probíhajících venku je jejich pestrá možnost využití tréninkových
prostředků. Někdo by mohl namítnout, že do přípravy zařazuje maximální
sílu, plávání, či hry. Nicméně jsem přesvědčen, že přípravu jako
takovou koronavirus takřka neomezuje. Trenéři musí být jen více kreativní
a pokud je třeba dodržovat rozestupy či nemohou využívat různé pomůcky,
musí si poradit bez toho. Příroda je sama o sobě nejlepší hřiště. Pokud
není možné absolvovat společné tréninky, je samozřejmé, že se to může
negativně projevit v kontextu „hecování“ např. u intervalových
tréninků či celkové motivace. Letní měsíce jsou většinou vyplněny
soustředěními a různými sportovními kempy. V ČR i v Norsku jsem v tomto
období organizoval letní sportovní kempy. V obou zemích to bylo možné s
malými zásahy do organizace a s větším důrazem na hygienu, aniž by to
účastníky nějak limitovalo.
Obr. 2: Kasper Trutnovský kemp 2020 starter pack aneb bez dezinfekce ani
ránu. Foto archiv Jakuba Opočenského
Situace v Norsku: Restrikce proti koronaviru se rozběhly den před odjezdem na juniorské mistrovství. Tím byla v podstatě ukončena sezóna, cílem následujících tréninků byla příprava na další sezónu. V tu dobu ještě asi nikdo nepředpokládal, že o půl roku později bude se závody spojena taková nejistota. Školy se vrátily k normální výuce začátkem června a po letních prázdninách probíhá vše relativně normálně. Přestože celková omezení byla oproti ČR velice mírná a jednalo se spíše o doporučení určitých hygienických opatření, tréninky jsou v některých ohledech stále omezené. Společné tréninky začaly stejně jako obvykle první květnový týden. Největší výzvou pro nás bylo najít řešení pro realizaci tréninku pro asi 60 sportovců, které jsme museli rozdělit do skupin o 5 sportovcích s 1 trenérem. Junioři 19-20 let tak absolvovali vesměs individuální trénink, jelikož personálně ani ekonomicky to nebylo možné. Od druhé poloviny května už mohlo být ve skupinách 20 lidí a v červnu už mohly tréninky probíhat za normálního režimu. Přestože se postupně otevřely i posilovny, tělocvičny a různá sportoviště, do normálního režimu je stále ještě daleko. Ve sportovních halách je omezen počet osob, sportovní vybavení se musí po každém cvičení vydezinfikovat a na každém tréninku musíme registrovat všechny účastníky.
Obr. 3: Netradiční začátek sezóny se skupinami o max. 6 členech
včetně trenéra a 2 m rozestupy. Foto archiv Jakuba Opočenského
Doufejme, že se vše brzy vrátí k normálu a že toto byla jen taková mírná varování pro společnost. Sport má v jakékoliv podobě pozitivní efekt jak na fyzickou, tak duševní stránku. Je třeba si uvědomit, že další viry a bakterie se jen tak nevytratily, a tak nám stále hrozí běžné nemoci. Dezinfekce a roušky nejsou samospasitelné, ale je třeba se chovat racionálně a o své tělo řádně pečovat.
