Snažil jsem se napříč Českem kontaktovat několik spolků, které pravděpodobně nejsou známé celostátně, ale ve svém okolí ano, protože se srdnatě snaží vytvořit všem zájemcům co nejlepší lyžařské podmínky. Přestože na to většinou nemají ani příznivou nadmořskou výšku a leckdy tudíž ani sníh (technický sníh má z účastníků ankety pouze jediný spolek). Všem osloveným spolkům jsem položil stejných devět otázek:
- Kolikrát jste v minulé sezóně 2019/2020 vyjeli upravovat?
- Kolik dnů šlo v minulé sezóně ve vámi upravených stopách běžkovat?
- Stihli jste v minulé sezóně ve svých stopách uspořádat nějaký závod; pořádáte nějaký při příznivějších podmínkách?
- Kolik kilometrů stop upravujete během příznivých podmínek?
- Od jakého roku upravujete?
- Pamatujete tak špatné sněhové podmínky, jako byly v minulé sezóně?
- Když pominu čas členů věnovaný spolku zdarma, kolik vás stojí úprava stop v jedné průměrné sezóně?
- Chystali jste tehdy na (jak se později ukázalo špatnou) sezónu nějakou novinku, např. rozšíření vaší působnosti (délky upravovaných stop, atd.)?
- Víte o nějakém špičkovém sportovci, který k vám jezdí trénovat či závodit (když jsou podmínky dobré)?
S některými respondenty jsem telefonoval, s některými si psal. V mnoha
případech šlo o velice zajímavá povídání plná pozoruhodných
informací, ty nejzajímavější jsem se pokusil zachovat. Mnou sledované
části Česka jsem si čistě interně rozdělil na tyto zóny:
1 – Vysočina a její okolí
2 - Brdy a Podbrdí
3 – Jičínsko a Podkrkonoší
4 - Pražské (při vší úctě!) okolí
5 - Slavné české lesy-Slavkovský, Český, Černé
Pořadí není abecední, ale úplně náhodné také ne, každopádně je mé
subjektivní. Vítejte v mých srdečních oblastech, mezi které patří i:
Polánka
Polánka je přírodní park o rozloze 15,6 km čtverečných, který byste
mohli pro velké zjednodušení zaměřit v trojúhelníku mezi jihočeskými
Táborem a Mladou Vožicí a vysočinským Pacovem. K Vysočině se Polánka
sice velmi těsně (u obce Vodice) ale jen přimyká, je ryze jihočeským
územím v okrese Tábor. Jde o vrchovinu, kterou při pohledu z podobně
vysoké Vysočiny zřejmě vůbec nerozeznáte, ale trknout by vás mělo to,
že z Pacova, který sám o sobě je dost vysoko (615 m n.m.) jedete na Polánku
do kopce. Velmi dobře rozeznatelná je Polánka od Chýnova a při pohledu
třeba z Jistebnicka vám může přijít až impozantní. Možná málokdo by
čekal kousek na severovýchod od Tábora vrchy s nadmořskou výškou přes 700
m, nejvyšší je vrch Batkovy měří 724 m.
Jasným centrem oblasti je Hartvíkov. Je to jednak jediná obec ležící v
přírodním parku Polánka, druhak velice logické východiště cest, neboť
Hartvíkov nabízí velice příznivé sněhové podmínky (leží v nadmořský
výšce 650 m n.m.), velice profesionální úpravu stop, obří parkoviště
(které je zdarma) a krásné pohledy, protože Hartvíkov je prostě vizuálně
krásnou obcí.
Hartvíkov. Foto: archiv o.s. Polánka
Polánka má velice promyšlený koncept tras. Má jeden 22 km dlouhý lauf -
páteřní červenou trasu vedoucí ze severu ze Smilových hor (u Ml. Vožice)
přes Hartvíkov na jih do Chýnova (u Tábora). Tuto páteř na dvou místech
protíná větší z okruhů, 15 km dlouhý modrý, vedoucí z Hartvíkova přes
západně umístěnou poláneckou myslivnu zpět do Hartvíkova. Potom oblast
nabízí zelenou trasu z polánecké myslivny na Smilovy hory a několik
žlutých „propojek“. Zmíněné tři trasy (červená, modrá, zelená)
vedou z velké části přes vlastní přírodní park, tedy přes les, což
může být i výhoda, ale aktuálně není, protože kvůli kůrovcové
kalamitě lesáci těží dřevo ve velkém a tudíž lesní cesty prohrnují.
O.s. s tím dokáže pracovat, zajedno o tom informuje na webu, zadruhé má v
rukávu připraveny dva skvosty: Hartvíkovský a Jarní okruh, které jsou oba
mimo les. Ten Hartvíkovský je nepřehlédnutelný, je to širokánská, 4 km
dlouhá pista s dvěma klasickými stopami a velmi komfortním pruhem na
bruslení mezi nimi. Jarní okruh je naopak upraven jen na klasiku, začíná na
rozcestí Rybník Louky (1 km od Hartvíkova) a pokračuje na Vodici – Bydlín
– Nad Domamyšlí – Rybník Louky. Měří 10 km a skýtá hezké výhledy
jak na vlastní Polánku, tak na blízkou Vysočinu, konkrétně nevyšší horu
pacovské části Vysočiny, impozantní Stražiště (744 m n. m.).
Výhled z Jarního okruhu na majestátní krásku, nejvyšší horu
pacovské části Vysočiny Stražiště (744 m n.m.)
Já jsem zásadní kus Jarního okruhu využil pro cestu z Hartvíkova do
Františkova, abych vyzkoušel i alespoň kousek zelené trasy, konkrétně
úsek Bydlín - Pojbuky. Tento úsek je velice zábavný, začíná docela
technickým sjezdíkem a následuje brodění potoka, protože nový mostek
zatím není postaven. Když už jsme nakousli potok, tak jen pro zajímavost:
Polánka je významné rozvodí, pramení zde (Vlašimská) Blanice a Trnava
(Trnávka). U vrchu Batkovy (nejvyšší vrchol Polánky) u obce Blanička
pramení jak Blanice, která se po 60 km severního kurzu vlévá u Českého
Šternberka do Sázavy, tak Trnava, která se po 56 km východním směrem
vlévá v Želivě do Želivky. Obě povodí jsou v krásné krajině
Podblanicka, resp. v pacovské části Vysočiny a obě jsou inspirací pro
krásné výlety.
Zpět na Polánku. Všechny trasy kromě Hartvíkovského okruhu (který nelze
nenajít) jsou značeny dle standardu KČT jako zimní lyžařská cesta, na
rozcestích jsou zcela luxusní mapky, na těch větších pak i kompletní mapy
celé oblasti.
Foto velké mapy z velkého rozcestí (poznámka-zde nejsou „žluté“
trasy žlutě)
Foto malé mapy dostupné i na malých rozcestích
O.s. Polánka má navíc přehledný web, na kterém najdete jak detailní
informace o úpravě stop, tak velice zdařilou mapu.
Sněhové podmínky
Anketní otázky mi po minulé sezóně zodpověděla telefonicky ing. Ludmila Dvořáková, předsedkyně o.s., v tomto smyslu: V sezóně 2019/2020 upravovat nevyjeli, protože nešlo lyžovat. Závody tím pádem nepořádali, ale pravidelně pořádají Polánka Cup. Délka stop během standardní zimy je zhruba 80 km. Upravují od roku 2009 a horší zima prý překvapivě byla, sezóna 2015/2016 byla asi ještě horší. Náklady jsou 30 000 – 60 000 Kč za benzín a odměny skútrařovi; skútr je totiž hlavní stroj, rolbu nemají. Hlavní změnou byla změna webu, o nikom zvlášť známým, kdo by se proháněl jejich stopami, neví.
Letos je naštěstí situace zásadně lepší. Podle webu polánečtí
upravují už od 6.1.2021. Rozhodně před návštěvou Polánky doporučuji
návštěvu jejího vymakaného webu kvůli aktuálním informacím o stavu stop
a sněhu (jsou opravdu velmi aktuální!), zde popsaný stav dávno platit
nemusí, ale snaží se alespoň o popsání rozdílu mezi trasami, když v
Hartvíkově bylo cca 15 cm sněhu. U Hartvíkovského a Jarního okruhu se v
případě těchto sněhových podmínek o lyže nebojte. U tras vedoucích
přes les nezapomeňte, že zde vládne příroda, takže i zvířata, po ní
myslivci a lesníci (první část zvířat chrání a druzí následky
řádění jiné – kůrovce – mohutně odstraňují), takže my jsme tu
logicky až čtvrtí v pořadí.
Co by za tak krásný rozcestník jinde dali. Tady naopak před něj dali
dřevo... Ale chápu, kůrovec je opravdu surovec
Takže přes les to jednoznačně chce (alespoň letos) béčkové lyže a na
mnou projetý úsek Bydlín – Dolní Světlá – Přední Martínek –
Olšiny – Františkov za uvedených podmínek určitě béčkové až
céčkové – jsou místa, kde je sice stopa po louce, ale nemálo míst je
přes různé mezičky nebo ne úplně dokonalé průseky. Ale myslím, že ta
trocha kličkování a případného přenášení za průzkum tras mimo okruhy
stojí za to, protože tato trasa je opravdu pestrá a krajina nádherná.
O.s. Polánka někdy najíždí stopy i u obcí Oldřichov, Moraveč a Slapsko (na SZ od Ml. Vožice) a ve Stojslavicích (přilehlých „cílovým“ Smilovým Horám). Schválně píši „někdy“ a ne „při dobrých sněhových podmínkách“, protože v případě Stojslavic je to obráceně. Při dobrých podmínkách tam a špatných na propojení Smilových Hor s Polánkou se upravuje dislokovaný okruh Stojslavice (kolem Hůrky) – Smilovy Hory, což předpokládá, že se tam musí skútr převézt, což letos nastalo jen jednou. Když podmínky propojení Smilových Hor s Polánkou umožňují, tento dislokovaný („stojslavický“) okruh se neupravuje. Zkrátka, o.s. usiluje o to, aby i v jeho relativně odlehlé členské obci měli co nejlepší lyžování.
V mapě tras najdete i úsek Horní Kouty – rozcestník Doubí (kudy již
prochází páteřní červená na Rodnou či Pojbuky), ale ten se neupravuje,
je to hodně do kopce, ale zajímavé jsou okolnosti jejího vzniku. Horní
Kouty mají areál sjezdového lyžování, takže idea byla, že (cituji)
„část rodiny sjezduje a část jde na běžky“ a další silnou
motivací pro napojení na Polánku byla existence kouteckého bufetu, jakožto
zřejmě jediného v oblasti.
Mapa areálu Horní Kouty
Vleky v Horních Koutech
Minule jsem chválil, jak skvěle dostupné hromadnou dopravou je Strašicko.
Polánka je naprostý opak. Nikdy se mi nepodařilo najít jakékoli víkendové
spojení hromadnou dopravou tak, abych dojel z Prahy k některému východišti
poláneckých cest s výjimkou Chýnova. Podle mne právě tam je jediné
slušné (ba komfortní) spojení vlakem z Tábora, z Chýnova je to do
Hartvíkova po červené polánecké jen 6 km. Jenže tato cesta je samozřejmě
poměrně nízko položená (Chýnov má nadmořskou výšku 488 m n. m.),
takže při problémech se sněhem zde ty problémy čekejte dvojnásobné a na
úpravu automaticky nespoléhejte. Cestu jsem vyzkoušel, 13. 2. byla zcela
sjízdná až na tento interesantní úsek mezi Hořickým křížem a Dolními
Hořicemi:
No pasarán...
Jinak je ta cesta dalším z hezkých míst, odkud jsou pěkné výhledy,
tentokrát na Táborsko, i kvůli tomu a převýšení z Dolních Hořic mi
nakonec těch pár set metrů pěší chůze vůbec nevadilo.
Polánku mohu doporučit jak těm, co žijí se stopkami a wattmetrem (pro ně
je ideální Hartvíkovský okruh), tak těm, kteří se rádi kochají pestrou
krajinou a nevadí jim ztráta rychlosti nebo nutnost přenášení
problematických míst (např. na zelené trase u Pojbuk). Polánka (a
jistebnické Čertovo břemeno) pro místní znamenají volbu číslo jedna,
protože do hor (na Šumavu) je to např. z Tábora okolo 120 km. Mně osobně
na Polánce navíc odnepaměti okouzlovala ta poetická jména obcí: Blanička,
Bradáčov, Hartvíkov, Rodná, Bouřilka, Vodice, což také nemají všude.
Tak přijďte pobejt!
Poděkování
Děkuji paní Ludmile Dvořákové, předsedkyni o.s. Polánka, která
trpělivě opravila (doufám, že veškeré) nepřesnosti, které jsem při
návrhu článku páchal (přece jen nejsem z Polánky, nýbrž přespolní...),
a navíc mne (i dříve, nejen teď) informovala o nemálo zajímavostech
ohledně úpravy stop a fungování sdružení. Díky, držím palce.
