Jela jsi BLINK festival poprvé? Co tě na něm zaujalo?

Byla to má první zkušenost s Blink festivalem. Vše bylo stále ovlivněné Covid-19, takže se neuskutečnil závod ve městě, ale na kolečkové dráze bez fanoušků. Velmi se mi líbí myšlenka, že se sjedou nejlepší lyžaři na jedno místo. V létě je více času a tak týmy zůstávají i déle a je možné se více poznat a absolvovat společné tréninky.


Myslíš, že je dobré pro každého závodníka změřit síly mezi elitou i v létě?

Je to skvělý ukazatel aktuální formy. Musím se na to však dívat s odstupem, jelikož někdo trénuje v daném období více a může být v únavě a opačně. Takže se nesmí, jak se říká ,, usnout na vavřínech‘‘.


Zúčastnila ses dvou závodů na kolečkové dráze. Nechtěla bys někdy zkusit také výjezd Lysebotnopp?

Absolvovala jsem dva závody, kde po prologu dlouhém 2,5 km následovala stíhačka na 10 km klasicky, což mě z tréninkového hlediska přišlo velmi zajímavé. Pohyb ve skupině, nástupy a sjezdy. Dle mého názoru tohle v Čechách chybí, proto jsem zvolila tento závod. O výjezdu jsem uvažovala, jelikož se cítím komfortně ve výjezdech, ale bylo by to příliš po tréninkovém kempu v Livignu.


Liší se hodně sprinty na lyžích a kolečkových lyžích? Nebojíš se jít na asfaltu více do kontaktu?

Nejvíce odlišnosti cítím v délce lyží. Jelikož jsou kolečkové lyže krátké, lze být více v kontaktu než v zimě. Na asfaltu se nebojím, ale samozřejmě neriskuji tolik jako na sněhu.


/Foto: Bóša/


A co samotné závody, jak hodnotíš své 8. místo ve sprintu a 13. z prologu?

Hodnotím své umístění kladně. Samozřejmě po shlédnutí záznamu ze závodu vím, kde jsem mohla jet takticky lépe a do finále se probojovat. Dráha byla celkem úzká a na taktice velmi záleželo. Ve stíhacím závodě se jelo od začátku velmi rychle, ale po prvním kole se udělaly skupinky a bylo skvělé jet v kontaktu. Jediné co mě mrzí, tak jsem chtěla vyhrát svou skupinu, což by mi vyneslo lepší umístění, ale to se mi nepovedlo, jak jsem si představovala.


Zůstala jsi po závodech v Norsku. Tvůj přítel také závodí ve Svěťáku, sice není Nor, ale hodně času v Norsku tráví a má i norského trenéra. Myslíš, že vaše vzájemná podpora a motivace nese ovoce? Můžete občas trénovat spolu?

Ano, konečně jsem mohla v Norsku zůstat a trénovat zde ve skvělých podmínkách. Rozhodně v tom vidím pozitivum, jelikož mohu vidět jiný přístup a rozšířit si své obzory. Skvělé je, že spolu můžeme trénovat pořád. Já používám rychlejší kolečkové lyže a tak stačím i klukům.


Nabízí Norsko o dost lepší tréninkové podmínky, než jsou u nás nebo jde spíš o norskou filozofii, kdy tam prakticky všichni žijí běžkami?

Řekla bych, že je to celkově o nastavení mysli. Pro norské lyžaře je velmi těžké dostat se do reprezentace, jelikož je tu každý druhý běžkař, a to je pro ně velká motivace. Především mají skvělý systém, již od dětského věku, a to je dělá nejlepšími. Podmínky jsou zde lepší především v zimě, ale v létě je to téměř podobné, pouze kolečkové dráhy stavějí těžší, se svěťákovým profilem.


Myslíš, že se norský trénink liší od našeho? Přebíráš do svého tréninkového plánu nějaké norské tréninky?

Myslím, že celkově jsme se začali přibližovat k severskému systému, jelikož u nás působil Fin Ilka Jarva jako hlavní trenér. Já osobně se zajímám o norské tréninky již přes dva roky, jelikož mám možnost být více v Norsku a znám se osobně s trenérem Britů. Občas mi dává nějaké tipy, za což jsem nesmírně vděčná.


Jeden z tvých loňských tréninků mě opravdu zaujal, jela jsi na kole napříč Českou republikou od polských hranic až k rakouským, celkem 260 km. Jak tě to napadlo? Myslíš, že tě tento typ tréninku také může posunout?

K tomuto výletu se váže dlouhý příběh. Napadlo mě to s kamarádem, když jsme zrovna seděli v kavárně. Bylo covidové období, a tak jsme museli zůstat v Česku. Cílem bylo prozkoumat, zda se dají již překročit hranice. Chtěli jsme jet něco, co nám nezabere moc času, proto tento výlet v jeden den. Nikdy jsem neabsolvovala nic tak dlouhého, tím myslím 11 h tréninku v kuse. Myslím, že to rozhodně může změnit vnímání zátěže, protože pak mi každý trénink přišel krátký. Ale funkčně mě to zničilo na dva dny.


Máš v hlavě ještě nějakou výzvu?

Nespočetně! Nejvíce koketuju s dlouhým výletem v Norsku na lyžích. Dlouhý přejezd, který bude trvat několik dní a přespat vždy v nějaké chatě a další den pokračovat. Nevím přesně kolik km mohu zvládnout, ale takových 600 - 700 km za týden bych chtěla zkusit zdolat.


/Foto: Archiv Kateřiny Janatové/