Závod na 4x5 km žen nabídl natolik působivý souboj, že tentokrát budeme větší prostor věnovat jemu, ale dostane se samozřejmě i na další pohádku z pandina kožíšku.

V Čang-tia-kchou nasněžilo, což není pro tuto oblast úplně typický obrázek, ale Hry tak konečně získaly zimní ráz. Norka Tiril Weng si v balíku jedoucích závodnic na zhruba 3. km ustlala a přes ní přepadla Lotyška Patricija Eiduka. Obě to stálo několik sekund ztráty, Tiril nakonec předávala se ztrátou 27.1 s jako osmá, Patricija s +59 s jako jedenáctá. Na dalším průběhu si ukážeme, jak se tyto dvě štafety liší z hlediska složení a tím pádem i konečného umístění.

Ruska Julia Stupak už měla na prvním úseku náskok až 16 s, ale Nataliji Něprjajevě předávala s náskokem jen +1,5 s na Němky, kde druhý úsek běžela Katharina Hennig. První úsek skvěle sedl japonské veteránce (41leté) Masako Ishida, která předávala třetí se ztrátou jen 12.3 s. Jako čtvrté předávaly Finky +19.8 s, páté Švédky +19.8 s. Terka Beranová předávala Petře Novákové se ztrátou 2:47 s jako 17., za ní už jen Ukrajinky. Jelikož Japonky nemají další nadprůměrnou závodnici, od této chvíle se už jen propadaly, už na 6. km byly až osmé. Do trháku šla Něprjajeva a Hennig, udržovaly si náskok okolo 20 s.

Okolo 7,5. km Norka Therese Johaug konečně sjela pád své kolegyně a Norsko se dostalo do hry o medaile. Katharina Hennig uthla Něprjajevu a předávala Victorii Carl s náskokem 4.3 s. Na druhé předávce byly třetí Norky se ztrátou +22.8 s, čtvrté Švédky +25.0 s, páté Finky +25.5 s, my stále 17., což v tu chvíli bylo poslední místo, protože Ukrajinky byly LAPeny, tedy předjety o kolo. Na třetím úseku hned v prvním bruslařském okruhu Ruska Tatiana Sorina zpět vzala vedení pro Rusky, Němka Victoria Carl se střídavě přibližovala a vzdalovala. Uprostřed 3. úseku měly obě cca 20sekundový náskok na trojici pronásledovatelek Fridu Karlsson (SWE), Kerttu Niskanen (FIN) a Helene Marie Fossesholm (NOR). V dolíku před stadionem se vedení prohodilo (1. Carl, 2. Sorina), ale hlavně Finka s Norkou odpáraly Švédku. V tu chvíli bych si na Švédsko nevsadil, zvláště když na předávce předávalo páté (+35.6 s), zatímco Norsko třetí (+14.7 s). Mezi nimi čtvrté Finsko (+18.1 s). Do posledního úseku vyjížděla první Němka Sofie Krehl s náskokem 5.3 s na Rusku Veroniku Stěpanovu. Posledním otazníkem bylo, zda dokáže se ztrátou Američanek něco udělat Jessie Diggins, která přebírala šestá se ztrátou 57.6 s na Německo a 42.9 s na průběžně třetí Norsko.

Naše Katka Janatová do toho na třetím úseku kopla a po 8. běžeckém času předávala Petře Hynčicové na 16. místě, které začal boj o zminimalizování škod. Oproti tomu na čele závodu na km 17.5 (tedy na vjezdu do posledního okruhu) byla Němka stále ještě první, ale Ruska hned za ní (+1.5 s), třetí Norka Ragnhild Haga (+19.6 s), čtvrtá v závěsu Finka Krista Pärmäkoski (+20 s).

Zásadní moment nastal na 18. km, kdy se Švédka Jonna Sundling spolu s Kristou Pärmäkoski přehnaly kolem Norky, kterou utrhly a to byl konec norských šancí na medaili. Vytvořily se tak dvě skupinky, kdy v té vedoucí v nejdelším stoupání Ruska utrhla Němku, na vrcholu stoupání (km 18.5) měla náskok 5.3 s, na Švédku s Finkou pak 18 s. Ruska trpělivě hlídala náskok, až do cíle měla Švédku s Finkou pořád 18-20 s za sebou. K menšímu dramatu zadělala Němka, která nakonec před oběma udržela náskok zasloužený, ale jen 2.5 s. Jessie Diggins pochopila, že je neřešitelné předjet kohokoli, a už si jen pohlídala, že ji nedojede Švýcarka, takže USA dojely zcela osamoceně (minutu za Norskem, minutu a půl před Švýcarskem) šesté.

Pohled do výsledků ukazuje, že na 3. úseku běžící (a již zde představovaná) Italka Martina Di Centa měla ze všech Italek nejmenší ztrátu na vedoucí závodnici a to jen 47.5 s, takže dost možná mi to s tím odhadem, kdo bude příští italská hvězda, vyjde.

K pozoruhodné situaci došlo u našich děvčat. Na třetím úseku běžící Katka Janatová měla (stejně jako po ní běžící Petra Hynčicová) 8.běžecký čas, jenže díky na třetím úseku asi relativně konzistentněji jedoucím soupeřkám předjela jen Kazachstán. Petra s o fous horším běžeckým časem pokosila hned tři štafety: Lotyšky, Estonky a Polky. Na konci článku se dozvíme proč.

Některé země samozřejmě bojují s tím mít vůbec koho postavit do štafety. Povšimněte si, že štafetu nepostavilo např. Rakousko, Slovensko, Rumunsko, Litva, Bulharsko. Nemějte mi za zlé, že tu opět vytáhnu již vyprávěný příběh lotyšsské biatlonistky a běžkyně Baiby Bendiky, ale on se nejen opakuje, ale ještě vylepšuje.


Baiba Bendika: trefa do černého (nejen v biatlonu). Foto: Facebookový profil B.B.

V rozhovoru s ní jsme si ukázali, jak Baiba zdárně kombinuje účasti ve SP či na MS v biatlonu s během na lyžích. Když byl patrný její běžecký talent, bylo téměř jisté, že Baibu běžci v nouzi využijí možná i na olympiádě. Baiba je primárně biatlonistka, takže bojovala 7.2. v biatlonovém individuálu na 15 km, byla 59. (+6:57.6, 1+3+0+2). V biatlonovém sprintu na 7,5 km konaném 11.2. byla 50. (+2:36.4, 1+2). Takže sice vynechala skiatlon, běžecké sprinty i desítku klasicky, ale v popisované běžecké štafetě jsme ji 12.2 už mohli vidět a to v plné kráse.

Na 3. úseku Baiba přebírala na 15. místě se ztrátou 3:08 na vedoucí Němky. Na svém úseku měla 7. nejlepší běžecký čas a předávala jako dvanáctá. Před ní a po ní běžící týmové kolegyně Kitija Auzina resp. Samanta Krampe měly shodně 17. čas, tedy poslední, protože 18. Ukrajina byla předjeta o kolo už po 1. úseku. Samanta bohužel nejen neudržela krásnou 12. pozici, ale poté co na svém úseku spáchala ztrátu +4:12.0, se nechala předjet Francií, Českem, Polskem, Kazachstánem a Estonskem a přivezla Lotyšsko na poslední pozici. Individuální ztráta na čtvrtém úseku se sice počítala podle superrychlé Jonny Sundling, která úsek prolétla za 12:24.8 min, ale manko 4:12 min je prostě opravdu přílišné. Kdyby Lotyšky na tomto úseku měly závodnici, která by sice nebyla běžecky na úrovni Patricije Eiduky a Baiby Bendiky (které na svém úseku na nejlepší ztratily jen 59.5 resp. 41.4 s), ale byla by „jen" podprůměrná, třeba jen s mankem 2,5 minuty (jako pomalejší z Polek či Kazašek), mohla by lotyšská štafeta být na 12. nebo 13. místě, tedy v boji s námi. Chvíli jsem si myslel, že to obří manko Samanta spáchala při vědomí, že se již o nic nejede a závod jen dojížděla bez motivace a obav z předjetí o kolo, ale tak to nebylo - poslední tři štafety byly v cíli srovnány do 5.2 s, takže ona s tímto časem finišovala...

I přes tato možná až příliš tvrdá data těmto závodnicím patří můj obrovský respekt a obdiv, líbí se mi to odhodlání, s jakým se ony i realizační týmy statečně perou s realitou a snaží se postavit štafetu doslova za každou cenu. Zde za cenu toho, že dva úseky běží velmi pomalé závodnice a celé to zachraňuje biatlonistka. Tuším, že si Baiba touto pomocí běžeckému týmu splnila další sen a určitě tím neřekla poslední slovo.

Výsledky štafeta žen 4x5 km
1. ROC (Julia Stupak, Natalija Něprjajeva, Tatiana Sorina, Veronika Stěpanova) 53:41.0
2. Německo (Katherine Saeuerbrey, Katharina Hennig, Victoria Carl, Sofie Krehl) +18.2
3. Švédsko (Maja Dahlqvist, Ebba Andersson, Frida Karlsson, Jonna Sundling) +20.7
4. Finsko (Anne Kyllönen, Johanna Matintalo, Kerttu Niskanen, Krista Pärmäkoski) +21.2
5. Norsko (Tiril Weng, Therese Johaug, Helene Marie Fossesholm, Ragnhild Haga) +28.8
6. USA (Hailey Swirbul, Rosie Brennan, Novie McCabe, Jessica Diggins) +1:28.2
...
13. Česko (Tereza Beranová, Petra Nováková, Kateřina Janatová, Petra Hynčicová) +5:51.6
...
17. Lotyšsko (Patricija Eiduka, Kitija Auzina, Baiba Bendika, Samanta Krampe) +7:39.6