Souboj parafínů - Swix HF10 Black Wolf vs. Holmenkol Matrix Black/Yellow

<p>Protože Holmenkol nemá standardně nízkofluorové vosky, postavili jsme proti němu vosk vysokofluorový. Původní plán byl změněn z důvodu vysokých teplot a absence načatého adekvátního vosku od Skigo, tedy z cenových důvodů byl zvolen soupeřem Swix HF10 Black Wolf. Přísady, obvykle na bázi molybdenu, ve voscích způsobují lepší vlastnosti na špinavém sněhu.</p>
Odkaz na článek

Zdar, testy jsou ok. Můžete do tabulky pro příště přidat ještě p hodnotu testu. Tři měření je dost málo a třeba u testu swix vs. holmes je p víc jak 0.5… tudíž se skutečně nedá tvrdit, že swix jel za daných podmínek lépe…

>> cer_vit, 10. 01. 2012 10:30:58

Ahoj, děkuji za reakci, na kterou jsem čekal už když jsem rozhodl o finální formě testů.

Doufám, že i laikovi je zřejmé, že rozdíl „2%“ je natolik malý, že se nedá o vítězi testu s jistotou rozhodnout. P-hodnota mu stejně nic neřekne a ten koho to zajímá si ji dopočítá, nemáme ovšem aspirace na vědecké publikování výsledků a proto je tomu uzpůsobena i forma výstupu.

Pokud bychom chtěli měřit maximálně objektivně, bylo by to dosti pracné, a časově i finančně dost náročné. Například by bylo zajímavé měřit také rychlost v různých úsecích trati, ale to již s sebou nese mnohem vyšší nároky na vybavení, přípravu i vyhodnocení testu – navíc ale musíme jezdit stejnou stopu, což zase vnáší další prvek neobjektivity – ač při klasické technice by to nevadilo.

Více měření jsme s Ondrou dost dlouho diskutovali, ale shodli jsme se, že u více jízd už bude trať ke konci ujetá a rychlejší a objektivita se opět začne vytrácet. Naše testy nemají za cíl určit nejlepší vosky za každou cenu, ale spíš najít ty výrazně dobré a výrazně špatné, k čemuž je myslím vypovídající hodnota dostatečná.

OK, jasné. Zvyšovat počet měření nedává smysl, s tím souhlasím. Právě proto jsme myslel p hodnotu jako další informaci do mozaiky a to jestli je rozdíl mezi průměry “již dostatečný” při daném počtu měření a rozptylu.

Testování “na dojezd” je vůbec diskutabilní – může rozhodovat chování při malé rychlosti, která při reálné jízdě vůbec nenastane, dál stačí když foukne a jseš dva metry jinde… atd. Dávám přednost testování se sparingem podobných tělesných parametrů ve sjezdu – po vyrovnání rychlostí, které lyže odjedou rychleji. Má to taky své mouchy, ale je to hned hotové, můžeš jet po manšestru a ne ve stopě atd. Akorát musím mít toho sparinga po ruce:o)

Nechci působit jako kverulant. Nic není dokonalé a myslím že výsledky testů, které zveřejňujete jsou super. Ale nedá mi to a vznesu ještě jeden dotaz k metodologii. Jak pracujete s rozdílem mezi páry lyží které používáte při testu? Máte dva páry u kterých jste otestovali, že “jedou stejně” nebo to neřešíte? Je zřejmé, že struktura, tvrdost atd. můžou samy o sobě hrát nezanedbatelnou­ roli.

>> cer_vit, 10. 01. 2012 13:40:10

Vítku(?),

těch vnějších vlivů jsme si samozřejmě vědomi a děláme vše pro jejich minimalizaci (např. vajíčko, závětří). Ne vždy to ale jde na 100% (např. turisti v Jakuszycích v posledním testu na nás moc ohledy nebrali).

Rychlost je velmi obtížně měřitelná – potřebuješ fotobuňky, stopky nejsou na tuhle vzdálenost dostatečně přesné. Líbilo by se mi to, ale vzhledem k ceně a času to je v současnosti bezpředmětné.

Máme otestované dva páry lyží, které mají stejnou strukturu a na stejném parafínu při několika různých podmínkách dosáhli prakticky stejných výsledků v tomto testu (rozdíly v řádu centimetrů, občas vyhrál pár číslo jedna, občas pár číslo dva). Lyže tedy bereme jako totožné.

Hráli jsme si i s myšlenkou přeparafínovávat jedny lyže na místě, ale zvítězila jednoduchost a publikování více testů.

Každá metodika testování lyží se dá napadnout a věř, že jsme probrali mnoho možností. Změně se nebráním, ale zase nechci měnit metodiku každý měsíc.

Trochu jsem přepsal závěr toho testu, aby to nepůsobilo tak jednoznačně.