Předesílám, že jejich otázky a ohledy chápu. Mnohdy jde o starší běžkařské matadory, jichž si pro spoustu nejen lyžařských věcí vážím a respektuju jejich zájem o něco nového. Běžně přemýšlí o tom, udělat si radost moderními (nejčastěji skinovými) lyžemi, které u mě vidí; jen z nejrůznějších důvodů chtějí zůstat ve svých starých systémech vázání a zejména bot. Rozumím jim: pocházejí – jako i já – z bipolárního běžkařského světa o dvou srozumitelných, nekomplikovaných typech vázání (pokud nepočítám ty ještě starodávnější verze před nimi). Současný stav na trhu se pro některé zdá být natolik zkomplikován, že to ovlivňuje jejich chuť pořídit si něco nového. To není dobře pro lyžování ani pro ně.


Přirozeně, neptají se mě jen starší ročníky (to snad jen ty mladé snáz odbydu). Bez dalších řečí, následuje souhrn otázek, které o vázání dostávám a na které jsem vždy odpovídal takto:


Je nové vázání kompatibilní s botou NNN?

Ano, je. Stejně jako nové vázání Salomon ProLink bude vázání Turnamic fungovat s jakoukoli botou NNN (a novými systémy Turnamic a ProLink).


Je nové vázání kompatibilní s deskou NIS?

Zde je první z komplikací – není! Systém Turnamic má vlastní IFP desku ve stylu NIS, která je přilepená k lyži. Turnamic se nasazuje stejně jako vázání NIS, velmi jednoduše se zpředu vsune do IFP desky poté, co si nastavím velikosti patní části vázání. Poloha vázání Turnamic je nastavitelná v úsecích po 5 mm, stejně jako u systému NIS, a to ve stejném rozsahu nastavení. Turnamic nevyžaduje žádný nástroj, k lyži se připevní ručně.

Aby bylo jasno, všechny nové lyže Fischer i Rossignol (přinejmenším ty závodní a sportovní) jsou automaticky dodávány s deskami vázání Turnamic a vyžadují vázání Turnamic (typicky se prodává už v sadě s lyží). Na tyto desky Turnamic nelze nasadit vázání NIS!


Můžu si na nové lyže s deskou Turnamic namontovat své staré šroubovací vázání SNS?

Stručná odpověď zní ano. Lyže jsou stále vyráběny s konstrukční podporou pro šroubování. Kvůli mezeře v systému desek nebude mít prostřední vrut na vázání SNS pod sebou nic, ale jednoduchá podložka to spraví. (Píšu o tom, protože jsem takové řešení už viděl na sněhu, a onoho lyžaře na takto upravených lyžích potkávám každou zimu, takže toto jeho zčásti improvizované řešení je funkční.)


(Foto: Fischer Sports GmbH)


Má systém Turnamic nějaké zřetelné výhody?

Mým základním požadavkem na vázání je, aby drželo botu na lyži a bylo bezproblémové. Vázání Turnamic takové je. Nastavitelná poloha stanovená systémem NIS je velmi užitečná a Turnamic nabízí podobnou funkčnost. Montáž vázání je triviální, nejjednodušší ze všech systémů. I ovládání zapínání bude u Turnamicu pro většinu uživatelů pravděpodobně jednodušší než u vázání Rottefella, kde se zejména v mokrých a zmrzlých podmínkách prokřehlé prsty nejednou perou s vertikálním způsobem otevírání. U Turnamicu se přední páčka otočí do libovolné strany mnohem snáze, snadno se uchopí i ovládá, a to i slabými prstíky dětí.

Co se týče výkonu na sněhu, ve vázání Turnamic se mi lyžuje stejně dobře jako v jiných systémech (jako dítě jsem začínal v divokých lesních terénech LOBů na rozviklaném trojzubci a podpatěnce, která nefungovala, takže už těžko můžu být někdy lyžařsky nespokojený). Myslím, že turnamicový elastomerový flexor je o něco měkčí než standardní střední flexor na vázání Rottefella, což umožňuje, aby špička lyže trochu plavala, díky čemuž jsou lyže pod nohama pocitově lehčí. Kromě měkčího flexoru nevnímám žádný další rozdíl.


Má systém Turnamic nějaké nevýhody?

Myslím, že ne – osobně o žádných nevím. Není divu, vývoj posledního řešení v řadě typicky vychází z průkopnictví svých předchůdců, využívá jejich silných míst a vylepšuje ta slabší.


Takže žádné velké výhody, žádné nevýhody… proč tedy nový systém?

Nechám stranou katalogové proklamace obou značek (sice jsem je nečetl, ale bezpochyby existují). Osobně si myslím, že jde striktně o obchod. Výroba vázání stojí velmi málo a prodává se za nesmyslně vysoké částky. Je to část odvětví, ze kterého jsem osobně rozčarovaný a uráží všechny na straně spotřebitelů (kdyby obor skutečně chtěl, máme sjednocenou normu vázání jako sjezdaři a žádné zmatené laické začátečníky, ale po hříchu i běžkařské veterány).


Marže na vázání jsou obrovské a vyřazením původního dodavatele Rottefella z dodavatelského řetězce vydělají Fischer a Rossignol na vázání více peněz. Zajistí si také, že jejich vázání půjdou na odbyt. Bezpochyby se vše děje v souvislosti s vypršením patentové ochrany Rottefelly – ve stejné době vzniklo i hybridní řešení ProLink od SNS.

Jistý potenciál se do budoucna možná skrývá v podrážkách obuvi, pro jejichž výrobu budou mít Fischer i Rossignol větší flexibilitu při navrhování a stavbě bot; nyní si mohou vyvinout a vyrobit doslova to, co chtějí. Dřívější licence je nutila pracovat s podrážkami Rottefella (poté, co Fischer ještě dřív přešel od licenčního SNS), což znamenalo nezanedbatelné omezení. Nyní mají obě značky plnou svobodu v designu, anatomii, fittingu a výkonnosti svých bot – a popravdě, už dnes je to zejména na jejich produkci nejvyšších řad znát.