Článek vyšel v časopise NORDIC 61 (leden-únor 2023/24).



Rady až skoro pokyny, jak si vybírat (a následně koupit) běžecké lyže, nechybí v naší magazínové rodině SNOW & NORDIC zkraje sezóny v žádném z ročníků, včetně letošního. Pravidelně v nich však oslovujeme laického, obvykle nového zájemce o svět úzkých lyží. Takový má typicky nulové či velmi malé znalosti a praktické zkušenosti a oplývá adekvátně nízkou argumentační asertivitou, když dojde na interakci s prodávajícím, jehož rozkaz zní pelíškovsky jasně: „doporučit“ mu, co je zrovna skladem. Čímž se náš milý zlatý stává do velké míry odzbrojenou obětí svého všeznalého prodavače, bez ohledu na to, co si kde chytrého načetl.

Na tomto přeci jen běžkařsky vyspělejším a poučenějším místě chci zdejší publikační prostor využít odlišně a snad líp: podívat se očima přiměřeně zkušeného, nezávislého testéra na pokročilejší aspekty výběru pro nákup (nikoli tedy pokorně vděčné fasování) závodních topmodelů běžek – na kterých se rádo vozívá čím dál větší množství lyžařských fajnšmekrů, ať závodících či ne. Třeba takový pohled přes rameno přijde někomu vhod a podnítí jeho vlastní lyžařské uvažování.


Mantra fittingu

Když je řeč o prodavačích a prodejnách, moderním zaklínadlem mnohých z nich je „ski fitting“, tedy nalezení běžky „na míru“ lyžaře. Což v praxi znamená vcelku tradiční zohlednění statických vlastností lyže měřených v závislosti na tělesné hmotnosti běžkaře. Někdy prováděné na flextesteru, jindy na flexdesce nebo pomocí nějakého papírového testu.

Nic proti tomu – jen s výhradou, že zde celý výběr běžecké lyže zdaleka nemá končit. Každá lyže (čímž od nyní míním závodní běžeckou lyži) má i své dynamické vlastnosti. Běžecké lyžování je aktivita založená na pohybu a různí lyžaři mají různé způsoby pohybu. Dynamické vlastnosti lyží hrají mnohem větší roli ve vhodnosti pro daného lyžaře než jakákoli naměřená statická hodnota.

Není celá tato „dynamická“ hantýrka spíše doménou světového poháru než regionálního závodění a výkonnostního sportu? Naprosto ne! Profesionální sportovci (a aspirující mladí sportovci) jsou velmi přizpůsobiví a dokážou modifikovat své lyžování tak, aby využili téměř jakoukoli platformu. Pro ně jde o zcela automatický proces – všichni, kteří kdy ve své vrcholné formě soutěžně lyžovali, dobře ví, o čem píšu. Ale ti z nás, kteří jsou méně zkušení, nebo možná už trochu starší, možná mají nějaká fyzická omezení atd. – to my jsme ti pověstní staří psi, které je darmo učit novým kouskům. Zatímco nabušení profíci mohou naskočit na jakoukoli lyži a donutit ji pracovat co nejlépe, většina z nás může mít obrovský prospěch z lyží, které fungují v souladu s pohybovými vzorci, které jsme si během let vytvořili a vtiskli do své neurologie.


Jinakosti lyží

Abychom porozuměli dynamickým vlastnostem lyží a jejich rozdílům, je třeba pochopit, jaké faktory se na vlastnostech lyží podílejí. Složení materiálu a tvar (v příčném a podélném profilu) jsou hlavními rozdíly mezi jednotlivými značkami. V rámci značky a modelu se tyto materiálové vlastnosti liší podle délky – každá délka je v podstatě úplně jiný objekt. Tyto materiálové rozdíly určují tuhostní profil lyže (tuhost materiálu po celé délce lyže), torzní tuhost lyže a tlumicí vlastnosti lyže (rychlost materiálu při odrazu a vibrační vlastnosti materiálu). V rámci stejného modelu a délky jsou všechny kusy materiálově stejné (ve formě finálně spárovaných lyží však ne zcela).

Pokud někdy uslyšíte nějakého dobrého lyžaře přísahat na nějakou konkrétní lyži, obvykle za tím budou právě tyto materiálové vlastnosti. Abychom mohli vnímat rozdíly mezi jednotlivými lyžemi v rámci značky a modelu, musíme se podívat na prohnutí. Prohnutí je specifický tvar klenby lyže v klidovém stavu a určuje, jak a kde se lyže při zatížení deformují – včetně základních věcí, jako je rozkročení špičky, ale i pokročilejších (a důležitějších), jako je napětí materiálu, úhly uvolnění, délka styčných ploch a progrese prohnutí. Zde se výběr jednotlivých lyží stává uměním. Věci znalý lyžař si nekoupí lyži, dokud si ji vlastnoručně dosyta nepromačká. Pokud by měl existovat jediný ohled při výběru lyže, za mě by to bylo její konkrétní prohnutí.


V rámci značky a modelu se materiálové vlastnosti běžek liší podle délky - každá délka je v podstatě úplně jiný objekt // Facebook


Jinakosti lyžařů

Pro většinu lyžařů jsou mnohem důležitější než dynamické vlastnosti materiálů a prohnutí lyží dynamické vlastnosti jich samých. Pochopení toho, že každý lyžař má své vlastní potřeby a nároky, je důležitou součástí dobrého výběru lyží. Pokud chceme pracovat s dynamickými vlastnostmi lyží, bude naše nejlepší snaha tak účinná, jak účinná bude naše schopnost přizpůsobit tyto vlastnosti našim individuálním potřebám. Jde o náš unikátní mix věku, fyzické kondice, lyžařské techniky, sportovního zázemí, pohybových vzorců, aspirací, abych zmínil to nejdůležitější. Viz dále.


Klasické běžky

Pokud jde o to, jak z klasických lyží dostat to nejlepší, je rozhodující částí rovnice voskování, jež může v mnoha případech zastínit kvalitu materiálu v lyži. Opravdu dobrý voskař na starém páru lyží může nakonec dosáhnout lepšího řešení než průměrný voskař na nejnovějších a objektivně nejlepších lyžích. Voskování je rozhodující součástí vytěžení funkčnosti běžek na klasiku. Z tohoto důvodu mívají starší klasické lyže delší soutěžní život, než jaký lze očekávat od starších skate lyží – protože voskař, který ví, jak s danými klasičkami pracovat, je svede dostat do hry.

Zpět k naší individuální jinakosti. Jak chodíte, jak běháte – dupete přes patu, nebo našlapujete po špičkách? A kudy se touto biomechanickou optikou odrážíte na klasických běžkách?

Pokud máte tendenci iniciovat odraz s důrazem na impuls směrem dolů, pak je pravděpodobné, že ve fázi odrazu stojíte poměrně vzpřímeně a odrážíte se z plochy celého chodidla. Budete chtít lyži s největší silou v zadní části kapsy, s vrcholem klenby vzadu u prstů a se středně vysokou nosností. To vám umožní přístup k odrazu z různých pozic a poskytne skvělou platformu pro razantní odraz. Tyto vlastnosti najdete typicky u lyží označených jako plus nebo warm.

Pokud naopak iniciujete odraz rychlým pohybem na bříško chodidla (pod klouby prstů), pak oceníte měkčí a nižší kapsu s více dopředu posazeným vrcholem klenby. Takové lyže jsou časté mezi studenými modely.

Máte-li tendenci s rostoucími nároky na záběr odrážet se z lyže větší silou, může být lyže s vyššími komorami a větší schopností násobit sílu skutečným přínosem. U takových lyží posílíte svůj odraz přidáním objemu a vrstvení stoupací mázy. Na druhou stranu, pokud má váš odraz tendenci postupem sjíždění vosku slábnout na razanci, měli byste se zaměřit na lyže s nižší kapsou a podpořit odraz použitím měkčího vosku, ale v tenkých vrstvách.


I současný velmistr klasiky Iivo Niskanen si jezdí do fabriky své lyže vlastnoručně promačkat // Facebook


Bruslicí běžky

I když je mazání skluznice v den závodu stále důležitým faktorem, lyže na bruslení nevyžadují přidanou lidskou hodnotu v podobě nalezení chytrého řešení, jak tomu bývá u stoupací mázy na klasických běžkách. Skate lyže fungují i se špatným voskem a dobré lyže fungují lépe i se špatným voskem. Voskování je u skate lyží doplňkovým faktorem, nikoliv kritickou hranicí funkčnosti. Z tohoto důvodu je důležitost udržování aktuálního materiálu u bruslicích lyží vyšší.

U skate lyží je větší prostor pro interpretaci a jedinečné vyjádření materiálu než u klasických lyží a rozdíly mezi značkami vytvářejí více příležitostí pro výběr značek a modelů, které podporují co nejlepší pocit z lyží. Postupem času se celé odvětví v designu skate lyží významně sblížilo a jejich celkový výkon se pozvedl. Před deseti a více lety existovaly kombinace lyžařů a značek, které prostě nefungovaly, zatímco v dnešní době je obecně možné, aby byl každý lyžař spokojen s bruslicím topmodelem kterékoli hlavní značky.


Rychlost za každou cenu?

Ne náhodně jsem v předešlém odstavci použil termín pocit z lyží. Snad každý vrcholový závodník upřednostňuje při výběru lyží rychlost (absolutní, skluznou) před dobrým pocitem z jízdy. Musí: nafasuje flotilu lyží a jeho servis mu je obvykle nějakou formou rychlostního testu vyeliminuje, pocit nepocit. Ruku na srdce však všichni my, kteří (už) vrcholově nezávodíme – neudělá na nás mnohem větší dojem pocit z lyže a její ovladatelnost než přímá rychlost? Když lyžujete ve zledovatělých podmínkách, chcete se jak kamikaze řítit na nekontrolovatelně vratkých zbraních, nebo bezpečně cítit hrany, mít rozumnou stabilitu, být pány svého lyžování? Jistěže nám jde o dobrý pocit z našeho lyžování, z našich lyží. To nevylučuje ani zmíněnou rychlost – avšak rychlost pohybovou a manévrovací než čistě skluznou.

Bylo by hezké, kdyby stabilita měla jen jeden význam nebo kdyby ji lidé vnímali stejně. Ale výkon lyží hodně závisí na tom, jak na nich stojíte (vaše pozice zatížení) a kde v kroku potřebujete stabilitu, nemluvě o převládajících podmínkách.

Závodník nafasuje flotilu lyží a jeho servis mu je obvykle nějakou formou rychlostního testu vyeliminuje // Facebook


Dlouhý bruslicí skluz

Lyžaři s výbornou rovnováhou, kteří rádi dlouho kloužou na jedné lyži a vyvážejí se relativně nízkým tempem, mají tendenci upřednostňovat při výběru modelu stabilitu v jízdě na ploché lyži. Stejní lyžaři mají často tendenci zatěžovat nohu spíš v neutrální poloze než přes přední část chodidla. Stabilita na ploché lyži a směrová kontrola bývají lepší u konfigurací lyží, které více zatěžují zadní část lyže a nabízejí relativně dlouhé rozložení tlaku přes patu lyže. Dříve byly běžné lyže s poměrně výrazným kormidlem v zadní části, ale moderní závodní techniky a trendy v konstrukci lyží od toho ustoupily. Přesto, některé lyže jsou pro tyto lyžaře lepší než jiné.


Prohnutí je specifický tvar klenby lyže v klidovém stavu a určuje, jak a kde se lyže při zatížení deformují - včetně základních věcí, jako je rozkročení špičky, ale i pokročilejších, jako je napětí materiálu, úhly uvolnění, délka styčných ploch a progrese prohnutí // Facebook


Aktivní tempaři

Dynamičtí lyžaři, kteří jsou neustále v pohybu, jak metronom tikají z hrany na hranu, často ve vyšším tempu, dávají přednost lyžím s dobrou účinností hran a rychlostí. Stabilita na hraně a účinnost na hraně jsou dvě různé věci a obě jsou pro tento typ lyžařů cenné. Tito kondičně obvykle disponovaní sportovci s vysokým tempem mají často tendenci jezdit těžištěm aktivně vpředu a zatěžovat lyže přes prsty, přední částí chodidla.


Sjezdy, zatáčky, odšlapy

Někdy slyším lyžaře přehánět, že na daném páru lyží dokážou ve sjezdu vyřezávat oblouky. Nemyslím si, že se jim to skutečně děje – běžky nemají takové boční krojení nebo reverzní prohnutí, které by umožňovalo na nich skutečně carvingově krájet. (Sám si takovou věc občas zkouším po rozlehlých stráních při vhodném sněhu na BC lyžích s hranami, výrazněji krojených, s příznivějším prohnutím, obut v robustnějších botách i vázání; moje nohy si pak pamatují rozdíl, když se o totéž pokusím v subtilní výbavě na úzkých běžkách.)

Obecně lze techniku sjíždění rozdělit na dvě strategie: můžete oblouky vyšlapat, nebo je můžete sjíždět. Dříve nebo později každý skončí v zatáčce smykem. Obecně platí, že lyže s nižší a kratší klenbou a menší jistotou na hraně půjdou v zatáčkách snáze do smyku a dají se poměrně dobře ovládat kotníky. Lyže s nadstandardně silnou jistotou hran a směrovou stabilitou se někdy nechtějí v oblouku smeknout a je třeba je opravdu sešlápnout. Vyšší klenba může někdy způsobit, zejména na měkkém nebo rozbředlém sněhu, že je třeba lyžím pomoct vertikálním přizvednutím, aby se při zatáčení odlepily od sněhu. Pokud je pro vás kontrola ovládání při sjezdu důležitá, mělo by jít o jeden z klíčových parametrů, podle kterého chcete správný model hledat. A jsme opět mnohem blíž praktické pocitové stabilitě než absolutní skluzné rychlosti…


Každý potřebuje svou délku

…stále ta skluzná rychlost! Někteří lyžaři si myslí, že delší lyže budou rychlejší, protože mají delší skluzné plochy. Není to tak. Typicky mají lyže poměrně krátké skluzné plochy (fakticky zatížené) ve vztahu k vlastní celkové délce lyže a všechny délky mají přibližně stejně dlouhé (vlastně tedy krátké) skluzné plochy. Co se ve skutečnosti mezi jednotlivými délkami liší, je výška konstrukce lyže – tloušťka jádra. Delší lyže mají silnější profil a tuhost je na tloušťce jádra silně závislá. Delší lyže jsou tedy materiálově tužší než lyže kratší. Prohnutí lyže závisí na kombinaci pevnosti materiálu a klenby, které řídí míru deformace, jíž lyže při vašem zatížení podléhá.

Důležité je přizpůsobit vlastnosti materiálu vaší hmotnosti a vašim výkonnostním požadavkům. Příliš krátké lyže mají nedostatečnou pevnost materiálu a jejich závislost na prohnutí je činí nepředvídatelnými a snižuje jejich provozní funkci. Příliš dlouhé lyže mají příliš velkou pevnost materiálu a bývají neústupné a nepřístupné. Správná délka závisí na vaší hmotnosti, na vaší síle a pohybových návycích. Obecně platí, že dospělí muži v normální až velké velikosti (dejme tomu 80 kg plus) by měli mít lyže plné délky (206–207 klasika a 191–192 skate). Výjimkou jsou starší nebo méně agresivní lyžaři. Menší muži a větší ženy by měli jezdit na další délce (201–202 classic a 186–187 skate). A normální až malé ženy by měly skončit na třetí velikosti směrem dolů (196–197 classic a 181–182 skate). Na úrovni světového poháru je to prakticky nejkratší velikost u každé ze značek. Pro obzvlášť malé lidi a rostoucí děti jsou k dispozici juniorské verze těch samých topmodelů, konstrukčně snad rovnocenné (nemám žádnou vlastní zkušenost).


V rámci stejného modelu a délky jsou všechny kusy materiálově stejně, ve formě finálně spárovaných lyží však ne zcela // Facebook


Takže?

Jelikož pro mě nejdůležitější z aspektů – pocit promačkání klenby lyže ve vlastních rukou – nesvedu kloudně popsat (holt nezbývá než počkat si na AI), je čas na nijak objevnou pointu. Původně jsem naivně zamýšlel článek zakončit přehledem jednotlivých značek a shrnutím pocitů, které z jejich aktuálních topmodelů na sněhu zakouším, ale už z přípravných poznámek vyplývalo, jak marné by to bylo – protože přeobjemné, komplikované, matoucí, nevhodně generalizující a v posledku striktně subjektivní a kdoví zda, jak a na koho vůbec přenositelné.

Jistě z vlastní praxe prohlásím jediné – ať už sáhnete po jakémkoli topmodelu hlavní značky, budete držet řemeslně perfektní lyži. Jenže stačí vám to? Najít z nich pro sebe tu relativně nejlepší začíná u svědomité sebeanalýzy svých nároků a výchozích biomechanických parametrů, jejichž komplexitu jsem naznačil výše. Pokud v nějakém vašem oblíbeném, spíš náročném lyžařském úseku, který máte paměťově najet a víte, jak pocitově chutná na vašich dosud nejlepších lyžích, předvedou nové lyže lepší či aspoň srovnatelný pocitový výkon, mohou to být ony. Pokud se vám chovaly správně ve vašem terénu, měl by platit rozumný předpoklad, že se vám tak budou chovat i v jiných.

Koneckonců, lyžování – a zejména pak dokonalé lyžování – nevychází jen z vytrénovaných končetin a trupu, nýbrž neznámo jak velkým (ale významně velkým!) dílem bydlí v lyžařově hlavě.