Na adresu kritiků těchto přístrojů je třeba hned zkraje říci dvojí: Ano, žádný elektronický kouč vám neporadí s technikou běhu nebo třeba se složením stravy. Ale pravdou je i to, že toto zařízení je schopné upravit zátěž dle okamžitého tepu svěřence, takže rozpozná únavu či nastupující nemoc a netlačí člověka “přes závit”, jak by se mohlo lehce stát “lidskému” trenérovi.
Testovali jsme produkt miCoach, dražší a kompletnější sadu, k níž adidas nabízí ještě odlehčenější ekvivalent za poloviční cenu, miZone. Toto levnější náramkové řešení barvou ukazuje, v jaké tepové zóně se právě nacházíte, ale nezaznamenává žádná data, ani nekoučuje hlasem.
Zato miCoach, který přichází na český trh jen pár týdnů po spuštění prodeje v USA, se na první pohled zdá posazený někde mezi “hračku” Nike SportBand a “seriozní”, funkcemi nadupané přístroje renomovaných výrobců sportovních hodinek. Poměrně nízko položenou cenou 3 300 Kč a slibovanými funkcemi by však mohl přinést rozruch, pokud přístroj potvrdí vše, co je mu vkládáno za výhody.
Tou má být vysoká přesnost měření pomocí chipu upevněného na botě (jakékoliv značky!), kvalitní tréninkové plány z dílny uznávaných amerických trenérů a jednoduchý, přehledný a současně i funkcemi nabitý web www.micoach.com.
Musíme uznat, že zejména tím posledním si nás adidas získal. Zatímco zvolený systém měření má své fyzikální handicapy, záznam dat a především jejich rozbor je v podání adidasu opravdu velmi kvalitní. Co překvapí nejvíce, je možnost využít solidního tréninkového deníku i bez zakoupení přístroje – data lze na rozdíl od řady konkurenčních platforem vkládat i ručně!
PŘED VYBĚHNUTÍM
Běžce nevybavené jazykovými znalostmi čeká hned na začátku
nepříjemné překvapení. Že přístroj nezvládá hlasové pokyny v českém
jazyce lze asi pochopit, ovšem absence češtiny při poměrně složité
instalaci a následném provozu je citelným nedostatkem. Před prvním
vyběhnutím s přístrojem si vyšetřete alespoň půlhodinu, protože vás
čeká velký počet inicializačních kroků.
Velmi chválíme výrobce za nebývalou odvahu nabídnout možnost používání
přístroje bez nutnosti kupovat boty ze stejné dílny. Držák chipu lze
umístit na tkaničky bot a ačkoliv jeho přemístění na jiné boty zabere
nějaký čas (hodil by se extra držák!), je to určitě lepší než nutit
kupujícího vázat se na jednu značku bot nebo vymýšlet pokoutné způsoby
umístění chipu. Kladem je rovněž možnost výměny baterie v chipu. Pozor,
ten je prodávaný prázdný a baterie je poněkud nešťastně ukrytá v
krabici a lze ji tedy snadno přehlédnout a i s obalem zahodit.
Nalezení chipu a hrudního pásu je rychlé, jen musíte udělat pár výskoků
a pohybů nohou. Rovněž krabička nazvaná Pacer, která je srdcem miCoache,
je malá a lehoučká a fandové muziky určitě zatleskají možnosti
propojení s MP3 přehrávačem. Do budoucna se nabízí přímé zabudování
MP3 přehrávače do krabičky miCoache, včetně jeho krmení motivační
hudbou staženou z portálu micoach.com.
Pouze jedno sluchátko zprvu překvapí, ale pak uznáte, že při běhu je
rozhodně bezpečnější vnímat i další zvuky. Hlasovým pokynům je dobře
rozumět a je možné je jedním stiskem tlačítka zesílit či zeslabit.
Sluchátko bylo při našem zimním testu fixováno v uchu čepicí, lze tedy
čekat potíže při divočejším běhu v létě, kdy může za běhu z ucha
vyskakovat. Nabízí se ale možnost použít jakýkoliv jiný typ
sluchátek.
Prvním během, o který vás miCoach sám požádá, je dvanáctiminutovka.
Není to klasický Cooperův test “uběhni, co můžeš za 12 minut”.
Zařízení vás postupně pobízí od chůze přes pomalý klus až k vyšším
tempům, aby se z vás v posledních minutách pokusil dostat maximum. Takto
odhadne vaši maximální tepovou frekvenci a rozpočítá vám tepová
rozpětí do takzvaných zón, označených barvami.
Tento systém tréninku, kdy vás nenutí běžet jistým tempem, ale na danou
tepovou frekvenci, je jednak citlivějším na okamžitý zdravotní stav
trénovaného a také bere do úvahy terén, ve kterém se zrovna
pohybujete.
ZA BĚHU
Běh je čistě individuálním sportem a pokud máte před sebou
několikahodinový trénink obecné vytrvalosti, asi přivítáte každé slovo,
byť by mělo být generováno elektronicky. MiCoach vám nabídne hned několik
“komentátorů”, v každém z jazyků (česky bohužel žádný) hlas muže
nebo ženy.
Při běhu za vás zařízení hlídá tep a pokud se odchylujete od zóny,
kterou máte dodržovat, přijde buďto povzbuzení k vyššímu výkonu, anebo
naopak pokyn úsilí snížit. Napoprvé jsme byli poněkud zmateni pokynem:
“Maintain blue zone!”, který se dá pochopit na několik způsobů:
“Zpomal”, “Zrychli” anebo (a to je správná verze) “Běžíš
správně”.
Bohužel pokyny “přidej”, “zpomal”, “udržuj výkon” a obligátní
„great job!“ jsou kromě hlášení aktuálně naměřených dat vše, co se
od miCoache dočkáte. A to je v době, kdy vám počítačová hra dokáže
simulovat živý televizní přenos hokejového zápasu včetně českých
komentátorů, opravdu žalostně málo! Určitě by šlo vygenerovat nějakou
informaci k průběhu tréninku, varování před zakyselením při
přepáleném začátku a podobně.
Pokud by se potvrdily spekulace zámořských serverů, že adidas k miCoachi
chystá i GPS modul, vysloveně si lze představit, jak vás v neznámé
krajině či městě hlas upozorní, co zajímavého máte zrovna po pravici,
nebo v kolik zavírá pizzerie, kolem níž právě hladoví běžíte.
Moc se přimlouváme za to, aby adidas přišel alespoň s jedním českým
komentářem. Takový hřímající Ivo Domanský by prohnal kdejakého
lenocha…
Na krabičce paceru, tedy centrálního ovladače miCoache, je jedno hlavní
tlačítko, po jehož stlačení vám komentátor přečte aktuální hodnoty
měřených údajů – uběhnutá vzdálenost, rychlost, tep, tepová zóna a
tempo na kilometr. Pokud vám těchto údajů přijde mnoho, je možné
nastavit, aby vám byly čteny jen některé. Ovládání paceru je mírně
složitější v zimě, kdy máte na rukou tlusté rukavice.
Co nám zejména při ostřejším tréninku chybělo nejvíce, byl číselný
displej. Je jasné, že by to zařízení prodražilo, ale bez něj produkt
ztrácí na atraktivitě pro výkonnostní běžce, kteří se potřebují
letmým pohledem přesvědčit o aktuálních hodnotách tempa a tepu. Stejně
tak pokud si chcete jít vyběhnout bez sluchátka v uchu, nemáte přehled o
tom, zda jste měření vůbec spustili!
Hrudní pás sedí při správném napnutí dobře, netlačí, ani nesjíždí
na zpoceném těle. Má dvě zóny snímající tep, elektronickou část pásu
je možné odepnout a zbytek pásu vyprat.
TRÉNINKOVÝ DENÍK
Asi nejsilnější stránkou konceptu miCoach je internetový tréninkový
deník. Rozhraní je, alespoň nyní při nízkém počtu uživatelů, vcelku
rychlé, až na pár výjimek srozumitelné a přehledné. Začněme jeho
největší slabinou, a tím celého zařízení, kterou je nemožnost sledovat
výkony jiných běžců či se navzájem hecovat formou soutěží a výzev,
jako to nabízí konkurenční platforma www.nikeplus.com.
Řešení od adidasu je však mnohem propracovanější, co se týče osobního
tréninku a analýzy dat, a je dokonce možné jej zcela zdarma používat bez
samotného miCoache. Pochopitelně jen pro sledování uběhnutých kilometrů a
času, tedy bez analýzy tepové frekvence, na které je systém miCoach
postaven.
Mimochodem – ruční vkládání běhů je téměř ukryto, v menu jej
nenajdete, ale stačí kliknout na den v plánovacím kalendáři a překonat
chybku při vkládání počtu kilometrů. Dovolí vám to totiž jen tři
čísla a omylem to počítá desetinnou tečku/čárku za jedno z čísel,
takže třeba nezadáte 14.8 km. Naštěstí to jde poté v následné editaci
opravit.
V nabídce sledovaných dat jsme nenašli údaje o průměrné a maximální
rychlosti, jen tempo. To je chyba. Naopak zaujme měření frekvence kroků a
vysloveně luxusní záležitostí je možnost analýzy úseků tréninku, kdy
si jednoduše oříznete například začátky a konce tréninku, během nichž
nejedete naplno. Chybí už jen import a export dat do jiných deníků.
V nabídce je hned několik přednastavených tréninků na různé distance a s
různými ambicemi uživatele. Pokud si nevyberete, nebo se vám z jakýchkoliv
důvodů nelíbí systém tréninků, klidně si vytvořte svůj vlastní.
Co už je slabší (bohužel, mohlo to naopak být třešničkou na dortu), jsou
písemné trenérské rady a zpětná vazba, která se objevuje po vložení dat
o vašich výkonech. Tyto rady jsou velmi strohé, stejně tak automaticky
generované povzbuzující zprávičky při dosažení milníků působí nudně
a roboticky. Zde by to chtělo mnohem více zapracovat, cesta je ale správná!
Vysloveně otravná je pak neustále vyskakující hláška, že vám systém
nastavil jako komunikační jazyk angličtinu.
Ačkoliv výrobce uvádí, že jeho akcelerometrický chip dosahuje
nadstandardní úrovně přesnosti, nám při přímém srovnání s
konkurenčními chipy ukazoval téměř totožné hodnoty. Což v případě
běhu rovnoměrným tempem s minimem zatáček znamená až téměř
stoprocentní přesnost. Pokud ale vyzkoušíte fartlek (střídání tempa,
terénu a délky kroku), přesnost oproti podstatně dražším systémům
opřeným o satelitní navigaci začne výrazně klesat.
Náš test trval měsíc, nedokážeme tedy říci nic o životnosti
přístroje, ani jsme neměli příležitost jej vystavit například prašnému
či horkému prostředí, nebo s ním běžet v dešti.
ZÁVĚR
Je těžké najít jasnou odpověď na otázku, zda v případě adidas
miCoache převáží věrnost fandů již zaběhlým a známým značkám či
chuť zkusit něco nového, co má prozatím své mouchy, ale otvírá prostor
pro další rozvoj, možná dost zásadní. Co se týče sady miZone, přijde
nám, že za polovinu uživatel získá rozhodně méně muziky, než by
odpovídalo rozdílu v ceně. Síla „adidasího“ produktu je jistě v
tréninku a jeho analýze, která svou úrovní neurazí ani fajnšmekry a
přitom je srozumitelná i naprostým začátečníkům.
Profíkům bude jasně scházet pro trénink displej, technologickým
hračičkům GPS záznam, někomu bude zase při běhu vadit kablík v uchu.
Jedno je ale jisté – adidas přichází za vcelku dobrou cenu s řešením
zajímavým a rozhodně se vyplatí dát mu šanci. Vývoj miCoache se však
nesmí zastavit, což se týká zejména sdílení dat, hlasových pokynů a
absence dalších doplňků.
PRO
- trénink postavený na srdečním tepu
- zdařilý online tréninkový deník
- za běžných podmínek přijatelná přesnost měření
- velký prostor pro další vylepšování
- možnost použít chip s botami jiných značek
- komunikuje jak s PC, tak Macem
PROTI
- chybí možnost sledování měřených veličin letmým pohledem na displej
- absence češtiny při instalaci, ovládání deníku i samotném tréninku
- hlasové pokyny jsou hodně chudé, některé zprvu i nesrozumitelné
- v době internetové jasně chybí možnost týmových soutěží
- první instalace zabere přes půl hodiny
- bez sluchátka nemáte přehled o tom, zda přístroj funguje
Tento článek byl převzat z www.behej.com.
