Co rozhodlo o tom, že jsi neporazil ještě jednoho ze dvou vládců laufařského pelotonu Anderse Auklanda?

„Myslím si, že jsme na tom byli úplně nastejno, rozhodly zkušenosti. Znal konec trati, já, ač na domácí trati v Čechách, víceméně ne.“

Čekal jsi jeho závěrečný útok?

„Čekal, jen jsem nevěděl kde.Navíc tři kilometry před cílem nám tam helikoptéra udělala trošku problém, rozvířila sníh, kdy já byl vepředu. On nastoupil, ujel sto metrů a to už jsem věděl, že ho nedojedu, že nás nikdo neohrožuje. Tak jsem si konec vychutnal a dojel druhej. Jsem rád, že se to povedlo.“

Jaká byla tvoje taktika?

„Dostal jsem do týmu úkol pokusit se útočit na první prémii, protože je tam taky dost bodů. Když jsem viděl, že vedoucí závodníci nevyvíjejí takové tempo, protože nechtějí ujet Jörgenovi Aucklandovi, který jel celé soupaž, tak jsem asi kilometr před vrcholem za to vzal. Suše jsem si dojel na prémii a čekal, kdy mě dojedou. Na Jizerce byl za mnou Andres Aukland. Bál jsem se pak jen týmové taktiky Xtra Personel, protože měli tři sta metrů za náma někoho dalšího (Östensena, pozn. red.).“

Spolu jste se nedomlouvali na spolupráci?

„Ale jo. Když byl Anders vepředu, moc nepospíchal a já jsem nechtěl dopustit, aby nás dojeli. Tak jsem to tlačil. Nechtěl jsem mu to ulehčit a jakmile zvolňoval, šel jsem dopředu. I když jsem věděl, že na to nejspíš doplatím. Bohužel jsem měl špatné informace o druhé prémii, byla asi o pět set metrů dřív, takže jsem byl druhej. Pak jsme dál spolupracovali.“

Neuvažoval jsi, že se vydáš na sólo únik, když ti to v začátku tak jelo?

„Tady se nedá. Necítil jsem se čerstvej na startu ani na trati. A někde se tam cukat a na třicátým kilometru jít do sběrného autobusu jsem nechtěl. Využil jsem, že tam je Anders.“

Jaká bude tvá laufařská budoucnost?

„To netuším. Mám dohodu se švédským týmem Coop na dva roky, ale mojí jednoznačnou prioritou jsou světové poháry a olympiáda. Potom se uvidí. Taky nejsem nejmladší, budu se muset zeptat doma.“

Zdroj: www.czech-ski.com