Článek Kde brát energii a nekrást - 1. díl si můžete přečíst zde.
Důležitý je nástup
První, na co se musíme připravit, je mít na „startu“ dostatek glykogenu ve svalech. Nejsme vrcholoví sportovci, takže naše tělo není na sportovní výkon příliš připraveno, proto nepředpokládá nic výjimečného. Není v našem případě ani zvyklé na to, že bychom příliš sportovali, proto veškeré fyzické aktivity kryje z glykogenu. A jelikož jeho dosavadní zkušenosti jsou takové, že mu to vždy stačilo (za celý rok nás zná pouze jak chodíme po kanceláři nebo po obchodním centru a řídíme auto), tak má v zásobě obvyklých zhruba 350 gramů svalového glykogenu, což vydrží zhruba na 30 minut náročnější fyzické aktivity, v případě efektivního hospodaření na 60 minut. Ale nyní máme v plánu něco úplně jiného – sportovat, a to navíc dlouho. Tělo to neví, proto začne opět krýt potřebnou energii z toho, na co je zvyklý – z glykogenu. A jelikož nezná naše plány a nemá ani žádné zkušenosti se sportováním, je připraveno glykogen využít do poslední možné „kapky“…. a pak se zhroutit vyčerpáním. První pravidlo tedy zní: Mít vždy zaplněny glykogenové zásoby na možné maximum. To znamená, že ve dnech předcházejících našemu „výletu“ na běžkách musíme dbát na pravidelný jídelníček s obsahem komplexních sacharidů (tzn. sacharidových potravin s nízkým či středním glykemickým indexem – ovesné vločky, celozrnné pečivo a těstoviny, rýže basmati apod.). Určitě nesmíme v těchto dnech hladovět. A neméně důležitá je pak i snídaně, a to opět složená co nejvíce z komplexních sacharidů.
Základem je šetřit glykogen
Druhým důležitým pravidlem je nepouštět se během vlastního výkonu do ničeho, co by nám příliš ubíralo energii. Musíme nyní maximálně efektivně hospodařit se zásobami nashromážděného glykogenu, které máme. A máme jich zapeklitě málo, a navíc tělo není naučené pracovat s tukem a využívá proto především glykogen. Abychom jej co nejvíce pošetřili, není vhodné zařazovat do jízdy příliš intenzivní či dynamické úseky, ale naopak lze doporučit co nejvíce se kochat krajinou .
Doplňování paliva
Třetím, a to velmi důležitým pravidlem, je průběžné doplňování vhodné energie. Jelikož již víme, na co naše tělo jede, je vhodné mu to postupně dodávat. A to navíc co nejsnadněji, aby měl palivo ihned dostupné. Není nic horšího, než tělo nechat dopoledne hladovět a pak mu „nacpat“ párek s hořčicí, bílým rohlíkem a zapít to pivem. To rozhodně není vhodná forma pro doplnění energie a živin, neboť se zpracováním této svačiny má tělo dost práce samo o sobě, natož, aby se vyrovnal s absolvovanými kilometry. Bývá proto obvyklé, že po takovém jídle se nám chce spíše usnout, než si užít i odpolední lyžování při zapadajícím slunci. Naše doporučení: o mnoho efektivnější je doplňovat energii rychle vstřebatelnou formou, například pomocí výrobků sportovní výživy. Jak název napovídá, jedná se o speciální produkty určené především pro sport, ale jsou velmi vhodné i pro jakoukoliv další fyzicky náročnou aktivitu. Pro naše sportování jsou nadmíru vhodné, neboť kromě ideální vstřebatelnosti obsahují i více různých sacharidů a aminokyselin ve vhodném poměru. Sacharidy průběžně doplňují energii, aminokyseliny chrání namáhaná svalová vlákna. Díky vhodné formě balení je můžeme mít vždy po ruce a dodržovat tak průběžný přísun energie.
Pro nás jsou nejvhodnější tyto formy doplňování energie:
- průběžné pití iontového energetického nápoje – pít bychom měli zhruba každých 15-20 minut v menších dávkách
- každou hodinu bychom měli sníst energetický gel, a to nejlépe nadvakrát; gel je vždy vhodné zapít iontovým nápojem
- každé dvě hodiny je vhodně dát si na chvíli pauzu a doplnit síly energetickou tyčinkou – nikam nespěchejte, tyčinku pořádně rozkousejte a zapijte opět iontovým nápojem
- oběd nebo větší jídlo, na které máte alespoň hodinu čas, volte lehce stravitelný a spíše sacharidový, tzn. vhodné jsou těstoviny, rýže na způsob rizota, palačinky na slano (například se špenátem) apod.
Dodržováním těchto pravidel byste si měli své lyžování náležitě užít a vychutnat i bez předchozího tréninku.
