Lukáš Bauer

Jak hodnotíte výsledek a výkon?

Ačkoliv to nebyl hlavní závod, se 23. místem spokojenost určitě není. Skiatlon se odvíjel jako většina jiných podobně. Pole se chvílemi roztrhalo, pak se nejelo, zase jsme se dojeli. Na skejtové části jsem se výrazně trápil a jakmile se zvýšilo tempo, byl jsem tím, kdo trpí. Pocity nejsou úplně svěží a teď si budu muset sednout s reprezentačním trenérem Mírou Petráskem a pobavit se o tom, co bude můj hlavní závod tady. Zda patnáctka nebo padesátka.

V klasice jste vypadal líp.

Ani na klasice se mi ale nejelo super. Snažil jsem se aspoň tady na stadionu propracovat dopředu, avšak cílem bylo neplýtvat silami. Jakmile byla možnost posunout se s minimem úsilí dopředu, využíval jsem ji. Byly chvíle, kdy se mi jelo v pohodě, ale taky jsem úpěl.

Jenže, jakmile se přiložilo pod kotel, ztrácel jste.

Potvrdily se mi předzávodní pocity, že svižné tempo jedu v pohodě, ale na výrazné zrychlení a trhavé tempo mi chybí živost. Což je klíč k tomu, jak uspět v hromadných závodech. Ve skejtové části jsem se zkrátka necítil.

Co tedy dál. Dáte přednost individuálnímu závodu na patnáctce, nebo hromadné bitvě na padesátce?

Je to přesně půl na půl. Individuální tempo se nebude trhat podle nálady skupiny a každý si pojede za svý. Třeba roviny bych jel rychleji než dnes, ale kopce možná pomaleji. Klasika se mi v posledních měsících jezdí líp než bruslení, což nahrává padesátce.

A zvládnout všechno včetně štafety?

To asi ne.

Padesátka může taky končit ve dvaceti lidech a pak to máte možná těžší než jiní.

Ano, i dnes bylo vidět, že se toho všichni bojí. Norové si to krásně jeli pro sebe, obsazovali tři stopy, aby se nepospíchalo. Legkov zjistil, že nemá šanci to natáhnout. To tempo bylo svižný, ale ne tak, jak by si takový závod zasloužil. Určitě to bylo i nervozitou při prvním závodě mistrovství, Jede se tu výrazně o víc než při svěťáku, každý je opatrnější. I já jsem to věděl. Spíš mě překvapilo, jak se trať rychle ucpe.

Nebyl jste někdy schovaný až moc?

V klasice jsem jezdil vepředu, ne úplně první. Ale v bruslení to bylo, kam mě to koplo. Jednu chvíli jsem byl okolo sedmého místa a pak stačilo vybrat si špatnou stranu stopy a převalilo se to přese mě. Nohy úplně čerstvý nebyly.

Norky i Norové mají natolik silný výběr, že si mohou pomáhat. Stává se běžecké lyžování v této podobě týmovým sportem?

Můžete si pomoct, pokud jste vyrovnaní. Stejně to dokázali Švédi. V jednu chvíli na klasice jsme si to režírovali i my, Jakšik, Magi a já.

Kdo rozhodne o vašich dalších startech?

Jedna věc je můj pocit a přání, na druhou jsem součástí týmu. Pokud by mi zavelí, kam bych měl nastoupit, tak bych asi měl. Pokud by došlo k extrému a já řekl, že si na patnáctku nevěřím a trenér a sportovní ředitel mě přihlásí, tak ji jet musím.

Takže závěr po premiéře ve Val di Fiemme?

Nadšený nejsem. Byl to průměrný výsledek a jde teď o to vybrat závod, abych měl dobré mistrovství. Abych si to neprokaučoval.


Martin Jakš

Protnul cílovou čáru 27. s odstupem 45 vteřin a byl hodně vyčerpaný. „Asi neúspěch… Bylo by lepší být ve skupince do desítky, než do třicítky, že jo. Na skejtu už mi nešly nohy, jel jsem jako na gumě na konci. Jak odpočívali, dojel jsem, pak zabrali, odpadal jsem. I v klasice při přestupování do stopy jsem po získání ztráty neměl na to, abych si ji dotáhl. Tak dobře na tom nejsem. Spíš jsem čekal, že se to roztrhá ještě dřív."


Jiří Magál

Skončil třicátý, o pět vteřin za Jakšem. Pracoval poctivě, místy se dokonce objevoval po boku Northuga i Bauera. „Bohužel je tak silná konkurence, že je strašně těžký se líp prosadit,“ říkal. „Na klasice se mi jelo dobře, měl jsem výborný lyže, skejt už byl slabší. Chytil jsem malou díru na přezouvání a bylo těžký to honit. Když zmírnili, dojel jsem je. Jak za to vzali, zase jsem ztrácel. V závěru na víc nebylo.“


Ondřej Horyna

Byl 65. (odstup 7:14) a jen krčil rameny: „První kolo bylo dobrý, měl jsem dokonce kousek od sebe Lukáše. Říkal jsem si: To jsem asi přehnal. Pak jsem začal smekat a k tomu se asi zahltil. Přišly křeče do nohou a pak i do tricepsů. Ve skejtu už jsem se držel ve skupince, měli jsme velkou díru, nebylo kam spěchat.“


Trenér Miroslav Petrásek

hodnotil výkon i výsledek střízlivě: „Oproti minulému mistrovství jsme tam v hlavní skupině aspoň byli, ale nestíhali a zůstali na konci. Výsledek není dobrý. Podle očekávání se držela v klasice velká grupa. Lukáš jel velmi dobře. Od třetího skejtového kola ale nestačil. Bojoval, ale na lepší pozici to nestačilo. Martin (Jakš) a Jirka (Magál) dojeli na konci balíku. Čekal jsem to trošičku líp, dá se mluvit o zklamání.“
A případné Bauerovo vynechání patnáctky ve prospěch pošetření sil na štafetu a především závěrečnou padesátku? „Budeme se o tom bavit, nejspíš ale patnáctku odstartuje.“


Zdroj: www.czech-ski.com