Před deseti lety tady získal Martin Koukal titul mistra světa. Tolik se změnilo...

Jenže tehdy se jelo individuálně v 9 ráno na ještě přimrzlém sněhu. Při dnešním startu ve 12.15 ukazovaly teploměry podél trati přes dvacet stupňů, mnoho jezdců jelo v krátkých rukávech. Všichni se těšili na výměnu lyží v depu jako na spásu.

V prvním kole se pokusil nastoupil Švýcar Perl, ale nikdo ho nebral vážně. Magál jel vpředu. Bauer s Jakšem jako jediní měnili lyže už po prvním okruhu, ale Bauer zajel omylem do vedlejšího boxu - Olssonova...

Vážný atak provedli Olsson s Colognou, jenže Švýcar v jednom ze sjezdů spadl a dojela ho ruská kavalérie. Olsson pokračoval na čele sám, jeho náskok se pohyboval od pětačtyřiceti do dvaceti vteřin a udržel ho až do cíle.

Lukáš Bauer měnil oproti ostatním už po třetím kole a výhodu využil k nástupu. Na druhém místě získal dvacet vteřin na peloton, bohužel vytrval do 39. km. V pátém kole se ještě ukázal Magál, ale pak už to byla velká stíhačka skupiny za Olssonem. Bauer bojoval na stadionu ještě se Södergrenem, ale podlehl a dojel 16.

Jak jste naplánoval útok?

Snažil jsem se využít toho, že všichni ztratí v depu pár vteřin a já můžu ujet. Jenže pak mi zase pojedou lyže hůř, takže mě dojedou. Ale třeba by někdo při té stíhačce odpadnul.

Nepodařilo se vydržet vpředu déle?

Na Olssona jsem ztrácel pětadvacet vteřin a cítil se jako na houpačce. Pět set metrů se mi jelo super, lehce jsem si to pinkal, pět set jsem tak tak stíhal. Trošku jsem se natrápil, ale zberchal jsem se z toho. V pátém kole se oteplovalo a lyže byly opravdu pomalejší. Skoro všichni pak měnili do posledního kola. Já je chtěl mít nejrychlejší do prostřední části. Čekal jsem podobný podmínky jako při štafetě. Kdybych věděl, že bude takovéhle teplo, možná bych to neudělal.

Při první výměně jste omylem zajel do vedlejšího boxu s lyžemi. Málem jste si obul vítězné lyže Olssona…

Člověk je v emocích, nějak se to seběhlo. Jel jsem sám a v klidu, vím, kam mířím. Můj servisman Fousek na mě řve a ukazuje, tak jsem se vykáznil a najednou koukám, že stojím v desítce. Ztratil jsem pár vteřin, ale na vývoj závodu to vliv nemělo.

Jak hodnotíte výkon švédského krále?

Jel vabank, vyplivlo ho to dopředu samotného a nemohl čekat. Je to borec, zaslouží si to.

Zlepšil se váš pohled na Val di Fiemme? Tohle 16. místo je vaším nejlepším za oba šampionáty 2003 i 2013…

Neužíval jsem si to tady, trošku mě to deptalo. Ale vyžral jsem si to až do konce. Je to buď začátek, nebo konec. Uvidíme za rok.

Trenér Petrásek řekl, že po olympiádě v Soči končí, co vy na to?

To říká už druhý rok. Může být opotřebovaný. Životnost trenérů není dlouhá ani v jiných sportech. Nebude to dělat celý život jako Bohouš Rázl.


Jiří Magál byl s dvacátým místem spokojený, nechal za sebou i fenoéména Northuga. Výsledek věnoval i manželce, která ho tady poslední dny podporovala, ale dnes ráno musela ze zdravotních důvodů odjet. „Poslední kopec jsem si říkal: Mám se po něm podívat? Nepředjel mě, ale bál jsem se jeho soupaží na stadionu. Ale udržel jsem to, už toho měl taky plný zuby. Je to jenom člověk a jel tady všechno.“

Jak se mu jelo? „Zpočátku jsem se držel vepředu, nevěděl jsem, na co bych čekal. Líp se jede, vyhneš se kolizím a můžeš si držet svoje tempo. Ale brzy se to začalo trhat a já už to těžko kousal. Zvolňovalo se jen místy. Nepamatuju dlouho takhle zajímavou padesátku pro fanoušky i pro nás,“ vyprávěl. Však také držel průměrné tepy 173, při maximu 189. Magál měnil lyže pravidelně po každém sudém kole. „Víc jsem to neřešil.“


Martin Jakš hodnotil 26. místo a ztrátu 4:04 následovně: „Dvě kola se mi jelo dobře. Ale výměna lyží po prvním a třetím kole byla asi chybou. Pak jsem musel objet tři kola na jedněch. Musel jsem se vždycky srovnávat s ostatními a dohánět je. A tím jsem se vydal. Jakmile se to vpředu trhalo, bylo to se mnou horší. Ale dalo se jet, trať byla dobrá a v závěru začala znovu přimrzávat. Lyže jsme měly hodně slušný.“ U trati ho povzbudila manželka Helena s dcerkou a rodiče.


Ondřej Horyna absolvoval teprve druhou padesátku v životě, fandili mu tu rodiče. "Těšil jsem a věděl, že to bude hodně těžké. První dvě kola jsem se držel s balíkem. Pak se to rozjelo a já odlítl. Ale jel jsem s Estonci a v pátém okruhu mi to docela jelo. Ale půl kola před koncem mě začaly chytat křeče do zadní části stehen, nemohl jsem se odrazit do kopce. Proto mi odjeli Rehemaa s Kühnem, na které jsem měl. Ale na své poměry jsem spolojený," říkal. S číslem 50 podle FIS bodů dojel 46.

Zdroj: www.czech-ski.com