Tento článek vyšel v časopisu NORDIC 24 pod názvem Lyžování je věda.
Rollerboard – hodnotná a levná pomůcka pro testování i trénink lyžařů-sprinterů
Výzkumná skupina kolem rakouského experta Thomase Stöggla ze salzburské univerzity se tentokrát zaměřila na tréninkový trenažér „rollerboard“, pojízdnou desku pohybující se po nakloněné rovině, kde cvičící překonává vlastní silou zemskou gravitaci. Pojízdná deska na nakloněné konstrukci, opatřená dvěma lanky pro přitahování se k hornímu konci konstrukce je poměrně známá nejen v lyžařském světě. I další trenažéry, ať již jednoduché gumové expandery, starší generaci známé jernbergy, dále technicky již poměrně komplikované „větráky“ (systém Ercolina) nebo v neposlední řadě tzv. Koncept 2 – Skierg umožňují rozvoj rychlostní i vytrvalostní síly paží i trupu včetně zlepšení aerobní kapacity organismu. Popravdě, ač jde na první pohled někdy o vysoce sofistikované stroje, umožňující napodobivou soupažnou práci paží a trupu, nikdo se dosud do hloubky nezabýval tím, nakolik je z vědeckého hlediska trénink na nich skutečně podobný vlastnímu lyžování. A to byl jeden z hlavních důvodů, proč se dr. Stöggl pustil do tohoto projektu.
Rakušané u skupiny vybraných elitních lyžařů porovnávali podobnost
či rozdílnost soupaže na kolečkových lyžích prováděných do mírného
stoupání (sklon 3 °) s opakovanými soupažemi na rollerboardu se sklonem
13 °. Z obrázku je patrné, že pro co nejpřesnější napodobení
skutečného soupaže zvolili pozici klečícího lyžaře. Prvními
pozitivními výsledky bylo zjištění významné shody v zapojení
důležitých svalových skupin, jako je skupina břišních svalů, svalů
paží (bicepsu a tricepsu) i svalů zad (široký sval zádový, částečně
vzpřimovač trupu) jak na rollerboardu, tak i na kolečkových lyžích. Také
nastavení a změny úhlů v lokti v průběhu „přitahování“ na
rollerboardu odpovídaly úhlům v lokti při provádění tzv. sprinterského
soupaže na kolečkových lyžích.
Ve výsledku pak na rollerboardu trval jeden soupažný cyklus přece jenom
trochu déle, cvičící musel vždy „sjíždět“ zpět do výchozí polohy.
U vlastního soupaže na lyžích je doba návratu paží zpět do výchozího
postavení samozřejmě rychlejší. Další zajímavá zjištění se však
týkala velikosti sil, jakou se lyžaři odpichovali nebo, v případě
pojízdné lavičky, „vytahovali“. I přes pochopitelný 
rozdíl v zahájení soupaže na rollerboardu, kde chybí
„zapíchnutí“ holí do tvrdého asfaltu a reakce na něj, působil lyžař
na poutko lanka ve fázi maximálního záběru téměř shodnou silou (asi jen
o 5 % nižší) jako při běžném soupaži na hůl. Velice podobné
s vlastním soupažem byly i výsledné rychlosti „přitahování“, což
je důležité z hlediska nácviku správného pohybového stereotypu.
V závěru výzkumné práce pak Stöggl doporučuje využít rollerboard jak pro testování lyžařů, tak i pro trénink specificky lyžařské maximální, dynamické i vytrvalostní síly trupu a paží. Jinými testy prokázal jako účinnou tréninkovou metodu vykonávání soupaže na lavičce podobného sklonu v jedné sérii maximálně 5 až 12 krát, a to co nejvyšší silou a rychlostí. Maximální doba jedné série by pak určitě neměla přesáhnout 3 minuty. Vyloženě kontraproduktivní se pak jeví vytrvalostní cvičení trvající déle než 5 minut. To Stöggl odůvodňuje nebezpečím vybudování špatného pohybového stereotypu v případě velkého opakování cviků prováděných pomalým tempem. Vychází tak i z několika novějších studií, které prokazují pozitivní efekt krátkých rychlostně-silových cvičení nejen na rychlost, ale i na vytrvalost.
Ukázka jednoho z příkladů rollerboardu:
Rollerboard může také trenérům posloužit jako
kvalitní pomůcka k testování speciální lyžařské síly jejich
svěřenců. V jedné z dalších studií Stöggl doporučuje tzv.
dvoufázový test. Jednu sérii pouze čtyř opakovaných soupažů (tzv. DT4)
prováděných maximálním úsilím následuje po třech minutách odpočinku
jedna série čtyřiceti opakovaných soupažů (DT40). Vše na lavičce se
sklonem 16 °. Rozhodující v tomto testu je výsledný čas obou
sérií.
Zdroj: Stöggl, T., Lindinger, S., Müller, E. Biomechanical validation of a specific upper body training and testing drill in cross-country skiing. Sports Biomechanics 2006, 5 (1): 23-46
