Tento článek vyšel v časopise NORDIC 20.

Na konci letošního listopadu si lyžařská veřejnost připomíná nenápadné, ale o to důležitější výročí. Právě před 65 lety byla založena firma SWIX – současný lídr světové produkce lyžařských vosků a běžeckých holí, významný producent oblečení i servisních komponent pro běžecké i sjezdové lyžování.

Pojďme se společně projít historií vzniku, rozvoje, hledání, technologických inovací i nesčetných vítězství SWIXU od minulosti až po současnost.

Příběh začíná ještě o několik let dříve než onoho historického 28. 11. 1946. V zimě roku 1937 vítězí vynikající švédský lyžař Martin Matsbo v běhu na 17 km na Hollmenkolenu. Podmínky jsou typicky skandinávské – suchý sníh a mráz, žádný problém s mazáním. Přítomen tomuto vítězství je i jeho krajan Borje Gabrielsson. Ten naopak pár dní předtím při svém lyžování zažil sněhové a povětrnostní podmínky, za kterých namazat bylo v tehdejších podmínkách voskování téměř nemožné. Někdy v tomto okamžiku vzniká myšlenka začít na vědecké bázi testovat vosky a snažit se vyvinout vosky nové, které by pomohly lyžaři vyřešit i situace do té doby pokládané za neřešitelné.

Na začátku 40. let zvídavý Martin Matsbo testuje různé voskovací směsi a „vaří“ svoje vosky. Na podzim 1942 však jeho výrobna vyhoří a řada receptů a výsledků experimentů je ztracena. Gabrielsson je v té době vedoucím pracovníkem největší švédské farmaceutické společnosti Astra AB. Nabízí příteli Matsbo, který je pokládán za prvního experta na výrobu a vývoj vosků, práci v této společnosti. Matsbo nadšeně přijímá a tím začíná práce na skutečně vědeckém vývoji nových lyžařských vosků.



Je třeba si uvědomit, že do té doby byly hlavními surovinami pro výrobu vosků dehet, cyklistické pláště, včelí vosk a živočišné tuky. Nevýhodou těchto materiálů byla při výrobě většího množství jejich proměnlivá kvalita. Matsbo usilovně pracoval se svými vědeckými spolupracovníky z Astra AB na nových směsích vosků, z nichž většinu sám testoval. Např. v zimě 1945 provedl na 6 tisíc testů přibližně dvou set různých směsí. Na základě pokusů se jevilo, že je téměř nemožné vyvinout jeden universální vosk, který by pokryl většinu sněhových a povětrnostních situací. Ukázalo se, že je potřeba vyrobit lepkavé vosky do podmínek hrubšího a vlhkého sněhu a tvrdé vosky pro čerstvý jemnozrnný sníh. Přírodní materiály byly nahrazeny syntetickými na bázi umělých pryskyřic a ropných produktů. Tyto suroviny měly standardní a neměnné vlastnosti, což bylo pro následnou průmyslovou výrobu velmi důležité. Tyto materiály byly vesměs bezbarvé a někoho z týmu vývojových pracovníků napadlo přidat do nich barevné pigmenty a tím je barevně odlišit – vzniká legendární základní řada vosků – červený, modrý a zelený tuhý, červený a modrý tekutý klister. Firma Astra AB vypisuje soutěž na název nových vosků. Návrhů se schází přes 100 – např. Rimi, Silo, Cera apod., nakonec je vybrán název SVIX. Tento název byl však záhy upraven na SWIX, což mělo vyvolat asociaci Sweden (Švédsko) a wax (vosk). Další možné vysvětlení pro změnu V na W je, že produktový manažer společnosti Astra se jmenoval Wallin, či že obchodní společnost spadající pod Astra AB se jmenovala Wallco.

Ať tak či tak, název SWIX a první produktová řada vosků byly představeny na tiskové konferenci 28. 11. 1946. Cesta SWIXU za vítězstvími začíná a sen dvou mužů – Martina Matsbo a Borje Gabrielssona – se začíná naplňovat.

Počáteční skepsi profesionálních lyžařů k novým voskům ve Švédsku nejlépe rozptýlily dobré výsledky lyžařů, kteří SWIX začali používat. Definitivním zlomem se stala švédská účast na ZOH ve Sv. Mořici v roce 1948. Na těchto hrách vyhrál na trati 50 km Nils Karsson, na trati 18 km Martin Lundstom, oba ze Švédska, a štafetu na 4 x 10 km rovněž Švédsko. Švédové získali kromě jedné bronzové i další individuální medaile. Všichni použili vosky SWIX!

SWIX a Norsko

V současné době v podstatě neoddělitelné spojení Swix a Norsko. V době jeho vzniku však tomu bylo jinak. Bylo krátce po druhé světové válce, v Norsku byl zaveden přísný přídělový systém a vosky se nesměly ze Švédska dovážet. Firma Astra AB měla v Norsku již řadu let svoji dceřinou společnost a rozhodla se jejím prostřednictvím začít vosky přímo v Norsku vyrábět – paralelně s výrobou ve Švédsku. Problémem však bylo opatřit výrobní zařízení. I v této chvíli zasáhla šťastná náhoda, kdy manažer Astra AB potkal v Lorenskogu (dnešní předměstí Osla) při inspekci nově zakoupených prostor námořníka Bjorna Kristiansena, kterému nabídl práci ve firmě. Kristiansen, zvyklý z moře překonávat rozličné překážky, zajistil v podstatě ze „šrotoviště“ první primitivní výrobní zařízení a s několika zaměstnanci rozběhl výrobu cca 4 000 vosků denně. Od zimy 1948 se tak první vosky SWIX vyrobené v Norsku začaly prodávat.

Nicméně zdaleka nebylo vyhráno. Švédové v odvěké řevnivosti s Nory podnikali různá opatření, aby podnikání SWIXU v Norsku ztížili. 18 norských výrobců vosků, v čele s tradičními výrobci Bratlie či Oestbye, založilo dokonce „Národní federaci výrobců vosků“, která měla být jakousi hrází proti SWIXU. Federace neměla dlouhé trvání. A výborná pověst SWIXU se šířila od elitních norských lyžařů, tak současně i od lyžařů rekreačních, pro které SWIX připravil první, dnes již legendární instruktážní film jak mazat SWIX – „Glide and Grip“.

Vosky a doplňky SWIX – cesta pokračuje

V roce 1948 rozšiřuje SWIX svoji nabídku vosků o produkty pro skokany a sjezdové lyžování. A následně v sezóně 1949–1950 již dodává na trh ucelenou řadu skluzových vosků pro sjezdové lyžování. V celém západním světě začíná poválečná hospodářská konjunktura a SWIX se „veze“ na této vlně. Lyžařský sport v celém světě se prudce rozvíjí. SWIX začíná k voskům dodávat i různé škrabky na vosky, žehličky atp. Prodej vosků v Norsku postupně překračuje úroveň prodeje ve Švédsku a název SWIX se stává synonymem pro „vosk“, tj. produkt, bez kterého se žádný lyžař neobejde. V roce 1964 je definitivně výroba vosků přesunuta ze Švédska do Norska, kde výroba probíhá již v moderním zařízení v Skarer v Lorenskogu.

Nicméně pozice SWIXU na světovém trhu zdaleka není jednoznačná. Vosky SWIX používají ve velké míře rekreační lyžaři, ale špičkoví závodníci často využívají vosky konkurenčních značek. Masivní reklamní kampaní v době konání MS roku 1966 v Oslo se SWIX snaží tento stav změnit. A v sezóně následující uzavírá dohodu s trenérem norského národního týmu běžců – Oddmundem Jensenem, který má testovat nově vyvíjené produkty. Stále ještě ve SWIXU aktivně působící Martin Matsbo předává postupně Jensenovi celou řadu vzorků. Testování je velmi časově náročné, ale přináší „ovoce“. Jednoho zimního dne roku 1971, kdy povětrnostní podmínky v Lillehammeru byly velmi náročné, vyhodnocuje Jensen vzorek pod číslem K-779 jako vynikající na dané podmínky. Ten vosk se stal legendou a nese označení Blue Extra. I díky složité a důkladné proceduře testování svých produktů se na začátku 70. let SWIX stal světovou jedničkou v produkci vosků.



Ve stejné době prudce roste popularita běhu na lyžích v Evropě i Severní Americe. Začínají se jezdit dálkové běhy, které dále propagují běh na lyžích. Na zvýšenou poptávku po veškerém vybavení pro běh na lyžích je norský průmysl včetně SWIXU dobře připraven! Mateřská švédská firma Astra převádí stále více odpovědnosti na norskou dceřinou firmu, i co se týče exportu zboží do jiných zemí.

V roce 1972 přicházejí do firmy SWIX dva mladí muži – Harald Bjerke jako produktový manažer a Leif Torgensen jako vedoucí vývojové laboratoře. Oba výborní lyžaři a zároveň odborně akademicky vzdělaní lidé, kteří od té doby stáli prakticky u všech milníků dalšího rozvoje SWIXU. Do Norska předala v roce 1974 Astra AB veškerou odpovědnost za vývoj a výrobu produktů. Tento rok je pro SWIX a lyžařskou historii důležitý i v jiných ohledech.

Koná se MS ve švédském Falunu, na kterém se poprvé ve větší míře objevují lyže s polyethylenovými skluznicemi, které vyžadují i poněkud odlišné postupy při voskování a úpravě skluznic.

Ve stejném roce Astra AB kupuje továrnu Trygve Liljedala v Lillehammeru, která produkovala špičkové běžecké hole stejného jména a byla v tomto oboru světovou jedničkou. Liljedal produkoval hole pro rekreační i elitní lyžaře a na vrcholu svého vývoje vyráběl až milión párů převážně bambusových holí. Na MS ve Falunu se objevují i nové modely lehkých a pevných duralových holí.

Další akvizicí firmy Astra AB ve prospěch SWIXU bylo v roce 1976 marketingové propojení s oděvní firmou Odlo, která byla ve světě vedoucí firmou ve výrobě syntetických (nylonových) oděvů a kombinéz pro běh na lyžích. SWIX International tak v té době zahrnoval tři firmy – SWIX, Liljedal a Odlo. Odlo po několika letech z tohoto partnerství odstupuje a je prodáno do Švýcarska. Situace se postupně vyvíjela a mateřská firma Astra AB se rozhodla věnovat pouze výrobě léčiv. SWIX byl na prodej! Samozřejmě se objevila celá řada koupěchtivých zájemců. Ti však měli zájem pouze o některou z částí portfolia SWIXU (např. americký Johnson WAX měl zájem pouze o výrobu vosků). Naštěstí i v tomto okamžiku sehrála roli shoda šťastných náhod, která v důsledku znamenala, že SWIX zůstal v norských rukou. Firmu kupuje po sérii jednání v listopadu 1978 investor Johan Henrik Andresen – prostřednictvím rodinného holdingu JL Tiedemanns, jednoho z nejsilnějších v Norsku. Pro zajímavost lze uvést, že jedním z předků rodiny Andresen byl jeden z průkopníků lyžování v Norsku – Nikolai Andresen. SWIX snad ani nemohl v daném okamžiku najít lepšího vlastníka.

V následujících letech dochází k dalšímu rozvoji produkce a v r. 1982 je rozhodnuto vyrábět lyžařské hole, které doznaly značných technologických inovací, pouze pod značkou SWIX. V té době je SWIX v oblasti běžeckých holí jedním ze dvou největších výrobců na světě. Rok 1982 byl zároveň rokem konání MS v Oslo. Došlo tam ke kuriózní situaci, kterou starší příznivci běžeckého lyžování možná pamatují z TV přenosu. Na posledním úseku štafet mužů přišlápl a zlomil Rus Zavjalov hůlku domácímu norskému závodníkovi Oddvaru Braa. Oba následně dospurtovali v mrtvém závodě na první pozici. Závod měl tak v lyžařské historii poprvé a naposled dva vítěze závodu štafet. A onou zlomenou holí byla hůl SWIX, takže, jak uváděl dobový tisk – SWIX byl i u nejslavnější zlomeniny běžeckých hůlek v historii.

V roce 1986 dochází ke stěhování výroby vosků z předměstí Osla do Lillehammeru. Do prostor, kde se do té doby vyráběly lyžařské hole. Zde byla možná další expanze event. zvětšování prostor. Poprvé tak byla pod jednou střechou výroba holí, vosků i vedení společnosti.

SWIX CERA F – název vosku, který je neoddělitelně spojen s firmou SWIX. Ani v tomto případě nebyla cesta k úspěchu předem daná. V roce 1984 si profesor Gambarette z university v italské Padově podal patentovou přihlášku na bílý prášek, který výrazně redukoval tření. V té době již pracoval pod hlavičkou největšího petrochemického koncernu v Itálii – firmy Enichem. Bylo testováno použití této velmi drahé substance ve voscích pro alpské lyžování, avšak bez výraznějších úspěchů. Až následné testy, které prováděl italský národní tým běžců v zimě 1985, odhalily skrytý potenciál směsi fluorkarbonů pro lyžování. A největšímu výrobci vosků, SWIXU, byla následně nabídnuta exkluzivita dalšího vývoje, distribuce i prodeje nového produktu. Tím se otevřela zcela nová etapa voskování skluzových a v menší míře i odrazových částí skluznic. Uvedení vosku Cera F v zimě 1987–1988 přišlo přesně do období, kdy docházelo k vývoji nové techniky běhu na lyžích – bruslení. Ta byla mnohem více než technika klasická závislá na co nejlepším skluzu lyží. Pro elitní závodníky byl v tomto směru jasnou volbou nový špičkový vosk SWIX CERA F. Nový systém skluzových vosků SWIX CERA NOVA, který byl uveden na trh v roce 1992, posílil postavení SWIXU jako světové jedničky v produkci lyžařských vosků. Je však zajímavé, že od výše uvedeného roku dodnes bylo na voscích SWIX dosaženo více vítězství ve Světových pohárech v alpském lyžování než v běhu na lyžích. Fluorkarbony se od té doby začaly v různém poměru používat i v nižších řadách skluzových vosků – označení HF či LF a v menší míře i u vosků odrazových – tuhých i klistrů. Tato látka zlepšila skluzové vlastnosti vosků, skluznice nenamrzaly a vosk s přídavkem fluorkarbonů byl odolnější proti nečistotám.

SWIX se od poloviny 90. let stává jasným lídrem i v úpravě skluznic a výrobě prostředků – kartáčů, žehliček, drážkovačů atp. pro tuto úpravu. Zároveň testovací tým SWIX intenzivně spolupracuje s největšími výrobci běžeckých lyží – Fischer (např. technologie Prewaxed) či Madshus (CERA F Base). V alpském lyžování byla navázána těsná spolupráce s firmou Atomic i některými dalšími výrobci.



Celý systém vosků CERA NOVA je průběžně inovován a doplňován o nové vosky, které vznikají na základě těsné spolupráce vědeckých pracovníků SWIXU, vzpomeňme výše uvedené jméno Leifa Torgensena, který se stále podílí na zlepšování voskovacího systému SWIX, a jehož přídomek „DR. WAX“ je velmi výstižný, testovacího týmu SWIX (běžeckého i sjezdařského), reprezentačních družstev jednotlivých zemí a v neposlední řadě široké masy rekreačních lyžařů, kteří produkty SWIX s úspěchem používají.

Produkty skluzových vosků SWIX Cera Nova jsou příznivcům lyžování dostatečně známé, tvoří ho pět úrovní vosků od základních gliderů až po špičkové práškové vosky CERA F se specifikacemi do různých sněhových teplotních podmínek.

V 90. letech rovněž SWIX provádí některé akvizice v oblasti oděvů, když se snaží rozšířit celkem úspěšnou výrobu čepic a rukavic. Mít v té době v ČR proužkovanou čepici SWIX jako Gunde Svan – to bylo něco. V roce 1990 SWIX kupuje oděvní firmu Norheim, dále firmu Sondre v Norsku a Frank Shorter v USA. Kolekce Sondre je velmi úspěšná v sezóně konání ZOH v Lillehammeru v roce 1994. Nicméně SWIX všechny uvedené značky v roce 1996 opět prodává a snaží se zaměřit na oblečení především pro závodní běžecké lyžování. A to se daří s velkým úspěchem – národní družstva Norska, Švédska, Česka či USA jsou v té době oblečena kompletně v oděvech SWIX.

SWIX v České republice

Dovolíme si v tomto bodě malou odbočku, jak byl a je na tom SWIX v naší republice. První kontakty mezi pracovníky SWIXU a zástupci Československa byly navázány během MS ve Falunu v roce 1974. Tehdy se setkává tehdejší asistent reprezentačního trenéra Jan Weisshautel s produktovým manažerem firmy SWIX Haraldem Bjerkem. Na toto setkání navazuje v létě 1974 jejich společná návštěva Mezinárodního veletrhu spotřebního zboží v Brně, kde se podařilo přesvědčit pracovnici PZO Pragoimpo, aby v míře omezené tehdejšími devizovými předpisy začali s dovozem produktů SWIX. První krok byl učiněn a jistě i řada našich čtenářů vzpomene na ty „partyzánské“ doby, kdy vosky a čepičky SWIX mizely z pultů prodejen sportovního zboží dříve, než se tam dostaly, anebo je bylo možno získat v prodejnách Tuzex za horentní sumy.

Porevoluční vývoj již byl logickým pokračováním spolupráce navázané v roce 1974. Po krátké epizodě pod křídly firmy Corfin zakládá dr. Jan Weisshautel firmu Sprint, která je importérem zboží SWIX pro český i slovenský trh. Zároveň v mezinárodní rodině distributorů SWIXU hraje důstojnou roli, neboť se u nás v ČR vyrábí voskovací žehličky, voskovací profily, stoly a další doplňky z oblasti servisního materiálu. Vzhledem k tomu, že běžecké lyžování je v ČR velmi populární, nepřekvapí, že v konkurenci prodejců z celého světa patří ČR třetí místo za Norskem a Švédskem (o pouze cca 480 ks vosků) v prodeji tuhých vosků řady „V“!

SWIX v ČR sponzoruje národní družstvo běžců, národní družstvo skicrossu a snowboardingu a největší dálkové běhy na našem území – Jizerská 50, Šumavský maratón, Karlův běh atd. Dále veškeré testy běžeckých lyží pořádané časopisem Nordic mag.

Novodobou historii SWIXU lze počítat přibližně od přelomu nového tisíciletí. Roku 2001 je skupina Tiedemanns přejmenována na FERD. V roce 2004 kupuje SWIX firmu Elite Sport AB se značkami Ulvang (ponožky, čepice a rukavice z vlny se jménem legendárního norského lyžaře), Bavac (funkční prádlo) a XL –1. Dochází k prudkému rozvoji snowboardingu ve světě a i zde se snaží SWIX prostřednictvím špičkových závodníků jako je např. Terje Hakonssen prosadit. Na ZOH 2006 v Turíně vybojovali většinu medailí snowboardisté, kteří použili vosky SWIX. V letním období se začíná rozvíjet Nordic Walking. I v této oblasti SWIX velmi rychle reaguje a zařazuje se mezi tři největší producenty holí pro NW. Novodobá idea SWIXU je vybavit v létě nebo v zimě prakticky každého člověka některým ze svých produktů výzbroje či výstroje.

Pro lepší distribuci i zajištění servisu v německy mluvících zemích je v roce 2005 založena dceřiná firma SWIX sport Gmbh v Německu, která se stará o distribuci produktů SWIX v Německu, Rakousku a Švýcarsku.

Rok 2006 je do té doby absolutně rekordní ve všech oblastech, ve kterých se SWIX profiluje. SWIX si ponechává hlavní sklad, vývoj a výrobu vosků i nadále v tradičních prostorách v Lillehammeru. Výroba holí je od roku 2006–2007 již plně přesunuta do Litvy a marketingové oddělení postupně do Osla, které je přeci jenom lépe propojeno s globalizovaným světem než klidný Lillehammer. Výroba textilu probíhá ve východní Evropě i v Číně.

Síla SWIXU v celosvětovém měřítku je jasně patrna na podílu, který má na produkci vosků a doplňků pro lyžování. Ten činí cca 62 %. Zatím poslední akvizicí SWIXU je v roce 2010 zakoupení jejich největšího konkurenta na poli vosků a doplňků – švýcarské firmy TOKO. Skupina FERD tak kontroluje téměř 85 % trhu vosků a doplňků.

Další statistický údaj, který leccos napoví o skutečné síle firmy SWIX např. v oblasti běžeckých holí, pochází z uplynulé sezony. 75 % držitelů všech medailí na MS v klasickém lyžování v Oslo a MS v biatlonu v Chanty Mansijsku použilo hole SWIX Triac®. Co k tomu více dodat.

SWIX se za dobu své 65 leté historie stal symbolem zimních sportů, příkladem firmy, která se snaží spojit nejmodernější vědecké poznatky s tradičním kladným skandinávským přístupem k přírodě a ke všem pozitivním lidským hodnotám.

Všichni se tak můžeme i do budoucna těšit na inovace, které nám pro zpříjemnění závodního i rekreačního pobytu v lyžařské stopě přinesou produkty se značkou SWIX!

Vyjádřeno slovy Johana H. Andresena: „SWIX dosáhl velkých úspěchů – máme mnoho medailí z MS i ZOH, modrý SWIX je synonymem pro zdravý outdoorový životní styl, mnoho dětí používá ponožky Ulvang, loga SWIX visí podél běžeckých tratí po celém světě. Ale SWIX teď musí navázat na tyto úspěchy, růst rychleji, stanovit si extrémně vysoké cíle, což je důležité, pokud máme dostatečně naplnit očekávání lidí, kteří milují SWIX. A to jsme i my všichni ve FERD.“

Použité materiály:

  • katalogy firmy SWIX 1988–2011
  • historické anály firmy SWIX – Norsko
  • dotazování pracovníků SWIXU