Vosky: je z čeho vybírat, ale běžkařům-hobíkům stačí pár základních

Tento článek vyšel v časopisu NORDIC 27 (listopad 2013).

Správně namazané lyže lépe jedou, při klasické technice nesmekají ani nenamrzají. Závodní mazání je sice velká alchymie, avšak začátečníkům často stačí jen pár základních vosků k tomu, aby se dobře svezli.

Podíváme-li se do historie, již dříve se používaly přírodní prostředky pro mazání skluznic: lůj, med, pryskyřice, tulení srst. Postupně se ale prosadily přípravky syntetické.

Běžecké vosky rozlišujeme skluzové (slouží k tomu, aby lyže co nejrychleji jely a zamezují vysychání skluznice) a odrazové (používají se pouze pro klasickou techniku a slouží k tomu, aby nám lyže při odrazu nepodkluzovaly, ale ani nelepily). Každý servisní tým musí zvážit, jaké jsou jeho pracovní možnosti, a podle toho obsáhnout množství testovaných vosků od různých firem. Jde také o finanční možnosti, vosky a servisní materiál jsou velmi drahé, u některých silných týmů se pohybují v miliónech korun.

Český servisní tým používá tyto značky vosků: kompletně celou škálu Swix, Maplus, Toko, Skigo, Vauhti, Start, Holmenkol a Rode, dále jen vybrané produkty Rex, HWK, Gálium a Guruwax.

Pro servisní tým je důležité mít dobře zmapované a otestované celé řady vosků, které bude používat. Když vidíme, kolik mají v dnešní době některé firmy např. prášků, tak je velmi složité je otestovat všechny na danou podmínku. Proto je lepší méně značek, ale mít je dobře zmapované a otestované.

Pro hobíky doporučujeme si vybrat jednu značku vosků a s tou se naučit dobře a kvalitně mazat. Není vhodné přecházet z jedné firmy k druhé. Jakmile se naučíte kvalitně mazat s jednou firmou, tak budete spokojeni a výsledky se dostaví. Doporučujeme si vybrat jednu ze silných firem (Maplus, Swix, Rode, Start, Ski-go, Vauhti, Holmenkol).

Aplikace parafínů

Na každém parafínu je uvedena teplota zažehlování a ta musí být dodržena. Pokud nastavíte vyšší teplotu, dojde k přepálení parafínu a zároveň k poškození skluznice a její struktury. Rovněž nízká teplota při zažehlování je špatná. Parafín se málo prohřeje, nedostatečně přilne ke skluznici (nevsákne se) a rovněž dochází k poškození skluznice. Parafín se plynule neroztéká a vy jezdíte teplou žehličkou po skluznici, kde není dostatek rozpuštěného parafínu.

Pro jednodušší zažehlování doporučujeme žehličku s termostatem. Pokud ji nemáte, tak doporučujeme následující postup. Při zažehlování nesmí být za žehličkou kaluže parafínu a z žehličky se nesmí kouřit, jinak dochází k přepalování parafínu. Parafín se musí pod žehličkou rozpustit a za ní ihned tuhnout. Samozřejmě musí být lyže před parafinováním důkladně vymyté fluorovým roztokem a vykartáčované.

Aplikace prášků

Každý prášek má svoji danou teplotu zažehlování. Teploty se pohybují od 150 °C do 200 °C. První důležitá věc je odpovídající množství prášku na lyži. Pokud ho je málo, tak dochází k velkému poškození struktury skluznice lyže a v některých případech ke zborcení konstrukce. Skluznice je při vysokých zažehlovacích teplotách poměrně hodně zatížená a malé množství prášku na skluznici může způsobit zvlnění skluznice nebo spálení struktury, což se do původního stavu obtížně obnovuje. Doporučujeme používat digitální žehličky s termostatem, které hlídají teplotu zažehlování. Rovněž pohyb žehličky musí být plynulý. Je důležité, aby se prášek pod žehličkou dobře tavil a všude přilnul ke skluznici. Z jednoho 30g prášku se dají dobře napráškovat tři páry lyží na bruslení nebo čtyři na klasiku pro dospělého závodníka. Při používání prášků doporučujeme používat ochranou masku.

Aplikace urychlovačů a liquidů

Urychlovače jsou rozděleny na tuhé bloky nebo spreje. Tuhý urychlovač doporučujeme natřít na skluznici v adekvátní vrstvě, aby byl všude stejně nanášen. Aby urychlovač déle vydržel, doporučujeme ho přežehlit přes papír žehličkou s teplotou 160 °C (Fiberlain-papír je ochrana proti spálení lyže). Pak zakorkovat, pořádně vykartáčovat a vyleštit. Pokud byla dělaná ruční struktura před parafínem, práškem nebo urychlovačem, tak je nutné ji lehce projet ještě jednou daným strukturovačem. Jinak by mohl jak parafín, prášek a především urychlovač tuto strukturu zatáhnout a vše se mine účinkem. Nefunguje pak ani struktura, tak ani urychlovač.

Nanášení spreje je podstatně jednoduší, stačí nastříkat rovnoměrnou vrstvu, nechat zaschnout, důkladně vykartáčovat a u hrubých ručních struktur opět projet strukturovačem. Některé firmy, jako například Swix, mají spreje, které se jenom nanesou ve slabé vrstvě a už se nekartáčují, jedná se o urychlovače VHC.

Aplikace stoupacích vosků

Před nanášením stoupacích vosků musí být mazací zóna dokonale vybroušená a čistá. Po práškování nesmí zůstat v mazací zóně žádný prášek, jinak se odrazový vosk ihned sjede. Rovněž není vhodné mít lyže v místnosti, kde se dál práškuje. Prášek se víří a nalétá do odrazové zóny. Nejdřív je třeba vše popráškovat, uklidit, rozbrousit mazací zónu a začít mazat.

První vrstvu doporučujeme vždy zažehlit žehličkou s teplotou kolem 100 °C až 110 °C, kdy dojde k přesnému rozvrstvení základní vrstvy, kterou začínáme (základový vosk, například grundvala). Vrstva grundvaly se dává podle hrubosti a agresivity sněhu. U grundvaly je velmi důležité, aby v případě sjetí vrchního odrazového vosku na některých místech dobře stoupala. Vyzkoušíte finální vosk, ten ještě v jedné vrstvě zažehlíte, ale pozor: neprožehlit s grundvalou. Lehce rozkorkovat a podle tvrdosti lyže dovrstvit do tří až pěti vrstev. Nanášet v tenčích vrstvách a lehce korkovat, u měkčích vosků je potřeba po dvou vrstvách nechat vychladnout a pak pokračovat, aby nedošlo k válení vosku po skluznici. Klistry jsou v mazání určitě nejnáročnější na přípravu. Vždy začínáme modrým nebo zeleným skárem, který má za úkol podržet měkčí klistry, aby se nerozjížděly do skluzových zón a hran lyží. Vrstva klistru je odvislá podle tvrdosti lyže, ale větší než u tuhých vosků. Dobře namazaný klistr poznáme tak, že se po závodě nerozjede do skluzových zón, žlábků, boků lyže, zároveň dobře stoupal a byl skluzný. Domazávání klistrů je složité. Když už musíme, tak je nutné klistr dlaní vyhladit do sucha a pak teprve vrstvit.

Kombinace vosků od různých firem a jejich míchání

Co se týče tuhých vosků, tak do sebe nemícháme různé firmy. Jen je možné mít základní vrstvu jiné značky, než na kterou se jede. Většinou se tedy používá jiná grundvala, ale pak už vrstvíme jenom jeden finální vosk. U klistrů je kombinace různých značek vosků možná, i náš tým klistry míchá, ale převažují čisté varianty od jedné firmy. Při míchání dvou nebo tří klistrů dohromady je potřeba klistry důkladně promíchat a upravit. To nebývá jednoduché. Mazání klistrů považujeme za nejnáročnější úkon v mazání.

Nejznámější lyžařské vosky

Autor je hlavním servismanem českého reprezentačního týmu.