Mazací zóna

Je část skluznice, kam se aplikuje stoupací vosk. Ideálně se rozprostírá od montážního středu lyže (tam, kde se upevní hrazdička vaší boty) shodně oběma směry. Ideální délka mazací zóny je 60 až 65 cm a měla by vzadu dosahovat maximálně k patě lyžáky v případě, že vaše lyže odpovídají svou tuhostí vaší hmotnosti. Nesnažte se mazací zónu u nových lyží odhadovat, pro plné využití kvalit lyže musí být zóna změřena a to nejlépe přímo v obchodě či v odborném servisu, kde mají vhodné měřící zařízení.

Můžete si pomoci i tzv. papírkovým testem, kdy váš pomocník posouvá proužek kancelářského papíru pod lyžemi, na kterých stojíte (na dokonalé rovině) a označuje nesmyvatelným fixem nejzazší místa posunu vpředu i vzadu nejdříve při rozložené váze na obou lyžích a pak při zatížení jedné lyže.

Před nanesením stoupacího vosku je vhodné občas zdrsnit celou komoru smirkovým papírem o hrubosti „100“. Použijte dřevěný špalíček obalený smirkovým papírem, v prodeji je i originální korek se suchým zipem na přichycení speciálního smirkového papíru. Doporučujeme přelepit pár prvních centimetrů skluzných zón samolepící páskou jako ochranu před přetažením při smirkování.

Smirkujte podélně oběma směry. Další variantou je smirkovat každou půlku skluznice šikmo vpřed směrem k žlábku, takže výslednou strukturou je „šipka“ ve směru jízdy. Není ani chybou smirkovat skluznici napříč. Smirkujte rozhodně až po aplikaci parafínu na skluzné části lyže. Z vlastní zkušenosti doporučujeme následně vyčistit hadrem namočeným ve smývači vosku vysmirkovanou část skluznice (nepřetahovat do naparafínované skluzné zóny). Hrozí totiž nebezpečí, že nanesený vosk se může později se zbytkovým prachem „odlupovat“.

Nebojte se vrstvit

Tuhé vosky nanášíme ve vrstvách, kterých můžeme mít u tvrdých závodních lyží klidně až osm a každou z nich zvlášť korkujeme. Výhodou tohoto postupu je, že každá vrstva může být tenčí a tím i lépe rozkorkovatelná. Můžeme taktéž každou následnou vrstvu zkracovat směrem ke středu lyže, kopírujeme tak profil lyže. Výsledná vrstva je nejsilnější uprostřed stoupací zóny a skluznost lyže tak není omezena. Vrstvení vosků taktéž umožňuje jejich vzájemnou kombinaci, kdy můžeme dle potřeb střídat měkkčí a tvrdší vosky. Neodbývejte korkování, kvalitně rozkorkovaná vrstva musí být na skluznici takřka neviditelná. Vosk by se neměl dostat do žlábku, omezuje skluznost. Pokud tomu nelze zabránit, korkujte i žlábek. Nestyďte se korkovat lyži upnutou v mazacím kopytu, máte-li ho k dispozici. Umožní vám vyvinout nejen větší tlak na lyži ale i lépe kontrolovat práci korku.

Base wax

Naučte se používat základový vosk – base wax. Současné světové firmy vyrábějící vosky mají takový vosk běžně ve své nabídce. Používání tohoto vosku přináší spoustu výhod. Především je důležitým pojivem mezi skluznicí a vlastním stoupacím voskem. Stoupací vosk se udrží na skluznici podstatně déle, což při celodenní lyžařské tůře či lyžařském maratónu rozhodně hraje klíčovou roli. Nemusíte tak přimazávat, prodlužujete životnost drahých fluorových stoupacích vosků na skluznici vašich lyží a samozřejmě tím šetříte i vaši peněženku. Stejně tak naučíte-li se vrstvit stoupací vosky, pak jedna vrstva base waxu vám opět ušetří jednu vrstvu vlastního stoupacího vosku. To platí i u mazání klistry.
Base wax se nanáší na skluznici jako klasický tuhý vosk. Po lehkém rozkorkování je nejvhodnější ho zažehlit lyžařskou žehličkou (při teplotě zhruba kolem 110 ºC). Nemáte-li po ruce žehličku, opatrně přejeďte letlampou a rozkorkujte. V nejhorším se můžete spokojit jen s kvalitním rozkorkováním. Nejideálnější je nanést základový vosk při pokojové teplotě, zažehlit a nechat více jak pět minut vychladnout při venkovní teplotě. Pak můžete nanášet vlastní stoupací vosk.

Osmý div světa - modrý Swix extra

Není nad nejúspěšnější vosk v historii běžeckého lyžování, modrý Swix extra! Ať již bude vaším voskem dne, či zvolíte jiný, měl by především při vašich závodních ambicích tvořit na skluznici po base waxu druhou vrstvu. Můžete ho opět zažehlit a následně rozkorkovat. Samozřejmě nechte vychladnout.
Konečně jsme se propracovali k použití vlastního stoupacího vosku vhodného pro náš den „D“. Pro použití vhodného vosku se řiďte teplotou uváděnou na obalu vosku. Většina výrobců vosků uvádí teploty, které odpovídají teplotám vzduchu, tedy spolupracujte se správně nastaveným venkovním teploměrem. Pro používání tuhých vosků všeobecně platí, že jsou používány na suchý starý i nový sníh při teplotách těsně nad nulou až po teploty hluboce pod nulou. Je-li sníh starý a přemrzlý, ledovatý, čerstvý mokrý nebo firn (starý mokrý zrnitý), ke slovu již přicházejí tekuté vosky, tzv. klistry. O těch až jindy.
Vlastní stoupací vosk naneste minimálně ve třech až čtyřech vrstvách, každou dobře rozkorkujte. Po krátkém vychladnutí nasaďte lyže a otestujte stoupavost. Dejte vosku čas se „zapracovat“ a pokračujte pět až deset minut. Zvláště mazali-li jste při pokojové teplotě, lyže může ihned po vynesení na sníh smekat nebo dokonce namrzat, protože je ještě příliš ohřátá.
Ustřelují-li lyže pouze lehce, přimažte ješte jednu vrstvu stejného vosku. Je-li smekání výrazné, přimažte o jeden stupeň měkkčí vosk. Jsou-li lyže naopak „tupé“ (nejedou), přidejte vrstvu vosku tvrdšího. Jedete-li na delší tůru, nezapomeňte si s sebou vzít do ledvinky plastickou škrabku, korek a tři vosky. Ten, který jste mazali, jeden o stupeň měkkčí a jeden o stupeň tvrdší. Kvalita sněhu se během dne mění se změnou teploty i nadmořské výšky, buďte vždy připraveni!

Postup:

  1. Vybrušte stopací zónu smirkovým papírem o hrubosti „100“ a následně očistěte od brusného prachu.
  2. Naneste tenkou vrstvu tuhého základového vosku.
  3. Zažehlete a nechte vychladnout 10 – 15 min.
  4. Naneste vrstvu tuhého modrého či modrého extra.
  5. Zažehlete a následně vykorkujte, nechte vychladnout.
  6. Vyberte aktuální stoupací tuhý vosk, naneste minimálně ve 3 – 4 vrstvách, každou rozkorkujte a nechte vychladnout.

V příštím díle se podíváme na mazání tekutými vosky.