Tréninkové prostředky lyžaře dělíme do dvou skupin - obecné a speciální. Obecné většinou zařazujeme v průběhu první poloviny přípravného období, což je od začátku května do poloviny srpna. Jedná se o tréninkové prostředky, jimiž rozvíjíme vytrvalost, pohyblivost, koordinaci, sílu a rychlost v jejich obecné podobě a v nižších intenzitách zatížení. Patří sem nejvíce běh, cyklistika silniční i na horském kole, ale i jízda na kánoích, chůze, jízda na koloběžce a sportovní hry. Ve výkonnostně vyšších kategoriích se i zde vyskytují speciální tréninkové prostředky, hlavně kolečkové lyže, zatím ale také jen s nižší intenzitou zatížení. V druhé části letní přípravy pomalu začínají převládat speciální tréninkové prostředky, které jsou charakteristické tím, že se svojí pohybovou strukturou, počtem i intenzitou zapojení svalových skupin, frekvencí i dobou pohybu co nejvíce podobají běhu na lyžích. Sem patří, samozřejmě kromě přípravy na lyžích i jízda na kolečkových lyžích a tzv. imitace. To jsou specifická cvičení, která napodobují lyžařský krok, v některých případech i synchronizaci s pohybem paží. V nižších intenzitách, ale o to s větším důrazem na správnou techniku, je to imitační chůze, ve vyšších intenzitách pak imitační běh nebo skoky bez holí i s jejich pomocí. Tento pohybově specifický trénink je doplněn během (atletickým), ale již ve vyšších intenzitách či v podobě přípravných podzimních závodů.

Trénink na kolečkových lyžích

Každý tréninkový prostředek přináší něco jiného, i když se jedná o speciální. Nejpodobnější je vskutku jízda na kolečkových lyžích, ale i ta není naprosto totožná s během na lyžích. Snahou tréninku na kolečkových lyžích sice je dosáhnout podobného výsledku jako na lyžích, což je hlavně zdokonalování techniky běhu a rozvoj pohybových schopností, charakteristických pro běh na lyžích, nejvíce silovou vytrvalost. Největší důraz je na rozvoj silové vytrvalosti horních a dolních končetin. Pohyb na kolečkových lyžích se však od lyžování částečně liší svojí časoprostorovou charakteristikou. V prvé řadě je to chybějící sníh jako podložka, která i za předpokladu vynikající techniky umožňuje skvělým lyžařům upřednostnit svůj cit pro odraz a následný skluz. Tvrdý podklad v podobě asfaltu to ale neumožňuje. Je to něco podobného, jako u plavců. Ti se musí s dobrým citem pro vodu narodit, lyžaři se zase musí narodit s dobrým citem pro sníh. To jsou schopnosti, které nedají nikde nenatrénovat. Další rozdíl při jízdě na kolečkových lyžích je u klasické techniky, kdy kvalitní odraz, nehledě na jeho časoprostorovou charakteristiku, zajistí zarážka na jednom kolečku lyže. Lyžař na sněhu musí přesně naprogramovat okamžik zahájení odrazu, neboť po jakémkoliv jeho zpoždění následuje podklouznutí. Určitě ten pocit každý zná, kdy se nemůže odrazit. Pravdou je, že to často komplikují značně měnící se sněhové podmínky v průběhu celé tratě. Právě tady se ukáží schopnosti dobrého lyžaře na sněhu, který se musí umět těmto měnícím se podmínkám neustále přizpůsobovat. K měnícím se podmínkám patří jednak struktura a vlhkost sněhu, ale i členitost terénu. To však je na kolečkových lyžích eliminováno.

V letní přípravě to právě lyže, kromě prostředků na rozvoj síly, jako tréninkový prostředek, umožňující zapojit do lokomočního pohybu i horní končetiny. Na ostatních tréninkových prostředcích, které lyžař v letní přípravě používá (kolo, in-liny, běh nebo koloběžka), se rozvíjí jen silová vytrvalost dolních končetin.


Kolečkové lyže na bruslení


Několik rad k používání kolečkových lyží v letní přípravě:

  • Pro trénink vybírat pokud možno speciální kolečkové dráhy (Jablonec nad Nisou, Letohrad, Nové Město na Moravě) nebo trasy pro in-line bruslení. Ty jsou vzhledem ke svému výškovému profilu vhodné jen na jízdu soupaží.
  • V případě nutnosti jízdy na veřejných komunikacích vybírat jen ty s minimálním provozem, bez příliš velkého převýšení, bezpečnými zatáčkami a dobrým asfaltovým povrchem. Dodržovat předpisy silničního provozu a dodržovat, že lyžař nebo bruslař je na silnici považován za chodce. Měl by se pohybovat po levé straně vozovky.
  • Při míjení s jiným lyžařem nebo účastníkem silničního provozu mít hole s bodci co nejblíže těla. Za sebou jezdit v bezpečné vzdálenosti.
  • Než se vydám na jízdu v členitém terénu, tak bych měl zvládat základní pohybové dovednosti, jako je brzdění, zastavování, zatáčení a mít dobrou rovnováhu.
  • Při nácviku a jízdě klasickou technikou montovat brzdící kolečko dopředu. Menší odpor při odrazu částečně eliminuje následek pozdního odrazu a umožňuje jeho racionální využití.
  • Trénink bruslením aplikovat nejlépe do svahu, tréninkový efekt bruslení na rovině nemá odpovídající odezvu, zajišťuje jen nízkou intenzitu. Bruslení po rovině je vhodné na nácvik rovnováhy a techniky.
  • K vybavení lyžaře na kolečkových lyžích je třeba mít hole se speciálními karbidovými hroty, které se tak snadno neopotřebují, cyklistickou přilbu a rukavice.
  • Při jízdě na mokrém povrchu je třeba být maximálně opatrný při zatáčení a brzdění.


Jízda na kolečkových lyžích


V našich klimatických podmínkách je však příprava na kolečkových lyžích již nedílnou součástí tréninku, která umožňuje společně s imitací a napodobujícími cvičeními specifický trénink v době, kdy není sníh. A to je u nás po většinu kalendářního roku.

Technika jízdy na kolečkových lyžích se od běhu na lyžích příliš neliší, základní dovednosti a zákonitosti jsou stejné.



Oboustranné bruslení dvoudobé asymetrické (používá se do prudkého svahu)



Zásady pro správnou techniku:







Oboustranné bruslení dvoudobé symetrické (používá se po rovině)



Zásady pro správnou techniku:






Oboustranné bruslení jednodobé (používá se po rovině)



Zásady pro správnou techniku:







Klasická technika - soupažný odpich (používá se po rovině)



Zásady pro správnou techniku: