„Malinko jsem ho obětoval, ale udělali jsme si Vánoce druhý den ráno – holky měly takového amerického Ježíška,“ usmívá se Martin Jakš, který ví, že je před ním těžký úkol. Rád by totiž opět zaútočil na umístění v nejlepší desítce, kam se už třikrát v kariéře dokázal probojovat. Při své premiéře v roce 2008 pak skončil těsně za ní na 11. místě…
Martine, Tour de Ski jsi absolvoval už sedmkrát. Bereš každou
svoji účast za plus pro další ročník?
Myslím, že se to tak dá brát, zkušenosti se nastřádávají. I když
každá Tour je trošku jiná. Zažil jsem ročníky, kdy jsem přijel se super
formou a jezdilo se mi výborně, jindy jsem to těžce kousal. Zažil jsem
také ročníky, kdy jsem byl nemocný, musel jsem skončit a podobně. Už jsem
tam prostě zažil leccos, takže jsem na to relativně připravený. Ale
samozřejmě nedokážu říct, jaký bude ten letošní ročník…
S jakými ambicemi do něj odstartuješ?
Mým cílem je pořád desítka v celkovém pořadí. Možná se to s těmi
výsledky, co jsem v minulosti na Tour měl, zdá snadné, ale moc jednoduchý
cíl to není, i s ohledem na mé výsledky v úvodu sezony. Doufám, že mám
teď maličko lepší formu, ale s tím rozpoložením, ve kterém jsem na
začátku byl, to bude hodně obtížné.
Kvůli počasí se měnil program v Německu (více zde) – nepojede
se skiatlon, ale závod s hromadným startem. Hraje to pro tebe nějakou
roli?
Asi ne nějak zásadní. Plánovaný skiatlon by byl dost podobný závodu na 15
kilometrů, který byl nově zařazen, takže změna není moc výrazná. Ale je
pravda, že právě ve skiatlonu jsem byl na Tour v minulosti jednou třetí,
byl jsem na něj docela nastavený, že by to mohl být dobrý závod, i ta
trať mi tam docela sedí… Doufám ale, že ani s klasickou patnáctkou to
nebude nějak výrazně jinak.
Když se bavíme o jednotlivých závodech, na který z těch osmi se
těšíš nejvíc a který by sis naopak klidně odpustil?
Poslední dva, tři ročníky se mi dobře jezdil prolog, ten letos ale v
programu není, což mě celkem mrzí. Začíná se rovnou sprintem, pak je hned
třicítka. Myslím, že složení závodů v Lenzerheide bude udávat, jak se
letošní Tour bude dál vyvíjet. Konkrétní závod, na který bych se
netěšil, tam není, ale největší respekt mám právě z těch dlouhých
závodů, protože klasická třicítka hned na začátku to může relativně
zazdít, chce to nachytat tam co nejméně.
Jak náročná je pro závodníka Tour de Ski jako celek? Čítá osm
závodů v deseti dnech, přejíždí se na tři místa…
Je to hodně specifické, protože jsme zvyklí závodit dva nebo tři dny a pak
mít pauzu. Na druhou stranu v létě a na tréninku to tak probíhá, tréninky
se hodně skládají, takže by na to člověk měl být připravený. Ale je
pravda, že po Tour jsem to vždycky měl tak, že jsem byl hodně náchylný k
různým nemocem, takže myslím, že tělo tam dostává obrovsky zabrat. Jak
fyzicky, tak psychicky.
Letošní ročník vypukne už v pátek. Jaké u tebe převládají
pocity?
Jsem v naději, že bych mohl zlomit ty výsledky ze začátku sezony, i když
vím, že to bude hodně obtížné… Je dobře, že se Tour jede, zvlášť
když není olympiáda ani mistrovství světa. Je to vrchol sezony, který je
hodně sledovaný a všichni závodníci to tak berou. Dostal se docela do
povědomí lidí a má to věhlas.
Ty jsi atmosféru Tour zažil už sedmkrát. Dalo by se při
ohlédnutí na všechny absolvované ročníky vypíchnout nějaký, na který
vzpomínáš nejraději?
Možná ten první v roce 2008, kdy jsem skončil jedenáctý. Byly tam i
závody u nás v Česku, jelo se v Novém Městě, což bylo příjemné. Navíc
to byl můj první ročník v tak velkém závodě, docela se mi tam všechno
dařilo, procházelo to tak nějak samo. Takže ten ročník se mi líbil asi
nejvíc.
