„Byl jsem se jen podívat. Stál jsem někde nahoře v místě esíček a tam to ve mně zanechalo silnou vzpomínku - bylo to obrovský, to byl rachot!“ vzpomíná Martin Jakš na Nové Město před svým další startem ve Vysočina Aréně.
Je pro tebe něčím specifický domácí závod v tom smyslu, že si
můžeš dopřát něco, co jinde ne?
Spíš je to specifické v tom, že tam procházíme mezi pomocníky a
organizátory, kteří mluví česky, v tom je to zpestření. Člověk si
bezprostředně před startem s někým popovídá česky, přejí nám
štěstí do závodů. V tom je to jiné.
Až se postavíš v sobotu na start individuálního závodu, jaké
budou tvoje cíle?
Samozřejmě bych chtěl podat dobrý výkon. Kdyby to bylo do dvacítky, třeba
kolem 15. místa, tak by to bylo super. Ale mám po Tour de Ski, týden jsem
odpočíval, sám mám v hlavě takový otazník, jaký ten výkon bude.
Doufám, že bude dobrý, někdy jsem šel v přípravě podobné schéma, kdy
mi to sedlo. Byly ale i momenty, kdy to nebylo úplně ideální. Doufám, že
teď to bude ta lepší varianta!
Přijede tě do Nového Města podpořit rodina?
Nakonec ne, manželka má pracovní povinnosti, takže zůstane doma.
Co vlastně ty a Nové Město? Jaká se ti vybaví nejsilnější
vzpomínka?
Jsou dvě. Ta první z doby, kdy jsem se měl zúčastnit Světového poháru
právě tam v rámci národní skupiny. Myslím, že to byly první roky, kdy
jsem byl junior, ale byl jsem po nemoci, takže jsem nakonec nestartoval. Byl
jsem se jen podívat. Stál jsem někde nahoře v místě esíček a tam to ve
mně zanechalo silnou vzpomínku - bylo to obrovský, to byl rachot! A druhá
vzpomínka se váže ke svěťáku před 4 lety, kdy se mi narodila první dcera
Šarlotka a já hned nato závodil v Novém Městě. Takže to mám s tím
spojené.
Jaký program tě čeká v posledních dvou dnech před
závody?
Měl bych najet na svůj tradiční předzávodní tréninkový plán. Ve
středu jsem byl na lyžích, čtvrtek bude spíš volnější a v pátek by
měl proběhnout těžší zaváděcí trénink.
Po Tour de Ski jsi musel myslet hlavně na regeneraci. Jak
vypadala?
V neděli v noci jsme se vrátili ze závodů a já až do druhé neděle nebyl
na lyžích. Byly tam nějaké procházky, práce kolem domu – padal sníh,
tak jsem odhazoval (smích). Věnoval jsem se víc rodině, i to bylo
příjemné a na psychiku povzbuzující. Až v neděli jsem se byl lehce projet
a pak jsem zařadil i nějakou sílu.