Nicméně počasí si v posledních letech s lyžováním intenzivně zahrává a i letos pořadatelům nezbylo než zvolit alternativní řešení s tratěmi na Horních Mísečkách a zázemí na Mísečkách Dolních. S ohledem na počasí ani nebylo moc jiné volby. Když jsme se dozvěděli o přesunutí tratě a záměru jet trať na několik okruhů, první reakcí byla kombinace radosti z faktu, že závod bude, a lehkého úleku z představy velmi poctivé padesátky po způsobu Hančova memoriálu. Myslím, že asi více závoďáků při představě pěti ‚desítek‘ na tratích trochu zezelenalo, takže výsledný kompromis v podobě zkrácení tratí s ohledem na těžší profil byl pro všechny trochu úlevou. Určitě i pro pořadatele, kteří by v počasí, které o víkendu panovalo, zřejmě měli kromě časomíry na starosti i pár kandidátů na osud podobný tomu Hančovu ...

Sobota - děti

Ale postupně. Tradičně k víkendu s Jilemnickou patří také sobotní závody dětí a odpolední skate. S přibývajícím věkem našich ratolestí jsou závody dětí příjemným zpestřením víkendu. Sice přibývá u členů našeho oddílu situací, kdy se ratolesti vysmívají rodičům ve smyslu “Tati, zase jsme tě porazili!”, ale o to větší radost je u všech členů rodiny a všichni se můžeme o víkendu pěkně vyřádit. Tentokrát se na Mísečkách sešla kupa malých borců ze všech krkonošských oddílů. Předem jsme tedy děti připravovali na to, že to tentokrát s bojem o medaile bude krapítek složitější. Ti, co mají podobné zkušenosti, jistě vědí, že před dětským startem je většinou mnohem větší stres než před startem dospělých. Každý malý závodník má před startem svého občerstvovače, maséra, motivátora, psychologa a mazače v podobě rodinného příslušníka a těsně před startem bývá vždy dost veselo. Mnozí malí závodníci překvapovali vybroušeným stylem – dobrá známka pro krkonošský potěr... V kombinaci s příkladnou bojovností se i v dětských kategoriích odehrávaly líté boje o přední umístění. I dětský okruh na Mísečkách je poměrně dost členitý, takže se všichni malí účastníci vyřádili opravdu dostatečně, alespoň byl večer na ubikaci klid...

Sobota - dospělí

Skateová dospělácká trať spočívala ve dvou zhruba osmikilometrových okruzích. Trať byla pěkná, tvrdá a místy poměrně ledovatá, takže se to závodníkům místy pěkně rozjelo i více, než by úplně chtěli... Přes vlídné varování pořadatelů se závodilo všude, i před ostrou ledovou levotočivou zatáčkou ve zhruba půlce trati, kde občas některá ladná kristiánka končila až za hranicí lesa. Zmrzlá trať nicméně měla výhodu v tom, že to prostě pěkně odsejpalo - ať člověk namazal, co chtěl, jelo to pěkně a kopečky se vyjížděli díky nabrané rychlosti o něco snáze. Při výjezdech na Václaváku a ke Skále se ve sjezdech sice nabraná rychlost (překvapivě) trochu vytratila, nicméně i tak dával podklad možnost pěkného dlouhého skluzu a svižného tempa. Poslední brdek na trati těsně před příjezdem na stadion se dal přejet v podstatě jen setrvačností či jedním, dvěma šťouchy... Při nastaveném tempíčku se člověk pěkně zadýchal a nakonec na této trati opravdu nevadilo, že závod byl o něco kratší než původně plánovaných 25 km.

Neděle

V noci na neděli se zima zase trochu probudila k životu a udělala z nedělního závodu trochu mazací loterii... Změna teploty a nový sníh nejen že ztížily logistiku a z parkoviště na Dolních Mísečkách udělaly velkou klouzačku, ale také zamotaly hlavu nejednomu závoďákovi ohledně přípravy lyží. Teplota v Krkonoších spadla z plusu na ‚extráčových‘ mínus 4 a podle různých zpráv napadlo přes noc až 10 cm sněhu. Okolí stadionu a ‚střelnice‘ tyto zprávy potvrzovalo, jen nějak nikoho moc nenapadlo se při rozjíždění podívat o kousek dál do lesa, kde skrz stromy nenapadlo skoro nic. No, trochu překvapení při závodě, ale k tomu později...

Logistika s rozdělením zázemí na závod mezi Dolní a Horní Mísečky zprvu trochu budila obavy, ale nakonec se ukázala být dobrým rozhodnutím. Doprava autobusy fungovala dobře, jen párkrát měl autobus trochu co dělat s ledem na silnici, chvíli to dokonce vypadalo, že závodníci v rámci předstartovní rozcvičky půjdou autobus na ledu do kopce roztlačit, ale nakonec se to obešlo bez manuální asistence a závodníci mohli pošetřit síly na samotný závod.

Pro přípravu lyží na stadionu bylo možné využít buněk, které umožnily o něco větší komfort při přípravě lyží – aspoň člověk nebyl na větru, že... Jak jsme již nastínili, máza se zdála býti poměrně jasná a úsměvy na tvářích rozjíždějících se borců dávaly tušit optimismus z dobře trefeného odrazu. Jejda, nakonec to bylo trochu jinak. Již brzy po startu závodu (ten hlavní se jel na čtyři osmikilometrová kola) se dalo vytušit, že s tím odrazem to pro většinu účastníků na podstatné části trati nebude žádná velká sláva. Stromy ve stoupavých pasážích moc sněhu na trať nepustily a ve většině stoupání byl ve stopách skoro holý led! S mázou, která fungovala na stadionu a na svážnici, se člověk mohl pěkně odrazit v podstatě jen nahoře u Skály. Zbytek trati byl pro velkou část startovního pole na silnou paži a stromečky v místech, kde už ruce nepomohly. Nezkoušeli jsme sice přítomné mazací servisy, nicméně s veškerým respektem ke zkušeným borcům ze servisu se na takovouhle kombinaci ledu a nového sněhu nějaký zázračný recept a kombinace vosků, která by všude držela a v navátých místech nedrhla, dala najít dost těžko. I pro klasický závod bylo za daných podmínek rozhodnutí trať o něco zkrátit rozumné. Přeci jen pro větší část startovního pole by delší soupažení na členité trati mohlo vést k pracovní neschopnosti.

Pozávodní servis na Dolních Mísečkách fungoval – pro závody seriálu Stopa pro život již tradičně – velmi dobře. Nabídka ze šesti různých jídel a polévky potěší a může být příkladem i pro jiné větší české laufy mimo tento seriál. Přeci jen jedna drobnost pro příště – po takovém výkonu mají závodníci vždy pořádnou žížeň a stánek s pivem by měl být povinnou součástí každého pozávodního občerstvení.

Myslím, že i v této podobě si závody všichni užili, Mísečky dodaly závodu zase trochu jiný rozměr. Ne, že by zimy měly už pořád být podobného charakteru, ale letošek určitě organizátorům ukázal další možnost, než zase přijde klasická ladovská zima a umožní uspořádání závodu ve své původní podobě.