Den před závodem

Určitě zapomeňte na nějaký trénink, to už je pozdě. Pokud cítíte potřebu se ještě sklouznout, tak jen pro dobrý pocit, zkontrolovat kvalitu sněhu a vyzkoušet si vhodné vosky. Dobře namazat na 90 km klasicky se určitě vyplatí. Při vyzvedávání startovního čísla na vás dýchne startovní horečka, které je třeba nepodlehnout. Startovní číslo si můžete vyzvednout na startu nebo v cíli, podle toho, jak jste uvedli v přihlášce a co je v souvislosti s vaším ubytováním blíž. Obrovský stan vás přivítá svými stánky s nabídkou prodeje či ochutnávání různých lákadel, stravovacích produktů, ovocných koktejlů, tyčinek a energetických gelů, pak také lyžařských vosků i oblečků. Všechny lyžařské firmy zde nabízejí podle aktuální předpovědi svoje skluzové a odrazové vosky. Je zajímavé sledovat, jak se jejich předpovědi počasí v některých případech liší. Nezapomeňte v té euforii na vyzvednutí čísla. Prezentace je výborně připravená bez nějakého čekání.

Vše potřebné je třeba si připravit již večer, neboť ráno nebude čas. Znamená to připravit si startovní číslo s čipy, ledvinku s náhradními vosky, škrabkou, energetickými tyčinkami a pitím. Pro snadnější občerstvování si energetické tyčinky můžete přilepit lepící páskou na ramínko od startovního čísla nebo k ledvince, ať jsou při ruce. Snadněji se k ní v nějakém sjezdu dostanete. Jinak je přibližně po každých deseti kilometrech občerstvovací stanice, tak nemusíte mít strach, že budete mít nedostatek pití či jídla. Jen si musíte zvyknout na suchou housku a k tomu známou borůvkovou polévku. Z těch příprav to však není všechno, neboť je třeba si připravit i věci na převlečení, které těsně před závodem umístíte do igelitového pytle v prostoru startu. O ty pak nemusíte mít strach, neboť pytel je označen barevně a ještě vaším startovním číslem, aby bylo možné ho po absolvování závodu v cíli najít. Do něj uložíte komplet převlečení i s teplou bundou, také mycí potřeby s ručníkem, neboť se můžete v cíli pohodlně osprchovat.

Ráno před závodem

Každý už má podle svých zkušeností vyzkoušené to nejvhodnější složení snídaně, která je v případě takto dlouhého závodu dost důležitá. Měla by být dostatečně výživná a dobře stravitelná, abyste ji necítili v úvodních kilometrech závodu. Hlavně nepodlehněte okolí a spolehněte se na stravu, kterou již máte z dřívějších závodů vyzkoušenou. Pak už jen přichystat na čekání před startem další energetickou tyčinku, dva banány a pití, nejlépe čaj. S nějakým vyspáváním moc nepočítejte, protože je třeba se v dostatečném předstihu dopravit na start. Budíček se odvíjí podle vzdálenosti od startu. Pokud budete v blízkosti cíle, někde i Mory, tak si nastavte budíka na půl třetí ráno, neboť v půl čtvrté je třeba vyrazit ke startu. Přece jen to po silnici kolem devadesáti kilometrů a čím se budete blížit ke startu, tím více se budou tvořit i kolony. Z autobusu vás asi vyklopí na konci startovního pole a tak se musíte tím houfem lyžařů, čekajících u svého koridoru ke vstupu na startovné pole, protlačit. Koridory se otvírají v šest hodin ráno a vaše startovní pozice může značně ovlivnit průběh úvodní části závodu. Pokud bydlíte v blízkosti startu, tak to máte ráno značně jednodušší, ale musíte si zase vyřešit zpáteční dopravu po závodě. To však velký problém není, takových je více. Ve svém koridoru, který vám byl podle dřívějšího umístění v obdobných závodech přidělen, si vyberte nejvhodnější místo. Kde to je, to záleží na průběhu startu. Někdy je rychlejší vzdálenější stopa, někdy zase ta bližší, každý závod je jiný. Pokud ale startujete z některé z posledních startovních vln, pak už to je zpravidla jedno.

Čekání na start

Tak to už nedílně patří k Vasáku. Je dobré být připraven v prostoru startu více jak dvě hodiny předem. Při příchodu na start v 6 hodin je hlavní úkol co nejrychleji se dostat ve své startovní vlně co nejvíce dopředu. To není tak jednoduché, neboť se stejným úmyslem přišla na start dvě a půl hodiny předem většina závodníků. Někdy je třeba vystát asi dvacetiminutovou frontu při vstupu do startovního koridoru, pak teprve následuje pečlivé umístění lyží i holí na vyhlédnuté místo a hlavně jeho pečlivé zapamatování. Doporučuji si odpočítat startovní vlnu od okraje, je jich tam celkem 60, a také si zapamatovat nejbližší reklamní baner. Pak se odebrat do nejbližšího příjemně vytopeného stanu s pomalým protahováním a doplňováním stravy, doprovázené rozhovory s ostatními závodníky, nejlépe na téma: Jak uspět ve Vasově běhu. Někteří závodníci volí společné rozcvičení na startovní ploše po vzoru předcvičujících dívek na několika vyvýšených malých pódiích, umístěných uprostřed startovacího pole. Nejpozději čtvrt hodiny před startovním výstřelem je třeba se odebrat zpět na startovní plochu, vyhladit svoje lyže a očekávat startovní výstřel.

Vlastní průběh závodu

Čekání na start skončí a všech patnáct tisíc se vydá na trať. Asi jeden a půl kilometru dlouhá rovinka je spíše bojem o místo ve své stopě. Občas je třeba přeskočit do jiné stopy, někdy zase musíte přeskočit na zemi ležícího lyžaře. Pak se ale všichni zastaví před vjezdem do úvodního stoupání po sjezdové trati, kde je ovšem výrazné zúžení tratě. Tady teprve rozhoduje postavení na startu a hlavně štěstí. Někdy je rychlejší pravá strana, i když jí komplikuje malý ostrůvek stromů, které je třeba obejít, někdy je to zde ale úplně zacpané. Špička startovního pole už je zpravidla v této části tratě pryč. Zbytek startovního pole se ale dá postupně do pohybu a tak vás čeká pozvolný výstup až nahoru. Kilometrovníky od 89. vás začnou pomalu míjet, 88, 87……ale i na to si člověk zvykne. Na občerstvovacích stanicích se vyhýbat kelímkům, zbytkům jídla a pití, abyste si něco nepřilepili na skluznici a snažit se tam co nejméně ztrácet čas. Snažit se maximálně využívat skluz dobře připravených lyží a při něm odpočívat, pohyb musí být maximálně ekonomický. Závěrečných deset kilometrů je již z mírného kopce dolů a tak můžete i mírně zrychlit, pokud máte dostatek sil. Cílová rovinka je pěkně dlouhá, ale ani ta vám nesmí zabránit vychutnání si krásného pocitu dobře odvedené práce za potlesku neznámých diváků kolem tratě.

Je tu cíl

Dlouho očekávaná cílová brána, divácké ovace a konečně úleva. Lehké občerstvení, odevzdání lyží do úschovny, vyzvednutí si svého pytle a pak rychle do připraveného autobusu na odvoz k šatnám, sprchám a šup do jídelny. Jídla i pití je dostatek pro všechny, to nemusíte mít strach. Tady také můžete počkat na svoje kolegy, s kterými jste se po celý rok dohadovali, kdo bude v cíli dříve, a hlavně zde dochází k výměně právě nabitých nových zážitků. A to je na tom to nejcennější, aspoň pro těch devadesát procent účastníků. Konečné slovo zpravidla bývá, to musím zkusit ještě jednou.

Tak to pěkně zvládněte. ;-)