Krkonošská 70 je od svého počátku neodmyslitelně spjatá s přetěžkým 70 km závodem hlídek po krkonošských hřebenech. Na oblíbené vyvrcholení běžkařské sezóny se členové hlídek pečlivě připravují, ale vedle výsledku tu jde hlavně o zábavu, přátelství, týmového ducha a trochu recese. Už jenom pohled do startovní listiny s názvy týmů, které často vznikají pouze za účelem absolvování K70, dá tušit, že většina lyžařů se přijíždí vedle sportování především pobavit. A tak se na start letošního závodu postavili třeba, Stěrače stírají, Čertovo vemeno, Rumový expres, Já na to nemám, Žižkovský tygři nebo Dámy s lampiony a spolu s nimi dalších 90 hlídek. Před pěti lety se pořadatelé K 70 spojili s organizátory série běžeckého lyžování ČUS - Stopa pro život za účelem modernizování celé akce. Přibylo profesionální zázemí a oblíbené služby pro účastníky i nové distance pro individuální kategorie běžkařů nebo od loňska rovněž závody pro cyklisty na zimních kolech – fatbikách.

Ti všichni se v sobotu 5. března od brzkého rána rojili v zázemí, protože během jediné hodiny, mezi osmou a devátou, intervalově odstartovali nejen hlídky na 70, 50 a 25 km trasy, ale také jednotlivci na 50 a 25 km a přesně v 9:00 jako poslední i borci na tlustých kolech. Zatímco poránu byly ve Špindlu –2 stupně a v chladném vzduchu se od pusy kouřilo, během dne se počasí několikrát změnilo od mlhy, mraků až po teplé sluníčko, které teploty šmahem vykoplo až na +10. Moderátor provázel slovem neúnavně přítomné od příjezdu do areálu až po poslední pokyny před startem. „Připraveni?“ Všichni kývají. „Tak jdeme na to“. Závod tradičně odstartoval starosta města Trutnov, Mgr. Ivan Adamec a závodníci se od 8:00 vydávají po skupinkách na svůj velký „vandr“. Úvodní cca pětisetmetrový krpál modré sjezdovky dává každoročně zabrat úplně všem, fatbikeři tu většinou své stroje tlačí a podél kopce se chodí podívat a hlavně povzbudit fanoušci i organizátoři s něčím ostřejším pro ty, kterým vyschne hned na začátku závodu...

Během 70 km členové hlídek absolvovali ve svižném tempu okruh: Špindl – Hromovka – Struhadla – Krásná pláň – lanovka – Srub – Tetřeví boudy – Zahrádky – Pražská – U Modrých kamenů – Červená hora – Kolínská bouda – Pražská bouda a zase zpátky po stejné trase do cíle v areálu Svatý Petr. Čerstvě napadlých 10 cm sněhu, díky kterým se mohl celý podnik uskutečnit, bylo pro organizátory požehnáním, na druhé straně nový sníh, jak už to bývá, nebylpříliš jezdivý a na slunci v některých partiích měknul. To byl také důvod, proč výsledné časy v cíli byly pomalejší než v předchozích ročnících. Na druhé straně, právě díky inverznímu charakteru počasí se v nejvyšších partiích, kde sluníčko pěkně hřálo do týla, naskytly neskutečné výhledy na hřebeny Krkonoš vystupující z mlhy a mraků tam někde dole.

Závody si nechala většina účastníků zpříjemnit kvalitně vybavenými občerstvovačkami, klidně se u Srubu i u Pražské boudy zastavili na 5 - 10 minut, posilnili se, napili, vydýchali, dali celou hlídku dohromady pro odpípnutí na kontrole a zase vyráželi dál. Vítězný, domácí trutnovský tým Kasper Swix, který startoval až s číslem 18, vyhrál před dalšími hlídkami o parník časem 3:51:42 ve složení Jan Fišnar, Jan Hruška, Pavel Šimek, Petr Holub a Petr Javůrek. Rozjařeně oslavovali i druzí Žižkovský tygři (4:15:40), kteří loni obsadili bronzovou příčku. Nejrychlejším týmem mezi ženami na 50 km trati byl VSK Humanita Praha skvělým časem 4:07:13 před hlídkou Dámy s lampiony (4:11:57) a Žižkovskými tygřicemi.

Petr Holub (Kasper Swix team): „Krkonošskou 70 jsme v minulosti už všichni jeli, ale v jiném složení týmu. Tenhle závod chce zkušenosti, tady mladý borci nevyhrávaj :) Věděli jsme tedy, do čeho jdeme. Už na Pláních jsme smazali rozdíl a byli mezi prvními a dál jsme si drželi svoje tempo. Jeden kluk měl krizi, tak jsem si ho na Krauzovkách navázal na špagát, aby zbytečně neztrácel. Trať byla pomalejší, na rekord to tedy nebylo. Ze začátku byl sice sníh skvělý, pak ke konci na svážnici už to bylo naměklý a občas se objevil i malý kamínek. Jinak závod byl skvělý.“

Tomáš Kálala (Žižkovský tygři B): „My jsme snad opravdu druhý! Byl to nádherný závod. První nás porazili o vagón, byli na nás moc rychlí, ale ostatní jsme si pohlídali. Jen v posledním kopci jsme museli i s křečemi ještě přidat, protože se za námi zjevili třetí. Nebudu jmenovat, kdo rupnul :), trošku nás zdržoval, ale my se na něj za to nezlobíme :). Guma je pod naší úroveň, takže jsme netahali :). Na tu letošní bídu se sněhem perfektní tratě, velká pochvala.“

Markéta Kalinová (VSK Humanita Praha): „V minulosti už jsme tu byly na bedně, ale nikdy ne na nejvyšším stupni! Lyže jely dobře, až ke konci to sluníčko, to už pak nejely tak úžasně... A krásné výhledy, počasí vyšlo. Jsme rády.“

V zázemí se po odstartování všech kategorií rozpoutala zajímavá diskuze, kdo bude mít lepší čas, běžkaři na 25 km v kategorii jednotlivců nebo nejrychlejší fatbiker? Hned po zdolání prvního kopce se totiž lyžaři a cyklisté začali vzájemně mísit, a vytvořili jednolitý dlouhý had. Záhada byla rozuzlena během jedné hodinky. Do cíle doletěl na běžkách Lukáš Kubričan (Rossignol racing) v čase 1:09:21. První na fatbiku dojel Jiří Reeh v čase 1:11:31. Takže minimální rozdíl.

Jiří Reeh (Cyklosport pitstop.cz UVEX): „Na závod jsem se strašně těšil. Viděl jsem fotky z minulého roku, Krkonoše jsou moje domovina, i když teď bydlím na Šumavě, a tak jsem věděl, že se chci zúčastnit. Jsem rád, že to klaplo. Z vítězství mám radost a už teď se těším na Božák.“

Po závodech se v areálu shromáždilo okolo 700 závodníků a jednou tolik doprovodu v zatepleném stanu, někteří ale vytáhli skládací lehátka a vyhřívali se pod širým nebem na odpoledním slunci. Obsluhu a určitě i šéfkuchaře u výdeje jídla potěšila jedna závodnice slovy: „Byla jsem minulý týden na Šumavě, a tak moc mi chutnalo, že jsem se sem i kvůli tomu jídlu hrozně těšila...“, ostatním udělalo radost třeba i to, že se vyhlašování vítězů stihlo o hodinu dřív a všichni si mohli ještě užít skvělé odpoledne třeba na sjezdovce ve Špindlu.


Zdroj: www.stopaprozivot.cz