Doba, kdy náš organizmus i mysl dostává šanci si dlouhodobě odfouknout od občas až jednotvárné tréninkové dřiny, se terminologií sportovního tréninku nazývá přechodným obdobím.

Jak název napovídá, je to doba přechodu z jednoho tréninkového období do dalšího.

Každý sport má díky svým specifikům vrchol závodní sezóny situován většinou na jiný měsíc než prosinec. Proto i celoroční tréninkový kalendář u většiny sportů běžně neodpovídá tomu standardnímu a tréninkové bloky, často nazývané mezocykly, nebo jen cykly, mají svou jedničku jindy než v lednu. V lyžování je běžné používat čtyřtýdenní cyklický systém a vrcholem závodníkovy sezóny je většinou konec února a začátek března. U vrcholových lyžařů to bývá ještě složitější a vrcholů roční přípravy pak může být i více.



Zmíníme-li se okrajově o stavbě celoročního tréninkového programu, pak si musíme uvědomit, že třemi klíčovými termíny jsou zde objem, intenzita a frekvence tréninku. Zatímco objemový trénink se prolíná celoroční přípravou a může mít i dva vrcholy, vysoce intenzivní tréninky by měly být citlivě vkomponovány do určitých časových etap i cyklů a naopak v některém období by měly chybět úplně. Frekvence tréninku se pak prolíná celou roční přípravou a jde vlastně o četnost jak objemových, tak i různě intenzivních tréninků v rámci denního, týdenního, měsíčního i celoročního tréninku.


Blíží-li se konec zimy, tedy závěr závodního období, zkušený borec či trenér ví, že tréninková čísla se zmenšují stejně plynule, jako rostla v předzávodní přípravě. Například intenzita se v tomto období již vědomě netrénuje, ale je udržovaná absolvováním stále velkého množství závodů typu Bohemia Tour apod.

Přechodné období v lyžařově tréninkovém deníku odpovídá většinou druhé polovině třináctého cyklu a první polovině prvního následného cyklu, tedy dubnu a květnu. A protože prudký přechod z jednoho systému do druhého není dobrý za žádných okolností, ani revoluční skok ze zimní přípravy do letní nebude našemu organizmu příliš prospěšný. Náhlé přerušení aktivit, které jsme byli zvyklí provádět pravidelně, způsobí organizmu šok. Tělo vyrovnávajíce se rychle s jiným pohybovým a následně i životním režimem, může, zvláště u starších sportovců, podlehnout snáze zraněním či nemocem. Tyto problémy mohou přijít klidně až v době našeho návratu k běžnému tréninkovému režimu a na první pohled nemusí být nijak spojovány s původní příčinou.

Jak by mělo tedy takové přechodné období vypadat? Doporučujeme tuto dobu promyšleného aktivního odpočinku natáhnout na poctivé čtyři týdny. Pokud můžete, vydržte lyžovat co nejdéle. Využijte každou možnost postavit se alespoň jednou týdne na lyže. Jaro bývá většinou ideální doba, kdy se dají spojit o víkendu či při opožděné rodinné dovolené v alpách běžky i sjezdovky. Obě aktivity provádějte v nízké intenzitě, na sjezdovkách zařazujte delší přestávky a nelyžujte déle než půlden, večer poctivě protahujte. Na běžkách se věnujte zdokonalování lyžařské techniky, příští zimu jako když najdete.

Začněte pomalu klusat, patnáct až dvacet minut lehkého běhu dva až třikrát týdne po měkkém podkladu bude stačit. Neběhejte do svalové bolesti. Oprašte silniční kolo, jednou týdně vyjížďka do dvou hodin pouze na nejlehčí převody v rovinatém terénu připraví organizmus na budoucí větší zátěže na horském kole.

Osvědčeným regeneračním prostředím pro tělo i mysl je voda. V tom nejlepším případě vyražte do lázní, nebo si zařiďte vodní procedury včetně masáží, solných či bahenních koupelí. Máte-li omezené možnosti, alespoň dvakrát týdne choďte plavat v místním bazénu.

Přechodné období je ideální doba, kdy doléčit nemoci a zranění, které jsme v zimě méně či více úspěšně ignorovali. Máme i dost času nastudovat a promyslet přípravu na další sezónu, připravit plán závodů, cestování, ubytování a přihlášky na akce většího významu. Neměli bychom ani zapomínat, že nedílnou součástí tréninku, tedy i odpočinkového období, je i vhodná výživa včetně správného pití a užívaní potravinových doplňků. Teď by také měla být ta nejvhodnější chvíle dohonit dluhy i v této oblasti nebo i otestovat nové stravovací postupy či je od základu změnit.

Z předchozích řádků vyplývá, že základním předpokladem zahájení nové sezóny je tedy především trpělivost. Uspěcháme-li cokoliv v tomto období, hrozí nebezpečí, že nejdůležitější část celoročního tréninku, podzim, můžeme místo plnohodnotného tréninku strávit v ambulancích sportovních doktorů.