Zprávy z této lokality byly velice pozitivní, co se sněhu týče, a tak jsme se těšili na perfektní lyžování během prodlouženého víkendu. Vyrazili jsme ještě společně s Glede teamem, se kterým jsme tu strávili i letní soustředění. Jenže, oteplení, které zasáhlo většinu střední Evropy, se nevyhnulo ani Alpám. Po příjezdu na místo pozdě v noci nás čekal transport veškerého vybavení na hotel, kdy jsme se brodili skoro po kolena ve sněhu, ten byl ale spíše navátý. I tak to ale vypadlo, že by mohlo být na čem lyžovat. Takže se šlo co nejrychleji spát, ať nabereme síly na ráno. Nejdříve musela samozřejmě proběhnout kvalitní a bohatá snídaně, kterou rozhodně nezanedbáváme. Poté s lehkými obavami jsme vylezli ven a šli vyzkoušet na lyže. Šok střídal zděšení. Po krásně upravených tratích s dostatkem sněhu zbyla jen torza kdysi upravených stop. Oteplení, které dorazilo, dokázalo den před naším příjezdem se sněhovou nadílkou pořádně zatočit. Nic na plat, jsme tady, tak se jde prostě trénovat. Sice se kvalita tratí odrážela i na kvalitě tréninku, ale i přesto to byla dobrá průprava na nácvik stability v podobě nejrůznějšího přeskakování „hluchých míst“ a kamenů. Občas se vyskytl i úsek, kde se šlo rozjet na pár temp, ze kterých měl člověk radost. Trénink byl tedy vcelku pestrý.

Předpověď na další dny příliš nenahrávala nějakému zlepšení, spíše naopak. Takže se odpolední lyžování hodně kombinovalo s během, otrlejší jedinci se přesto vydávali do „stopy“ nalyžovat nějaké ty kilometry. Po uvážení co bude dál, se rozhodlo o odjezdu následující den odpoledne, neboť nemělo moc smysl zůstávat déle. Každopádně ráno jsme se statečně všichni vydali na další projížďku na lyžích, která byla nad očekávání docela i příjemná. Místní nadšenci nejhorší místa naházeli zbytkem okolo ležícího sněhu, a tak bylo možno celkem dobře pojezdit. Ale sníh mizel vyloženě před očima, a tak plán odjezdu zůstal nezměněn. Po obědě se vyrazilo ještě na krátký výlet po místní sjezdovce, panovalo totiž krásné a slunečné počasí. Odměnou byla nádherná panoramata.

Následovalo svižné dobalení věcí a pozvolný podvečerní odjezd zpět domů. Není prostě čas ztrácet čas. Nedá se říct, že by to bylo vyloženě neúspěšné soustředění, neboť i tak se toho stihlo dosti. Základ byl zejména v dobrém kolektivu, co se zde sešel, což nejvíce zpříjemnilo celý pobyt.